Důvěra v ekonomiku v květnu po předchozím propadu mírně vzrostla. Optimističtější jsou spotřebitelé

Důvěra v ekonomiku se v květnu po dosud největším propadu v předchozím měsíci zvýšila o 0,3 bodu na 75,1 bodu, dál ale zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Opět klesla důvěra mezi podnikateli, kteří kvůli koronavirové krizi nadále čelí podle statistiků velkému poklesu poptávky. Naopak spotřebitelé byli proti dubnu optimističtější.

Důvěra mezi spotřebiteli meziměsíčně vzrostla o 11,8 bodu na 91,9 bodu. Podle statistiků klesly jejich obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, zhoršení celkové ekonomické situace i vlastní finanční situace pro následujících 12 měsíců. Zároveň se však spotřebitelé více obávají zdražování. 

Mezi podnikateli důvěra v květnu klesla o 2,2 bodu na 71,6 bodu, přičemž mírně vyšší byla v průmyslu, v ostatních odvětvích byla ve srovnání s výsledky dubnového průzkumu nižší. Ve službách zaznamenala nejnižší úroveň od počátku zjišťování, uvedl ČSÚ.

„Podnikatelé stále čelí obrovskému poklesu poptávky. Ve srovnání s minulým měsícem se však snížil podíl těch, kteří očekávají zhoršení v nadcházejících třech měsících,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Meziměsíční změny důvěry
Zdroj: ING/ČSÚ

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je současná data ale třeba vnímat tak, že krize se dostává i do dříve málo dotčených odvětví jako stavebnictví.

„Všechna odvětví se chystají propouštět. Tlak na růst cen polevuje, ale zatím ne pro koncové spotřebitele. Zlepšení spotřebitelské důvěry je zřejmě falešným signálem,“ uvedl na Twitteru.

V průmyslu důvěra podniků stoupla od dubna o 0,9 bodu na 72,9. Důvěra firem podnikajících ve stavebnictví klesla o 3,1 bodu na 104,2 bodu, v obchodu o 0,2 bodu na 85,2 a ve vybraných odvětvích služeb včetně bankovního sektoru o 5,5 bodu na 65 bodů.

Obavy z růstu cen spotřebitelů
Zdroj: ING/ČSÚ

Návrat poptávky na dřívější úroveň očekává do půl roku čtvrtina firem

ČSÚ se v květnu podnikatelů rovněž dotazoval, za jak dlouho očekávají návrat poptávky na úroveň běžnou nebo plánovanou před nouzovým stavem, který vláda vyhlásila kvůli epidemii koronaviru 12. března a který skončil 17. května. Z průzkumu mezi 1377 podniky vyplynulo, že 14 procent očekává návrat poptávky na dřívější úroveň do tří měsíců. Do půlroku ji čeká čtvrtina firem a do roka pětina podniků. Zhruba procento firem si myslí, že se situace na předkrizovou úroveň nevrátí.

„Poptávka u 23,6 procenta podniků nebyla krizí vůbec dotčena a 3,3 procenta podniků deklarovalo v květnu vyšší poptávku než před krizí,“ doplnili statistici.

Důležitý bude podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera vývoj indikátorů v následujících měsících, kdy ekonomika již nebude ovlivňována restrikcemi proti šíření covidu-19. „Pokud indikátory nezaznamenají rychlý růst, bude to naznačovat, že se patrně nenaplní scénář ve tvaru ,V‘, tedy rychlý propad následovaný rychlým oživením, a ekonomika se bude zotavovat spíše pomaleji. To se v tuto chvíli jeví jako pravděpodobnější scénář,“ uvedl.

Do dalších měsíců lze i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat, že se i důvěra podnikatelů odlepí ode dna, pomoci by tomu měl i vývoj v obchodu a službách, spolu s dalším zlepšením důvěry v průmyslu.

Nálada spotřebitelů pak podle něho může ve zbytku roku procházet výkyvy s tím, jak se stávající propad ekonomické aktivity projeví s určitým zpožděním na trhu práce v podobě nárůstu nezaměstnanosti.

„Celkově průzkum důvěry za květen ale potvrzuje, že letošní druhé čtvrtletí bude ve znamení prudkého propadu HDP v mezičtvrtletním i meziročním vyjádření. Za celý rok 2020 čekám pokles HDP o 7,3 %, v roce 2021 by se ale česká ekonomika měla vydat k růstu a HDP by se měl za celý rok 2021 zvýšit zhruba o pět procent,“ uvedl Jáč.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...