Důchodová komise jednala o nastavení případné minimální penze, konkrétní částku nesdělila

Důchodová komise debatovala o zásadách nastavení případného minimálního důchodu v Česku. Propočty a simulace i s dopady na státní rozpočet by měla dostat v lednu, uvedla po jednání předsedkyně Danuše Nerudová. Konkrétní částky minimální penze nechtěla zatím předem přibližovat. Zástupci politických stran po zasedání řekli, že se mluvilo o případné minimální penzi ve výši 30 procent průměrné mzdy.

Podle statistického úřadu průměrná hrubá mzda v prvním pololetí činila 33 297 korun. Česká správa sociálního zabezpečení na konci června vyplácela přes 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Starobních důchodců bylo téměř 2,41 milionu. Své důchodové systémy mají i vnitro či obrana.

„V navrhovaném materiálu byly tři varianty. Variantou taktéž bude ta, kdyby byl nulový dopad na veřejné finance. Ukazovali jsme rozpětí asi 10 tisíc až 11 tisíc korun (minimální penze). Vše je činěno s ohledem na stav veřejných financí. Budou se rozpracovávat jednotlivé modely a v tuto chvíli bych nerada predikovala, zda ta částka bude deset tisíc, šest tisíc, jedenáct tisíc,“ uvedla Nerudová.

Zdůraznila, že o konkrétních technických parametrech bude komise jednat 10. ledna, kdy by měla mít k dispozici propočty.

Komise se na minulém jednání dohodla na tom, že by se měly připravit podrobnější podklady k případnému rozdělení nynějšího veřejného důchodového pilíře na dva. Z nového nultého pilíře by se hradila solidární část penze z daní, tedy minimální důchod. Z prvního pilíře by pak lidé dostávali zásluhovou část důchodu, která by se platila z vybraného pojistného. Nerudová řekla, že toto rozdělení představuje „nejčistší variantu“, výsledkem může být ale model „něco mezi“.

Podle šéfky komise byla „společným jmenovatelem“ dnešního jednání snaha o zjednodušení nastavení důchodového systému. Diskuse se vedla o zrušení redukčních hranic z příjmu, které se využívají u stanovení důchodu. Nerudová dodala, že by to umožnilo zavést důchodová konta. V těchto svých virtuálních účtech by lidé viděli, jaká kritéria musí pro získání nároku na penzi splnit a jak vysokou by ji mohli mít.

Někteří opoziční poslanci kritizují to, že komise zatím neřešila příjmy na důchody. „Je to jako projektovat dům, ale nezajímat se o to, z jakých materiálů ho budu stavět, i když na nich přitom závisí cena,“ okomentovala jednání místopředsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní od počátku mělo být tématem zajištění udržitelnosti penzí. O udržitelnosti systému mluví i Piráti či ODS.

Experti varují, že beze změn se důchodová soustava se stárnutím společnosti propadne do dluhů, a to hlavně od poloviny 30. let po odchodu silné generace Husákových dětí do penze. Výdaje na důchody představují nyní asi osm procent hrubého domácího produktu. V budoucnu by se měly dostat na 12 procent. Někteří odborníci na problematiku penzí v tom problém nevidí. Poukazují na to, že takový podíl vyspělé západní země mají už teď.

Peníze na důchody pocházejí z důchodových odvodů. V posledních letech, jsou příjmy vyšší než výdaje a systém penzí je díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd v přebytku. V letech krize se schodek pohyboval kolem 50 miliard ročně, doplácel ho stát z daní.

Pokud by se vyplácel minimální důchod 10 tisíc korun, výdaje na něj by letos činily přes 347 miliard korun. Kdyby částka byla 11 tisíc  korun, stálo by to kolem 382 miliard. Ve schváleném rozpočtu má ministerstvo práce na důchody pro tento rok 461,33 miliardy. Z nich by tak teď na zásluhovou část zbyla čtvrtina či necelá pětina. Podle odborníků už nyní patří český systém k nejsolidárnějším v Evropě.

Komise jednala i o dřívější penzi náročných profesí. Podle Nerudové se debata vedla o tom, že by se za každých deset let rizikové práce mohl věk odchodu do penze snížit o rok. Týkat by se to mohlo pracovníků v takzvané čtvrté kategorii, jimž hrozí v zaměstnání vážné ohrožení zdraví i s používáním ochranných pomůcek. Zaměstnavatelé by u nich platili vyšší odvody. Záležitost by měla nyní řešit koalice a tripartita, komise se k ní už vracet nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 mminutou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 22 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 23 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...