Do jedné kapsy lidem dáváte, z druhé berete, kritizuje Kovářová ODS za daňový balíček

Nahrávám video
Události, komentáře: Diskuze zákonodárců o daňovém balíčku
Zdroj: ČT24

Je obrovskou chybou, že se na daňových změnách nedohodly koaliční strany, míní místopředseda ČSSD Roman Onderka. Sociální demokraté jsou podle něj připraveni ke kompromisu, pokud řešení pomůže lidem s nízkými příjmy. To považuje za důležité i členka sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) a zdůrazňuje nutnost kompenzovat výpadky příjmů samospráv. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v Událostech, komentářích odmítl, že změny, pro které občanští demokraté hlasovali, v důsledku škodí. S penězi si podle něj nejlépe poradí občané.

Onderka uznává, že sociální demokraté se na chaosu kolem daňového balíčku podílí v tom smyslu, že se úprava nedokázala dohodnout ve vládní koalici. „To považuji za obrovskou chybu, ale spíše ji připisuji našemu koaličnímu partnerovi, hnutí ANO,“ zdůrazňuje a dodává, že partneři se zkrátka někdy neshodnou.

Podle Kovářové prezident svým úmyslem vetovat daňové změny dává signál senátorům, jak by o balíčku měli hlasovat. „Nemohu mluvit za senátory, víme, že horní komora vždy má svůj specifický názor. Tuším, že senátoři, pokud nezamítnou tento návrh, budou chtít snížení dopadu do státního rozpočtu a rozpočtu krajů a obcí,“ odhaduje členka poslaneckého rozpočtového výboru.

Právě dopady změn na rozpočty samospráv poslankyně STAN ostře kritizuje: „Vy dáte občanům do jedné kapsy peníze, ale z druhé kapsy je seberete. Kraje avizují, že při miliardových výpadcích budou zdražovat jízdné, obce zvyšovat poplatky,“ řekla v Událostech, komentářích směrem k Stanjurovi z ODS, která úpravu v dolní komoře podpořila.

Stanjura ovšem trvá na tom, že občanští demokraté jsou rozpočtově zodpovědní, a zdůrazňuje, že 80 miliard, které by ve státní kase mohly chybět, dostanou občané. „Hnutí STAN se rozhodlo, že nechce zvýšit příjmy občanů a domácností. Já věřím, že si s penězi nejlépe poradí občané, potom firmy, potom obce a kraje a až potom stát,“ tvrdí místopředseda ODS. Je prý potřeba se zastat střední třídy, která „nejvíce platí daně“.

Musíme pomoci lidem s nízkými příjmy, shodují se Onderka s Kovářovou

„Daňoví poplatníci platí daně jako diví, je nejvyšší čas, abychom jim v ekonomicky těžkých měsících pomohli,“ uvádí Stanjura, podle nějž se nejsilnější senátorský klub ODS snaží dohodnout s druhým nejsilnějším – klubem lidovců. „Naším cílem je prosadit dobré řešení v Senátu tak, aby mělo šanci v Poslanecké sněmovně. Jsem optimista, věřím, že dohodu do příští středy najdeme,“ doplňuje s tím, že ODS v Senátu chce docílit kompenzací pro obce a kraje.

V horní komoře parlamentu o podpoře daňových změn vyjednává také ČSSD, říká Onderka. Šéf sociálních demokratů Jan Hamáček podle něj jednal se všemi kluby. „Snažil se jim dát kompromisní návrh při zachování daňového zatížení 19 a 23 procent, ale s tím, že by zde byly zapracovány návrhy, které by se týkaly posílení rozpočtu, to znamená určitých kompenzací pro kraje a obce. A samozřejmě takový návrh, který by zároveň umožnil, aby se nenavýšily daně živnostníkům,“ nastiňuje místopředseda poslaneckého rozpočtového výboru.

Koaliční strana je podle svého místopředsedy ochotna učinit kompromis, pokud přinese nižší daně pro nízkopříjmové skupiny.

Takovou nutnost zdůrazňuje také Kovářová, podle které takového cíle zrušení superhrubé mzdy nedosáhne. „Ti, pro které to bude méně výhodné, peníze utratí. Ti vysokopříjmoví je budou šetřit,“ vysvětluje. Poukazuje například na zrušení daně z nabytí nemovitosti, které povede k tomu, že lidé s vyššími příjmy budou ukládat úspory do nemovitostí, čímž dál zvýší jejich ceny.

„Mysleme na střední třídu, to jsou lidé, kteří berou od 30 do 60 tisíc, to je skoro 90 procent zaměstnanců. Těm musíme pomoci a je to naprosto správně,“ je přesvědčen Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...