Dalším osudem vydavatelství Mladá fronta se bude zabývat nový soudce

Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil prohlášení konkurzu na vydavatelství Mladá fronta, a tedy i následný prodej v aukci. Důvodem je možná podjatost soudce Zdeňka Strnada vůči Mladé frontě, případně i dalším účastníkům řízení. Soudce Strnad je z rozhodování ve věci Mladé fronty vyloučený a o řešení úpadku vydavatelství bude znovu rozhodovat jiný soudce soudu první instance.

Jak Mladá fronta, tak i časopis Týden patřící jednomu z věřitelů, Jaromíru Soukupovi, totiž v minulosti uveřejnily kritické články o Strnadovi. 

Soukup prostřednictvím své firmy Jaromír Soukup Consulting na jaře navrhoval, aby soud povolil reorganizaci Mladé fronty. Ten však návrh zamítl a poslal společnost do konkurzu. Soukup následně v odvolání označil soudce za podjatého. 

Spor o články a nestrannost

Zmíněné články byly vydány už loni, tedy před začátkem insolvenčního řízení s Mladou frontou. Kvůli článku v Euru poslal soudce Strnad podle odůvodnění verdiktu vrchního soudu loni v květnu Mladé frontě předžalobní výzvu. V ní se domáhal omluvy, odstranění článku a zaplacení 100 tisíc korun. Tyto okolnosti podle Vrchního soudu v Praze nasvědčují, že minimálně vztah Strnada vůči Mladé frontě vyvolává pochybnosti o nestrannosti soudce.

Soudce Strnad podle vrchního soudu k tvrzením o své údajné podjatosti uvedl, že postupoval v řízení neutrálně. Strnad podle soudu tvrdil, že už mu články v Týdnu a Euru nevadí, protože je pro něj dostatečným zadostiučiněním omluva zveřejněná v jiném médiu - serveru Forum24, který o něm také napsal kritický článek. Takový argument ale podle vrchního soudu působí „značně nevěrohodně“. Jen stěží si lze za takového stavu představit, že by soudce ve věci postupoval zcela nezaujatě, doplnil soud.  

Na začátku září po schválení soudcem Strnadem se konala elektronická aukce vydavatelství s vyvolávací cenou 36 milionů korun, do které se přihlásili dva zájemci. Vítězná firma PP Partners Andreje Čírtka nabídla 50,1 milionu korun. Výbor věřitelů tuto částku odmítl jako nízkou a vyzval případné nové zájemce, že mohou do úterka navýšit nabízenou cenu nejméně o čtvrtinu.

Vlajkovou lodí vydavatelství je týdeník Euro

Vydavatelství patří týdeník Euro a portál Euro.cz. Spolu s týdeníkem Euro vychází také Top speciály, lifestylové magazíny Esence a Hipster. Divize Online provozuje rovněž ekonomický web Finance.cz a dalších 12 specializovaných on-line titulů. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 250 nových knižních titulů pro širokou veřejnost a odborníky ve zdravotnictví. Portfolio vydavatelství doplňují auto-moto a hobby magazíny, zdravotnické časopisy, pro nejmenší děti časopis Puntík, magazín Maminčin Puntík a časopis Tečka pro děti od šesti let.

Vydavatelství Mladá fronta nemá nic společného s Mladou frontou Dnes, která vydává například stejnojmenný deník.

obrázek
Zdroj: ČT24

Majitelem vydavatelství je podnikatel František Savov, který žije v Londýně a v ČR je obviněn v kauze daňových podvodů. Podle generálního ředitele vydavatelství Karla Novotného byly úpadek a následný konkurz Mladé fronty důsledkem toho, že se Savov rozhodl ve druhém a třetím čtvrtletí loňského roku provoz vydavatelství již dále nefinancovat.

Hospodaření Mladé fronty se podle údajů v obchodním rejstříku dlouhodobě pohybovalo v červených číslech, mírný zisk společnost naposledy vykázala v letech 2004 až 2007. Obrat firmy kolísal, pohyboval se v řádu vyšších stamilionů korun, například v roce 2016 to byla téměř miliarda, předloni 500 milionů korun. V roce 2018 Mladá fronta vykázala více než dvacetimilionovou ztrátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...