ČNB drží korunu stále zkrátka. Intervence ji v lednu stály 58 miliard

Nahrávám video
ČNB v lednu opět intervenovala - za 58 miliard
Zdroj: ČT24

Česká národní banka (ČNB) stále drží českou měnu pod 27 korunami za euro, a pokračuje tak v takzvaných devizových intervencích. V rámci nich i v lednu nakupovala eura za 58 miliard korun. Devizové intervence zahájili bankéři v listopadu 2013 a od té doby do letošního ledna oslabovali korunu za více než půl bilionu korun.

Na počátku intervencí, v listopadu 2013, zaintervenovala ČNB za 200 miliard korun. Další zásah proti silné koruně pakl přišel loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka nezasahovala, ale v listopadu se k intervencím opět vrátila – za 10 miliard korun. A pokračovala v nich i v prosinci, kdy nakupovala za 42 miliard.

Únorové intervence odhadujeme poblíž 25 miliard korun.
Jakub Seidler
hlavní ekonom ING

„Únorový objem intervencí ČNB je ve srovnání s lednovými hodnotami nižší, což souvisí se znovuotevřením otázky záporných sazeb. ČNB tuto možnost zmínila na svém jednání z počátku února, čímž koruna mírně oslabila a v průběhu února se vesměs pohybovala nad hranicí kurzového závazku,“ popisuje únorový vývoj hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Devizové obchody ČNB
Zdroj: ČNB

Hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč upozornil na to, že výhled měnové politiky Evropské centrální banky (ECB) naznačuje, že ČNB bude muset intervenovat i nadále a situace ji bude čím dál víc tlačit k úvahám o snížení depozitní sazby pod nulu. „Myslím si, že depozitní sazba ČNB se do záporného teritoria letos skutečně podívá,“ dodal Jáč, který odhaduje únorové intervence na 56,6 miliard. Seidler ale naopak v souvislosti s únorem mluví pouze o 25 miliardách.

  • ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. 
  • Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. 
  • Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Bankovní rada ČNB na začátku února uvedla, že nehodlá režim devizových intervencí ukončit dřív než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině tohoto roku. Do té doby bankéři nejčastěji hovořili o konci roku 2016. Za posunutím termínu je vývoj inflace.

Češi v lednu více vyvezli, než dovezli

Slabší koruna nahrává českému exportu, kterému devizové intervence přinesly několik stovek miliard korun. A zahraniční obchod skončil i v lednu v přebytku, a to 19,3 miliardy. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to bylo o 0,7 miliardy více, píše v předběžné zprávě Český statistický úřad. I tak je to ale od roku 2005 nový rekord.

Na vývoji se odrazil výrazný pokles cen ropy. Podle analytiků ale zklamal pomalejší růst exportu. „Za meziročně vyšší přebytek jsme vděčni nízkým cenám ropy na světových trzích a stále silné poptávce po automobilech vyrobených v Česku. Naopak v důsledku rostoucí domácí spotřeby se zvyšuje dovoz spotřebního zboží a potravin do ČR,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Nejdůležitějším údajem je, že se vývoz v národním pojetí v lednu meziročně zvýšil o 2,4 % a dovoz o 2,3 %. Domácí i zahraniční poptávka tak stále ještě pozvolna ožívají… Letošní rok bude kvůli zhoršení globálního vývoje pro vývozce a dovozce obtížnější než ten loňský. Napětí bude přicházet z finančních trhů kvůli zpomalování Číny.
Markéta Šichtařová
ředitelka Next Finance

Tuzemskému průmyslu, a zvláště pak automobilkám, se daří zvyšovat vývoz především do zemí EU. „Jestli něco může trochu kazit první dojem z lednových čísel, tak je to velmi pomalý růst exportu. Dlužno ovšem dodat, že leden měl o jeden pracovní den méně, což se na výsledku muselo projevit negativně. Očištěná data tak vyznívají přece jen lépe,“ řekl Petr Dufek z ČSOB.

Meziměsíčně se podle statistiků po sezonním očištění v národním pojetí zvýšil vývoz o 1,9 procenta a dovoz o 2,9 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...