CME se zrodila ve vůni parfémů, později byla parťákem Batmana

Pokud krok nezamítnou akcionáři nebo Evropská komise, mediální a telekomunikační společnost CME, vlastník televize Nova, se přesune do skupiny PPF Petra Kellnera. Firma s bezmála třicetiletou historií pomáhala formovat středoevropskou televizní produkci a v minulosti ji vlastnili významní hráči telekomunikačního světa.

CME, celým jménem Central European Media Enterprises, se na počátku devadesátých let zrodila z lůna miliardového kosmetického dědictví. Spolu s Markem Palmerem ji totiž zakládal Ronald Lauder, syn neobyčejně vlivné a úspěšné americké podnikatelky Estée Lauder, jež vybudovala jednu z vůbec nejúspěšnějších světových kosmetických značek (v roce 2017 měly firmy Estée Lauder příjmy ve výši téměř 12 miliard dolarů).

Dědic tohoto impéria se rozhodl rozjet vlastní byznys ve střední a východní Evropě. K regionu ho přitahoval nejen původ – jeho rodiče ve 30. letech prchli před nacisty z Maďarska do Spojených států –, ale také předešlé profesní zkušenosti. Lauder totiž za administrativy Ronalda Reagana působil rok a půl jako velvyslanec v Rakousku. Vazby na region měl i jeho společník Palmer, který předtím působil jako ambasador v Maďarsku.

Zájem o středoevropský trh Lauder opíral i o přesvědčení, že země bývalého východního bloku po pádu železné opony ekonomicky porostou. Jeho plán spočíval v tom, že lidé v rozvíjejících se zemích budou díky vyšší kupní síle utrácet čím dál více a s tím poroste i konkurenční boj značek, které budou o zákazníky bojovat mimo jiné drahou reklamou na televizních obrazovkách, za kterou stanicím rády zaplatí.

Smrtonosná past střední Evropy

Své plány začala CME realizovat nejprve v  České republice, kde ve spolupráci s českou společností CET 21 (která tehdy držela licenci k vysílání) v roce 1994 spustila první soukromou televizi Nova. Té se začalo rychle dařit a do budoucna se stala páteří pro další investice CME ve střední a východní Evropě.

Model podnikání CME byl většinou velice podobný. Vzhledem k tomu, že jako zahraniční investor většinou společnost nemohla získat vysílací licence přímo, spolupracovala vždy s lokálními firmami, kterým poskytla finance a technologické zázemí. Partneři CME potom výměnou dodali cenné znalosti domácího publika a televizním stanicím se zpravidla solidně dařilo.

Intelektuálové věřili, že Češi jsou speciální a sofistikovanější. Ukázali jsme jim, že se mýlí. Čechy, stejně jako všechny Evropany, na prvním místě zajímá fotbal a jen o chlup za ním je erotika.
Vladimír Železný
Wall Street Journal, 1997

Pevnou pozici si takto firma Laudera a Palmera vybudovala nejen v  Česku, ale v letech 1995 až 1997 také na Slovensku s  televizí Markíza nebo v  Rumunsku s kanálem Pro TV. Ve Slovinsku zase CME triumfovala se stanicí Pop TV, která odstartovala premiérou filmu Smrtonosná past, již sledovaly tři čtvrtiny země.

Lehce problematičtější se ukázala být investice na Ukrajině, kde se CME spojila s miliardáři Vadymem Rabinovyčem (který mimo jiné v roce 2014 kandidoval na prezidenta země a získal 2,25 procenta hlasů) a Borisem Fuchsmannem. O tuto spolupráci se zajímaly americké úřady, protože oba podnikatele považovaly za rizikové. Muži totiž podle nich byli napojeni na organizovaný zločin v Rusku. Na CME se federální vyšetřovatelé zaměřili kvůli podezření, že americká firma Rabinovyče a Fuchsmanna uplatila, aby získala vysílací licenci.

I přesto se firmě CME expanze v Evropě dařila a své aktivity dále rozšířila do Polska a Maďarska. Jedinou investicí, která se jí hned zkraje nevyplatila, byl vstup do několika německých regionálních kanálů, kterých se CME následně rychle zbavila.

Zlomená páteř

Počátkem roku 1998 se CME mohla pyšnit statutem největšího soukromého vysílatele ve střední a východní Evropě. Brzy ale přišly problémy, které společnost dramaticky zasáhly. Firma například podcenila konkurenční prostředí v Polsku a Maďarsku a v obou zemích výrazně tratila, navíc se přela s lokálními partnery o dramaturgii svých kanálů.

V případě Polska CME svou tamní televizi TVN s nevolí prodala a velký trh opustila. V Maďarsku sice výrazně investovala s očekáváním vysílací licence, tu nakonec ale dostal její rival, což znamenalo zásadní ránu. Během roku akcie CME spadly z více než 30 dolarů za kus pod hranici pěti dolarů za akcii. Ronald Lauder byl nucen k miliardovým injekcím, které měly jeho firmu udržet nad vodou. Akcie CME proto americký byznysmen skupoval výrazně nad cenou.

Další rána přišla o rok později. Nový výkonný ředitel společnosti Fred Klinkhammer začal vyjednávat fúzi s lucemburskou skupinou SBS Broadcasting, etablovanou společností, která vysílala v Beneluxu a Skandinávii. Plánované spojení Klinkhammer popisoval jako ideální spolupráci mezi zkušenou značkou a odvážnou společností, která se stále učí z vlastních chyb.

Vladimír Železný v roce 2004
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Celý obchod ale ztroskotal kvůli problémům okolo televize Nova. Klinkhammer odvolal z funkce ředitele Vladimíra Železného, ten na oplátku odmítl povolit české odnoži CME používat vysílací licenci, kterou stále ovládala CET 21. Celý konflikt vyústil v další pád akcií, které se tentokrát prodávaly už pod jedním dolarem za kus, a také v řadu soudů a arbitráží, jež Železného později výrazně zadlužily, a zhruba deset miliard korun musel zaplatit i český stát kvůli tomu, že nedokázal ochránit investici CME.

Přelom tisíciletí pro CME znamenal pád na úplné dno, z nějž se potom řadu let zvedala. Ztráta Novy byla pro firmu zásadní a její byznys v regionu přišel o onu páteř. Byť CME stále úspěšně vysílala na Slovensku, Ukrajině a ve Slovinsku, ani tyto kanály dohromady nedokázaly finančně kompenzovat ztrátu české stanice.

Fred Klinkhammer (vpravo) s někdejším šéfem ČNTS Janem Vávrou (1999)
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Do stáje se CNN a Batmanem

CME ale dokázala získat Novu zpět do svých rukou a neodkoupila ji od nikoho jiného než od svého budoucího vlastníka. Bezmála patnáct miliard korun CME v roce 2004 zaplatila skupině PPF, která do Novy vstoupila o dva roky dříve.

Po znovuzískání Novy se americká firma na středoevropském trhu postupem času stabilizovala a dostala se do hledáčku mediálních gigantů. V roce 2009 do CME investoval 241 milionů dolarů Time Warner, čímž získal třetinový podíl ve společnosti. Ten postupně během let navyšoval, až se z něj stal hlavní akcionář.

CME se tak stala součástí obrovského mediálního impéria, kam patří firmy jako Turner nebo studia Warner Bros. S jistou nadsázkou se televize Nova skrze CME ocitla v jedné rodině se stanicemi jako HBO, CNN, Cartoon Network nebo TBS a parťáky se jí stal třeba také Batman a další hrdinové z dílny DC Comics.

V roce 2014 o koupi celého gigantu Time Warner uvažoval mediální magnát Rupert Murdoch se svou společností 21st Century Fox, nakonec ale z obří transakce v hodnotě 80 miliard dolarů vycouval. Vedení Time Warner totiž ani přeplacení hodnoty akcií o čtvrtinu nestačilo. Námitky vůči obchodu navíc měli i akcionáři Murdochovy společnosti.

Zájem kupců vzbuzovala i samotná CME. O odkoupení společnosti z rukou Time Warner uvažovala před dvěma lety například čínská CEFC a také slovenská investiční skupina Penta. Nakonec ale ani jedna společnost CME nezískala.

Až pod křídla PPF

Jsem poctěn, že jsem mohl hrát roli v rozvoji nezávislé komerční televize ve střední a východní Evropě.
Ronald Lauder

Nepřímá změna vlastníka přišla až loni a odehrála se na americké scéně. Největší telekomunikační společnosti světa AT&T se totiž podařilo to, co Murdochovi ne, a za 85 miliard dolarů spolkla Time Warner, mateřskou společnost CME. Transakce se protáhla na tři roky, oponovala jí administrativa Donalda Trumpa kvůli obavám z poškození tržního prostředí, u soudu ale neuspěla a v únoru 2019 se obchod stal definitivně realitou.

Nahrávám video

Nyní CME z obřího konglomerátu odchází a připojuje se ke skupině českého miliardáře Petra Kellnera. PPF za mediální firmu zaplatí přibližně padesát miliard korun. Zakladatel CME Ronald Lauder už obchodům se svou firmou přihlíží jen zpovzdálí, ve funkci nevýkonného předsedy správní rady skončil v březnu 2014.

Lauder se narodil 26. února 1944 v New Yorku v židovské rodině, jeho dědečkem z matčiny strany byl Čech, babička pocházela z Maďarska. Má o 11 let mladšího bratra Leonarda. Na střední školu chodil v Bronxu a bakalářský titul z obchodu obdržel na Pensylvánské univerzitě. Ve studiích pak pokračoval v Evropě, na Sorbonně vystudoval literaturu a na Bruselské univerzitě mezinárodní obchod.

Od poloviny 60. let do roku 1983 zastával různé funkce v kosmetické firmě Estée Lauder, kterou založila jeho matka s otcem. Působil zde jako marketingový ředitel a viceprezident.

V roce 1983 se stal náměstkem poradce ministra obrany pro záležitosti NATO a Evropy v administrativě prezidenta Ronalda Reagana, který Laudera o tři roky později jmenoval velvyslancem v Rakousku. Ve stejném roce se stal rakouským prezidentem Kurt Waldheim, jehož nástup do úřadu poznamenala aféra vyvolaná odhalením, že za druhé světové války působil v řadách německé armády na Balkáně. USA hned v následujícím roce zařadily Waldheima na seznam nežádoucích osob, což ve funkci velvyslance prosazoval i Lauder.

Během diplomatické mise ve Vídni se Lauder začal intenzivně zajímat o historii Židů ve střední a východní Evropě a po svém návratu do vlasti v roce 1987 založil nadaci nesoucí jeho jméno, která nyní podporuje na čtyři desítky židovských škol či obcí a komunit v desítce zemí Evropy včetně České republiky. V Praze za přispění Lauderovy nadace vznikly Lauderovy školy, kam patří základní škola, gymnázium a školka.

V roce 1989 se Lauder neúspěšně pokusil stát se za Republikánskou stranu starostou New Yorku, cestu mu zkřížil již ve stranických primárkách Rudy Giuliani.

Po pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě na konci 80. let začal Lauder v tomto teritoriu podnikat. V roce 1994 založil společnost Central European Media Enterprises (CME) a do roku 2014 byl nevýkonným předsedou správní rady této společnosti. Její součástí je společnost CET 21, která drží licence pro vysílání několika televizních stanic v Česku včetně televize Nova. CME vedle ČR provozuje televize i na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku a Slovinsku. Televizní kanál i zpravodajský web Lauder vlastní i v Izraeli.

Lauder je aktivním členem celé řady židovských organizací, od roku 2007 stojí v čele Světového židovského kongresu (WCJ). V této funkci v uplynulých letech opakovaně varoval před vzrůstajícím antisemitismem. „Mlčení světa vede do Osvětimi. Musíme se tomu postavit, dokud můžeme,“ prohlásil například před lety v Osvětimi k množícím se antisemitským útokům v Evropě a ve světě i hrozbám proti Izraeli. „Je odporné, že strana AfD, která je ostudným a zpátečnickým hnutím připomínajícím to nejhorší z německé minulosti a která by měla být zakázána, má nyní v parlamentu možnost prosazovat svůj hnusný program,“ uvedl v roce 2017 na adresu protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD).

V politice se naposledy angažoval na Blízkém východě. Jako blízký spolupracovník izraelských premiérů Benjamina Netanjahua a Ehuda Baraka se snažil při několika schůzkách s tehdejším syrským prezidentem Háfizem Asadem obnovit izraelsko-syrské mírové rozhovory.

Jako mecenáš umění na sebe nejvíce upozornil v roce 2006, kdy za 135 milionů dolarů (asi tři miliardy korun) koupil obraz Portrét Adély Blochové-Bauerové I (1907) zvaný též Zlatá Adéla slavného rakouského secesního malíře Gustava Klimta.

Ronald Lauder je od roku 1967 ženatý, s manželkou Jo Carole mají dcery Aerin (1970) a Jane (1973).

Ronald Lauder
Zdroj: Alessandro Della Valle/ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...