ČEZ chce urychlit dosažení uhlíkové neutrality svých provozů o deset let

Nahrávám video
Události: ČEZ chce urychlit dosažení uhlíkové neutrality
Zdroj: ČT24

Energetická skupina ČEZ chce dosáhnout uhlíkově neutrálního provozu už v roce 2040, dosavadním cílem byl rok 2050. Vyplývá to z dobrovolné dohody o spolupráci při ochraně klimatu mezi ČEZem a ministerstvem životního prostředí, které v areálu vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy podepsali ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Firma podle Beneše tohoto cíle dosáhne rozvojem obnovitelných zdrojů a rozvojem jaderné energetiky. „Máme projekt nového velkého tlakovodního reaktoru v Dukovanech, ale urychlíme všechny ostatní jaderné projekty,“ uvedl. Společnost se podle něj také intenzivně věnuje malým modulárním reaktorům, první by mohl vzniknout v Temelíně.  ČEZ nadále plánuje, že do roku 2030 vybuduje obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů (MW).

„Je to významné sdělení, je to významný signál i pro jiné firmy, i pro jiné resorty, hlavně pro ostatní znečišťovatele,“ uvedla Hubáčková.  Podle ní je možné, že ČEZ bude uhlíkově neutrální i dříve než v roce 2040. Ministerstvo chce společnosti jako ČEZ v přechodu na klimatickou neutralitu podporovat, hlavně při výstavbě obnovitelných zdrojů energie jako například inovativní fotovoltaiky a agrovoltaiky.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny

„Hodnotím to jako ambiciózní cíl, jdou touto cestou dokonce rychleji, než jim stanoví naše úkoly,“ pochvaluje si Hubáčková. 

Nové fotovoltaické elektrárny mají vyrůst na místě klasických elektráren, na výsypkách, ale může to být i na hladině vody. První taková, zkušební, už plave na horní nádrži přečerpávací elektrárny Štěchovice.

„Testovali jsme hlavně mechanické vlastnosti, kdy se to hýbe spolu s hladinou, a ověřili jsme, že to nám funguje,“ potvrzuje vedoucí provozu elektráren Štěchovice Roman Pospíšil. 

Dva roky bude ještě uhlí zásadní

Beneš připomněl, že zatímco v minulých letech se sledovaly enviromentální cíle, nyní ČR a EU řeší také nezávislost na surovinách z Ruska a vysoké ceny energií provázané především s cenou ruského plynu. Jak bude vypadat blížící se topná sezona, lze podle něj těžko odhadovat.

„Je dost možné, že v nejbližším roce dvou budeme muset počítat s tím, že ještě emisní zdroje budou muset jet více, než se předpokládalo před rokem,“ podotkl. Poslední uhelná elektrárna ČEZ by podle něj mohla být odstavena v roce 2030, což Beneš považuje z pohledu války na Ukrajině za ambiciózní.

EU navíc podle něj počítá s postupným nahrazením nízkoemisních plynových zdrojů vodíkovými. Při investicích do nových elektráren a tepláren by tak podle Beneše mělo být zvoleno takové technologické řešení, které by přechod na vodík umožňovalo.  

Dohoda se státem navazuje na jinou, už z roku 2010, která se týkala hlavně snižování emisí dusíku, síry a dalších znečišťujících látek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 23 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...