Česko musí bojovat, aby se klimatický balíček Bruselu ještě změnil, shodli se Brabec a Skopeček

Nahrávám video

Cíl Evropské komise, aby se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU zvýšil do roku 2030 na čtyřicet procent, označili v pořadu Události, komentáře za nepřijatelný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) i poslanec ODS Jan Skopeček. Komise přišla s tímto návrhem v klimatickém balíčku, který ve středu představila. V něm se počítá i s faktickým koncem spalovacích motorů od roku 2035. Také zde se Brabec a Skopeček shodli, že je nutno bojovat za změny ve prospěch automobilového průmyslu.

Brabec zdůraznil, že podíl 40 procent z obnovitelných zdrojů je celoevropský cíl, jehož dosažení je pro Česko nereálné. Země nemá vhodné přírodní podmínky pro takové využití větru či fotovoltaiky jako například Dánsko či Nizozemsko. „Není to pro nás cíl. Ani pro Evropskou unii jako celek to nebude jednoduché splnit.“

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Skopeček s ministrem souhlasil, že na to zde nejsou vhodné podmínky. Dodal, že posilování role obnovitelných zdrojů, které jsou dražší, bude mít nepříznivý dopad na tak průmyslovou zemi, jakou je Česko. 

Brabec dodal, že Česko respektuje ambice Evropské unie v tom, že doba uhelná opravdu končí. Na druhé straně od ní však chce, aby respektovala české možnosti, tedy mix jaderné energie, obnovitelných zdrojů a zemního plynu. Proto po ní žádá, aby jádro a plyn považovala za rovnocenné s obnovitelnými zdroji. Ministr dodal, že při pátečním jednání s místopředsedou EK Fransem Timmermansem na to premiér i další členové vlády v případě zemního plynu upozorňovali. 

Oba zúčastnění se shodli, že podobně je třeba tlačit na uznání jádra coby čistého zdroje. Brabec také s odkazem na jednání s Timmermansem zmínil možnost, že Česko dostane další peníze z modernizačního fondu. Naznačil, že by to mohlo být až 200 miliard korun navíc, které by sloužily na restruktualizaci celé tuzemské ekonomiky. 

Skopeček doplnil, že předložený klimatický balíček (obsahuje 14 významných směrnic) zdraží energie, bydlení i dopravu. Zvýšené ceny nejrůznějších služeb a výrobků pak pocítí průmysl i občané, zejména nízko- a středněpříjmoví. „Bude to zásah do peněženek.“

Brusel v balíčku rovněž například navrhuje, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Skončil by tím prodej aut se spalovacími motory.

Viceprezident Sdružení automobilového průmyslu Miroslav Dvořák k tomu v pořadu řekl, že by to znamenalo drastický zásah do zaměstnanosti a že zejména pro dodavatele je to krátká časová lhůta.

Jakou roli sehraje české předsednictví?

Sdružení proto bude lobbovat, aby bylo možné využít nadále všechny pohony. Věří, že ve vyjednávání o návrhu klimatického balíčku – budou ho posuzovat jednotlivé členské státy a také Evropský parlament, který mívá tendenci návrhy komise ještě zpřísňovat – bude hrát roli i české předsednictví Unie v druhém pololetí roku 2022. 

Automobilový průmysl je pro Česko velmi důležitý, na hrubém domácím produktu se podílí zhruba devíti procenty, na exportu více než dvaceti procenty a na průmyslové produkci téměř čtvrtinou.

  • Evropská komise  navrhla, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. 
  • Komise potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
  • Chystá se rozšíření systému emisních povolenek. Navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. 
  • EK plánuje rovněž zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy importující například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
  • Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU by k roku 2030 měl podle EK vzrůst na 40 procent. Komise tak navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Celá EU by podle návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
  • Komise chce, aby se unijní státy snažily o zlepšování energetické účinnosti budov. Zatímco nyní se každý rok v EU dočká zateplení či jiné energetické renovace jedno procento domů, Komise navrhuje, aby země povinně renovovaly tři procenta veřejných budov za rok.
  • Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou ve většině platit od roku 2026.
  • Zdroj: ČTK

Ministr Brabec v pořadu také zmínil, že dalším a dřívějším zásadním předělem je i chystané zavedení emisní normy Euro 7 od roku 2025. Tu považuje za technicky těžko proveditelnou a za velmi uspěchaný mezikrok. 

Proto nechce, aby drakonický tlak na snížení emisí vedl k tomu, že si lidé nebudou moci koupit drahý elektromobil a budou jezdit například se 17 či více let starými vozy (na benzinový či naftový pohon) či budou bez auta. Navíc by to podle něho znamenalo totální revoluci v automobilovém průmyslu, protože elektromobil  je jednodušší na výrobu. To by zasáhlo i dodavatele automobilek.

Též Skopeček zdůraznil důležitost automobilového průmyslu – automobilek i jejich subdodavatelů – pro Česko. Varoval, že by rychlý přechod k elektromobilům vedl k propadu v zaměstnanosti. „Je to náš národní zájem, abychom automobilový průmysl a pracovní místa v něm uchránili.“

Skopeček věří, že se česká politická reprezentace dokáže shodnout

Brabec navázal, že klimatický balíček by znamenal velký zásah do peněženek a zvýšení všech cen energií. „Budeme bojovat o to, abychom vyjednali co nejlepší podmínky.“

Skopeček v této souvislost věří, že se v Česku přejde z ideologické roviny k pragmatickému řešení toho, co lze ještě v balíčku zachránit. Doufá tedy, že se politická reprezentace dokáže na elementárních věcech shodnout. „A snad český automobilový průmysl zachráníme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...