Česko musí bojovat, aby se klimatický balíček Bruselu ještě změnil, shodli se Brabec a Skopeček

Nahrávám video
UK: Postoj Česka k emisnímu balíčku
Zdroj: ČT24

Cíl Evropské komise, aby se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU zvýšil do roku 2030 na čtyřicet procent, označili v pořadu Události, komentáře za nepřijatelný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) i poslanec ODS Jan Skopeček. Komise přišla s tímto návrhem v klimatickém balíčku, který ve středu představila. V něm se počítá i s faktickým koncem spalovacích motorů od roku 2035. Také zde se Brabec a Skopeček shodli, že je nutno bojovat za změny ve prospěch automobilového průmyslu.

Brabec zdůraznil, že podíl 40 procent z obnovitelných zdrojů je celoevropský cíl, jehož dosažení je pro Česko nereálné. Země nemá vhodné přírodní podmínky pro takové využití větru či fotovoltaiky jako například Dánsko či Nizozemsko. „Není to pro nás cíl. Ani pro Evropskou unii jako celek to nebude jednoduché splnit.“

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Skopeček s ministrem souhlasil, že na to zde nejsou vhodné podmínky. Dodal, že posilování role obnovitelných zdrojů, které jsou dražší, bude mít nepříznivý dopad na tak průmyslovou zemi, jakou je Česko. 

Brabec dodal, že Česko respektuje ambice Evropské unie v tom, že doba uhelná opravdu končí. Na druhé straně od ní však chce, aby respektovala české možnosti, tedy mix jaderné energie, obnovitelných zdrojů a zemního plynu. Proto po ní žádá, aby jádro a plyn považovala za rovnocenné s obnovitelnými zdroji. Ministr dodal, že při pátečním jednání s místopředsedou EK Fransem Timmermansem na to premiér i další členové vlády v případě zemního plynu upozorňovali. 

Oba zúčastnění se shodli, že podobně je třeba tlačit na uznání jádra coby čistého zdroje. Brabec také s odkazem na jednání s Timmermansem zmínil možnost, že Česko dostane další peníze z modernizačního fondu. Naznačil, že by to mohlo být až 200 miliard korun navíc, které by sloužily na restruktualizaci celé tuzemské ekonomiky. 

Skopeček doplnil, že předložený klimatický balíček (obsahuje 14 významných směrnic) zdraží energie, bydlení i dopravu. Zvýšené ceny nejrůznějších služeb a výrobků pak pocítí průmysl i občané, zejména nízko- a středněpříjmoví. „Bude to zásah do peněženek.“

Brusel v balíčku rovněž například navrhuje, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Skončil by tím prodej aut se spalovacími motory.

Viceprezident Sdružení automobilového průmyslu Miroslav Dvořák k tomu v pořadu řekl, že by to znamenalo drastický zásah do zaměstnanosti a že zejména pro dodavatele je to krátká časová lhůta.

Jakou roli sehraje české předsednictví?

Sdružení proto bude lobbovat, aby bylo možné využít nadále všechny pohony. Věří, že ve vyjednávání o návrhu klimatického balíčku – budou ho posuzovat jednotlivé členské státy a také Evropský parlament, který mívá tendenci návrhy komise ještě zpřísňovat – bude hrát roli i české předsednictví Unie v druhém pololetí roku 2022. 

Automobilový průmysl je pro Česko velmi důležitý, na hrubém domácím produktu se podílí zhruba devíti procenty, na exportu více než dvaceti procenty a na průmyslové produkci téměř čtvrtinou.

  • Evropská komise  navrhla, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. 
  • Komise potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
  • Chystá se rozšíření systému emisních povolenek. Navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. 
  • EK plánuje rovněž zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy importující například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
  • Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU by k roku 2030 měl podle EK vzrůst na 40 procent. Komise tak navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Celá EU by podle návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
  • Komise chce, aby se unijní státy snažily o zlepšování energetické účinnosti budov. Zatímco nyní se každý rok v EU dočká zateplení či jiné energetické renovace jedno procento domů, Komise navrhuje, aby země povinně renovovaly tři procenta veřejných budov za rok.
  • Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou ve většině platit od roku 2026.
  • Zdroj: ČTK

Ministr Brabec v pořadu také zmínil, že dalším a dřívějším zásadním předělem je i chystané zavedení emisní normy Euro 7 od roku 2025. Tu považuje za technicky těžko proveditelnou a za velmi uspěchaný mezikrok. 

Proto nechce, aby drakonický tlak na snížení emisí vedl k tomu, že si lidé nebudou moci koupit drahý elektromobil a budou jezdit například se 17 či více let starými vozy (na benzinový či naftový pohon) či budou bez auta. Navíc by to podle něho znamenalo totální revoluci v automobilovém průmyslu, protože elektromobil  je jednodušší na výrobu. To by zasáhlo i dodavatele automobilek.

Též Skopeček zdůraznil důležitost automobilového průmyslu – automobilek i jejich subdodavatelů – pro Česko. Varoval, že by rychlý přechod k elektromobilům vedl k propadu v zaměstnanosti. „Je to náš národní zájem, abychom automobilový průmysl a pracovní místa v něm uchránili.“

Skopeček věří, že se česká politická reprezentace dokáže shodnout

Brabec navázal, že klimatický balíček by znamenal velký zásah do peněženek a zvýšení všech cen energií. „Budeme bojovat o to, abychom vyjednali co nejlepší podmínky.“

Skopeček v této souvislost věří, že se v Česku přejde z ideologické roviny k pragmatickému řešení toho, co lze ještě v balíčku zachránit. Doufá tedy, že se politická reprezentace dokáže na elementárních věcech shodnout. „A snad český automobilový průmysl zachráníme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 20 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...