České firmy příští rok očekávají růst ekonomiky i přetrvávající rizika

Růst tuzemské ekonomiky v příštím roce dosáhne čtyř procent, mzdy reálně porostou, odhadují zaměstnavatelské svazy. Největší obavy mají české firmy z rychle rostoucích cen materiálu polotovarů a energie, nestabilních dodávek a vývoje pandemie.

„Firmy rok 2022 vyhlížejí navzdory aktuálním problémům poměrně optimisticky. Čekáme, že přinese zrychlení tempa ekonomického oživení zhruba na úrovni čtyř procent. Poptávka by měla dále růst a některé aktuální bariéry se budou postupně zmírňovat, ale do příštího roku se ještě bezpochyby přelijí. Převládají podniky, které očekávají růst zakázek i zisku,“ konstatuje analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Podle poslední prognózy Hospodářské komory vzroste české HDP v příštím roce o 4,3 procenta. Křehký hospodářský růst ale bude v inflačním prostředí, které se léta české ekonomice vyhýbalo, záviset na předvídatelné měnové politice centrální banky a rozumné rozpočtové politice vlády, upozornil mluvčí komory Miroslav Diro. Mzdy i v příštím roce reálně vzrostou, a to i přes relativně vyšší inflaci, dodal.

Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš považuje růst kolem tří procent za realističtější. Reálné mzdy podle něj dál porostou, ale nižším tempem než dosud. Připomněl, že jej nežene produktivita, ale nedostatek pracovníků.

„Výkonnost českých firem ovlivní řada faktorů. Pokud vláda zavede nová či přísnější restriktivní opatření proti šíření covidu-19, může to být pro řadu firem a malých podnikatelů, kteří již nyní balancují na hraně ekonomického přežití, likvidační,“ upozornila Radomíra Harantová z Unie malých a středních podniků.

Firmy podle ní vyčkávají, jak se situace bude vyvíjet. Většina z nich se obává platební neschopnosti, nízkého odbytu, vyčerpání zásob a nestability dodavatelského řetězce, politických překážek a zvyšujících se cen vstupů.

Rizika trvají

Firmám teď podle Čížka nejvíce brání ve větším ekonomickém rozvoji růst cen vstupních materiálů a polotovarů. Rychle rostoucí náklady podniky často nemohou přímo ani rychle promítnout do cen už nasmlouvaných zakázek. Rostoucí náklady tak snižují ziskovost části českých podniků.

Další rizika jsou spojena například s vývojem pandemie či rychlostí stabilizace dodávek některých vstupů na světových trzích, dodal. Jaroš pro výkonnost v porovnání s minulými lety vidí jako nejzásadnější vývoj cen energií.

Mezi podnikateli panují podle Harantové velké obavy, že i nová vláda může mít tendence ještě více zpřísnit daňový režim, aby získala více peněz do státního rozpočtu. Všichni podnikatelé vědí, že problémem nejsou pouze vysoké daně, ale i způsob jejich výběru. Příliš dlouhé zadržování vratek DPH a vysoké zálohy na daně komplikují firemní cash-flow.

Na globální úrovni bude klíčovým faktorem, a to zejména pro firmy působící v průmyslu a výrobě, otázka stability dodavatelských řetězců a dopady energetické krize, podotkla.

„Hlavním problémem podnikatelského sektoru zůstávají vysoké ceny surovin a energií, nefunkční a drahá mezinárodní logistika a dlouhodobě i chybějící zaměstnanci. Teprve v roce 2022 se České republice podaří vrátit se na ekonomickou úroveň dosaženou před pandemií, ovšem s nejvyšší inflací za posledních třináct let,“ komentuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...