Česká úroda ovoce zažívá jedno z největších poškození za sto let

Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody, kterou zničily mrazy, budou kolem 1,3 miliardy korun. Kritické bude pro ovocnáře 1. pololetí příštího roku, kdy jim budou chybět tržby za jablka, upozornil předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Podle zveřejněného odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. Podle ovocnářů jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let.

„Nejkritičtější období nastane od ledna. Budou chybět tržby za jablka, která jsou hlavním ovocným druhem. Ovocnáři ale budou muset připravovat sady a zakládat na budoucí úrodu. Dělat řez, chystat přípravky na ochranu sadů, hnojení,“ popsal Ludvík. Až existenčně může být podle něj ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent.

Stát připravuje pro ovocnáře program podpory, který jim bude kompenzovat část ztrát. Mělo by jít o spuštění programu pro řešení rizik a krizí v zemědělství, který stát už v minulosti několikrát aktivoval. „Zatím nemáme informaci, kolik peněz bude do programu vloženo,“ dodal Ludvík. Ministerstvo zemědělství dříve uvedlo, že chce pro ovocnáře vyjednat podporu minimálně v řádu stovek milionů korun.

Státní zemědělský intervenční fond v květnu spustil aplikaci pro žádosti o místní šetření škod. Příjem samotných žádostí o kompenzace předpokládá na konci srpna nebo začátkem září. Ministerstvo také očekává podporu z Evropské komise, konkrétně ze zemědělské krizové rezervy. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v květnu řekl, že požádal asi o sto milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun).

Ztráty na úrodě mohou být ještě vyšší

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nevylučuje, že propad úrody bude ještě vyšší. Očekává také výrazně negativní dopad na kvalitu ovoce. „Při kontrolách v produkčních sadech jsou ve větší míře zaznamenávány také deformace plodů. Navíc v některých oblastech stále probíhá pozvolný propad plodů poškozených chladem, tudíž je možné předpokládat ještě větší snížení výnosu,“ uvedla mluvčí ústavu Ivana Kršková.

Zatím nejhorší sklizeň ovoce v historii České republiky byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017 a 2016.

Úrodu letos zničily opakující se vlny silných mrazů ve druhé polovině dubna. Zásadní negativní okolností bylo to, že vegetace byla proti obvyklému stavu téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak zasáhly všechny ovocné druhy.

Broskvoně mráz poškodil nejméně

U hlavního ovocného druhu jabloní se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Meziročně má být sklizeň jablek nižší o 77 procent. U hrušek se odhaduje sklizeň 2075 tun, tedy pouze 29 procent pětiletého průměru.

„Peckoviny dopadly velmi podobně, až na broskvoně, které byly poškozeny nejméně, a to přibližně ze třinácti procent oproti pětiletému průměru,“ informovala Kršková. Broskve, jejichž pěstování však v Česku postupně končí, by měly být jediným druhem s meziročním nárůstem sklizně. Úroda švestek s odhadovanými 3177 tunami by měla proti pětiletému průměru klesnout o 63 procent.

Sklizeň višní by měla klesnout proti pětiletému průměru o 77 procent na 1098 tun a třešní o 81 procent na pouhých 276 tun. „Meruňky vycházejí výnosově přibližně na 46 procentech pětiletého průměru. Zejména na jižní Moravě se střídají lokality, kde není poškození žádné, s lokalitami s poškozením stoprocentním,“ doplnila Kršková. Mrazy značně poškodily také výsadby rybízu a angreštu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 20 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...