Česká skupina Energo-Pro zprovoznila v Turecku dvě vodní díla za 19 miliard korun

Česká energetická skupina Energo-Pro zprovoznila na východě Turecka dvě vodní díla Karakurt a Alpaslan 2, které tam postavila. Jde o největší české investice v oblasti vodní energetiky od listopadu 1989, celková souhrnná cena přesahuje 800 milionů dolarů (asi 19 miliard korun). Uvedla to mluvčí Energo-Pro Hana Hikelová.

Nová přehrada s vodní elektrárnou Karakurt je umístěna v povodí řeky Aras, Alpaslan 2 pak na řece Murat. Vodní plocha přehrady Karakurt bude zabírat plochu 14 kilometrů čtverečních, výrazně větší Alpaslan 2 pak 55 kilometrů čtverečních. Hikelová uvedla, že nové turecké elektrárny splnily potřebné testy a podařilo se je připojit do sítě a zahájit komerční provoz.

V obou přehradách jsou podle ní aktuálně v provozu první z turbín, další budou spuštěny na přelomu roku. V Karakurtu budou celkem instalované tři Francisovy turbíny s celkovým instalovaným výkonem 99,5 megawattů (MW), v Alpaslanu 2 pak čtyři Francisovy turbíny s celkovým instalovaným výkonem 280 MW.

Pro porovnání, největší tuzemská přehradní nádrž Lipno má rozlohu asi 49 kilometrů čtverečních s instalovaným výkonem zhruba 120 MW.

U obou přehrad byla postavena sypaná hráz s asfaltovým jádrem

Zbylé dvě turbíny v Karakurtu budou podle mluvčí spuštěny v listopadu a v prosinci. Sypaná hráz přehrady s asfaltovým jádrem dosahuje výšky 137 metrů. Na její výstavbu Energo-Pro spotřebovalo 6,4 milionu metrů krychlových navezené horniny, což odpovídá asi 360 tisícům naložených nákladních aut.

Zbývající tři turbíny v Alpaslanu 2 pak budou podle Hikelové spuštěny v prosinci a únoru. Mluvčí připomněla, že s výstavbou hráze tamní přehrady začalo Energo-Pro v září 2018 a dokončilo ji za dva roky. Objem tělesa hráze je 9,05 milionu metrů krychlových. Výstavba probíhala 24 hodin denně sedm dnů v týdnu a na stavbě se podílelo až 1900 pracovníků, dodala.

U obou přehrad Energo-Pro postavilo sypanou hráz s asfaltovým jádrem. „Ukázala se jako nejvhodnější pro místní seizmologické podmínky a také to byla nejrychlejší varianta z pohledu realizace,“ uvedl výkonný ředitel skupiny Energo-Pro Pavel Váňa. Obě sypané hráze jsou podle firmy svými parametry naprosto unikátní.

Společnost dále uvedla, že zapojení elektráren do sítě v tomto roce bylo podmínkou k získání zvýhodněné garantované výkupní ceny elektřiny od ledna 2021.

„Když započítáme předpokládanou výrobu elektřiny, mohli bychom jen z nich v prvních pěti letech utržit zhruba 520 milionů dolarů. Alpaslan 2 by měl totiž ročně vyrobit 850 gigawatthodin (GWh) a Karakurt 340 GWh. Samozřejmě, že výhodou je také to, že deset let budeme mít pevně daný dolarový tarif, to investorům do obnovitelných zdrojů zajišťuje větší jistotu,“ dodal Váňa.

Společnost Energo-Pro byla založena v roce 1994 ve Svitavách. Po připojení obou nových tureckých elektráren skupina vlastní a provozuje 38 vodních elektráren ve čtyřech zemích –⁠ v Gruzii, Turecku, Bulharsku a České republice. Kromě hydroenergetiky se zabývá distribucí a prodejem elektřiny a provozuje distribuční sítě v Bulharsku a Gruzii s více než dvěma miliony zákazníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...