Česká národní banka letos očekává pokles schodku veřejných financí na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,9 procenta. Příští rok by měl schodek dále klesnout na 4,5 procenta. Proti předchozím výhledům banka odhad zhoršila, v únoru počítala letos se schodkem 4,1 procenta a v roce 2023 s 3,9 procenta.
Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl stoupnout z loňských 41,9 procenta HDP na 44,2 procenta letos a 46 procent příští rok. V únoru centrální banka počítala letos s 42,8 procenta HDP a příští rok s 44,6 procenta.
Zhoršení odhadu souvisí mimo jiné s výrazným snížením odhadu růstu ekonomiky v letošním roce. V prognóze, kterou ČNB představila ve čtvrtek, totiž očekává letos růst ekonomky jen o 0,8 procenta. V únoru odhady počítaly s tříprocentním růstem české ekonomiky.
Zároveň ČNB výrazně zhoršila odhad vývoje inflace, tu nově letos čeká na průměrných 13,1 procenta.
Ministerstvo financí ve své dubnové prognóze čeká letos pokles deficitu veřejných financí na 4,5 procenta HDP. Schodek by měl přitom klesat i v dalších letech.
Zadlužení veřejných financí by pak mělo podle resortu stoupnout ke konci letošního roku na 42,7 procenta HDP. Ministerstvo počítá letos s ekonomickým růstem o 1,2 procenta a inflací 12,3 procenta.
Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale předloni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat loni ohlásila až na začátek roku 2023.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
