Česká ekonomika letos poroste o dvě procenta, říká ministerstvo financí

Ministerstvo financí (MF) nechalo v nové makroekonomické prognóze odhad růstu ekonomiky v letošním roce na dvou procentech. Úřad také ponechal odhad růstu ekonomiky pro loňský rok, a to na 2,5 procenta. Pro příští rok očekává nově ekonomický růst o 2,2 procenta, informovalo ministerstvo financí.

Letos i příští rok by měl být podle MF ekonomický růst tažen výdaji domácností díky růstu mezd a nízké nezaměstnanosti. Spotřebu by mělo podle úřadu podpořit i zvýšení starobních důchodů a dalších sociálních dávek. „Pozitivně by k růstu měly přispívat i spotřeba vládních institucí a investice do fixního kapitálu,“ uvedl úřad.

Předloni ekonomika stoupla o 2,8 procenta a první údaje o vývoji ekonomiky v loňském roce zveřejní Český statistický úřad v pátek 14. února.

„Prognóza růstu HDP, tak jak ji ministerstvo financí prezentuje ve svém čerstvém výhledu, působí realisticky. Samozřejmě lze vždy upozornit na vnější rizika a nejistoty, prognóza růstu HDP z dílny ministerstva je však velmi blízká tržním odhadům a v případě výhledu na rok 2021 možná i o něco konzervativnější,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Hlavní rizika ze zahraničí pro odhadovaný vývoj ekonomiky představují podle MF rostoucí protekcionismus, nejistota ohledně budoucího uspořádání obchodních vztahů Spojeného království a Evropské unie a výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a Číně.

Mezi rizika v rámci české ekonomiky zařadil úřad vývoj na trhu práce a trh s nemovitostmi. Odhad inflace MF v nové prognóze zvýšilo. Inflaci letos nově čeká 2,8 procenta a příští rok 2,2 procenta. V listopadové prognóze počítalo letos s inflací 2,6 procenta.

„Velkou překážkou naší proexportně orientované ekonomiky by bylo uvalení amerických cel na dovážené zboží v důsledku chystané digitální daně. Z hlediska struktury českého exportu je zranitelný automobilový průmysl. Velká část českých subdodavatelů a producentů komponentů je navázaná na přední německé automobilky, pro které je americký trh klíčový,“ upozornil specialista na mezinárodní daně v poradenské společnosti BDO Martin Houska.

Odhad vývoje kurzu koruny ministerstvo pro letošek mírně změnilo. Nově očekává letos průměrný kurz 25,40 koruny za euro, příští rok čeká posílení na 25,10 koruny za euro. Loni byl průměrný kurz 25,70 koruny za euro.

Zároveň MF informovalo, že vzhledem k údajům z národních účtů a hotovostnímu pokladnímu plnění nemění odhad výsledku hospodaření veřejných financí za loňský rok. Veřejné finance by tak za rok 2019 měly skončit v přebytku 0,3 procenta HDP. „V tomto roce by mělo být celkové hospodaření vyrovnané,“ uvedl úřad. V předchozí prognóze pro letošní rok počítal úřad s mírným přebytkem.

Podle daňového specialisty BDO Martina Tučka se do pomalejšího růstu ekonomiky letos promítne i rostoucí rozdíl mezi příjmy a výdaji státu jako důsledek výdajových vládních opatření v loňském roce. „Mám na mysli například slevy v dopravě pro studenty a seniory, navyšování rodičovského příspěvku a především zvyšování důchodů nad rámec valorizace. V dalších letech přitom bude muset vláda hledat nové zdroje pro financování sociálních výdajů. Vysoké zdanění práce je pro růst naší ekonomiky dlouhodobě překážkou,“ uvedl.

Česká národní banka v aktuální listopadové prognóze očekává letos růst české ekonomiky o 2,4 procenta. Pro rok 2021 ČNB počítá s růstem o 2,8 procenta. Banka zveřejní nové aktualizované odhady ve čtvrtek.

Česká bankovní asociace v prognóze z ledna počítá letos s růstem ekonomiky o dvě procenta. Pro loňský rok počítá s 2,5 procenta a pro rok 2021 s růstem o 2,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...