Ambici zajistit lepší ochranu domácností před výkyvy ceny energií mají evropští ministři pro energetiku, kteří se sjeli na jednání do Lucemburku. Zásadní otázkou zůstávají stále hlavně ceny plynu. Ty podle předsedy Teplárenského sdružení již patrně nebudou klesat, věří ale, že zůstanou na podobné úrovni jako nyní. Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka by Evropská unie udělala pro zajištění příznivých cen nejlépe, kdyby zrušila princip závěrných elektráren, nebo alespoň zastopovala ceny pro plynové elektrárny.
Pro ceny elektřiny bude podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka důležité zejména to, jak se Evropská unie postaví k jejich regulaci. Za nejlepší by považoval zrušit mechanismus závěrných elektráren, k čemuž ale EU nesměřuje. „Nelíbilo se to například německým energetikům. Jejich vyjednávací síla je v Evropské unii tak velká, že prosadili své řešení,“ poznamenal.
Když mechanismus závěrné elektrárny přetrval, bylo by podle něj namístě zastropovat ceny pro plynové elektrárny. „Je to rozumné řešení, pokud se chcete držet špatného tržního mechanismu,“ konstatoval Stehlík.
Teplárny chtějí prodloužit výjimku na uhlí
Ceny energií, zejména plynu, jsou důležité také pro teplárny. I když je Česko na začátku prvního tropického období roku a otázkou příštích dnů bude spíše, jak se ochladit než jak se ohřát, topná sezona začne již v září. Teplárny se na ni proto již musí intenzivně připravovat.
Podle výkonného ředitele Teplárenského sdružení Martina Hájka sice má Česko nejhorší období za sebou, situaci ale považuje za křehkou. „Rovnováha mezi nabídkou a poptávkou je v Evropě velmi napjatá. (…) Potřebujeme ještě zvládnout letošní zimu, potřebujeme pokračovat v úsporách plynu, aby nedošlo k problémům v zimním období, aby se stačily naplnit zásobníky,“ apeloval.
Za vhodné opatření, které by situaci pomohlo, by považoval prodloužení výjimky, která by dál umožnila vyrábět teplo z uhlí. Momentálně taková výjimka existuje, ale platí jen do srpna. „Žádali jsme ministerstvo průmyslu a obchodu, aby to prodloužili ještě na letošní topnou sezonu, protože situace je stále napjatá, a pokud máme možnost bez zvláštních opatření uspořit 200 až 300 milionů kubíků plynu, tak bychom to měli využít,“ podotkl Hájek.
Čínský vliv na ceny plynu
Že by se ceny plynu vrátily na úroveň, která byla běžná před ruskou válkou proti Ukrajině, respektive před rokem 2019, si šéf Teplárenského sdružení nemyslí. Za megawatthodinu se sice již neplatí kolem osmdesáti eur jako loni, ale ani dříve běžných patnáct eur. To však bylo podle Hájka dáno přebytkem ruského plynu. Současné ceny odpovídají tomu, že „jsme navázáni na globální trh se zkapalněným plynem“.
V současnosti je cena kolem 35 eur. „Cenotvorbu v Evropě dnes dělá LNG a bude ji dělat i nadále. Nemůžeme počítat s tím, že bychom se dostali na patnáct eur za megawatthodinu. Dlouhodobě se můžeme pohybovat kolem pětatřiceti,“ míní Hájek.
Stehlík rovněž pochybuje, že by plyn mohl ještě zlevňovat, spíše podle něj hrozí opak kvůli tomu, že zřejmě stoupne jeho spotřeba v Číně. Ta nebyla loni tak velká, protože tamní ekonomiku stále svazovaly covidové restrikce. „Čínská ekonomika se rozjíždí a začne spotřebovávat víc LNG. To znamená, že my budeme muset zaplatit tu cenu, kterou bude potřeba zaplatit, abychom dodávky dotáhli do Evropy. Ještě nás čeká ekonomický boj a nemusí to být tak, že bude plyn dál zlevňovat,“ poznamenal.
Ředitel firmy Yello ze skupiny Pražská energetika Michal Kulig hovoří spíše o nestabilitě. „Na trhu je ohromná nejistota. Všechny zprávy, které se objevují, ohromně hýbou cenami,“ poukázal. Dobrou zprávou podle něj je, že jsou zásobníky plynu naplněné ze tří čtvrtin až čtyř pětin.
