Ceny benzinu stále rostou, klesají naopak u nafty. Nejdramatičtější je vývoj u alternativních paliv

Nahrávám video

Ceny benzinu v Česku stoupají čtvrtý týden v řadě. Aktuálně se litr Naturalu 95 prodává v průměru za 45 korun a 30 haléřů. Pokles naopak zaznamenala nafta. Proti minulému týdnu o devět haléřů na průměrných 46 korun a 35 haléřů. Ceny obou pohonných hmot se tak přibližují na stejnou úroveň a podle analytiků by se měly srovnat zhruba do tří týdnů.

Cesta z Aše do Ostravy, dlouhá asi šest set kilometrů, při průměrné spotřebě šest a půl litru a při současných průměrných cenách benzinu vyjde řidiče na zhruba 1770 korun. Ještě před rokem by za ni zaplatili o pět set korun méně.

Za necelé dva týdny by řidiči mohli tankovat opět za odlišnou cenu. Od začátku června se totiž o korunu padesát sníží spotřební daň na pohonné hmoty. Otázkou ale je, jak výrazně se to na cenách projeví. Případné trvalé snížení sazby u nafty bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) záviset na vývoji cen na světových trzích.

„Cena paliv by měla reagovat negativně čili měla by klesnout. Samozřejmě je otázkou o kolik. Protože se nám tato opatření kryjí s počátkem motoristické sezony, a to jsme obvykle svědky růstu cen,“ okomentoval analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Přispět by podle něj mohlo zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do benzinu a nafty. „Takže nakonec bychom se určitého snížení měli dočkat. Ale nemyslím si, že by mělo být nějak výrazné,“ dodal.

Portfolio manažer společnosti Amundi Asset Management Petr Zajíc podotkl, že predikovat ceny pohonných hmot je nyní velmi těžké. „Protože kromě tradičních věcí, které ovlivňují ceny pohonných hmot – což je cena ropy a vývoj kurzu koruny proti dolaru – hraje roli ještě řada dalších. Ať už to jsou ropná embarga, sankce, nebo omezení dodávek ropy a ropných produktů z Ruska,“ zdůvodnil.

I kdyby se snížení spotřební daně propsalo v plné výši, pohonné hmoty budou stále o desítky procent dražší než před rokem. To stál benzin o 13 a nafta o více než 16 korun méně.

Kontroly marží

V reakci na prudký růst cen pohonných hmot vláda Petra Fialy (ODS) přijala i další opatření. Jde například o zrušení silniční daně pro auta do dvanácti tun a zrušení zálohy k silniční dani pro vozidla nad 12 tun nebo odklad platby DPH do konce října pro podnikatele v autodopravě. Ministerstvo financí také monitoruje marže u prodejců.

Podle Stanjury by kontroly marží měly pokračovat až do konce září i v souvislosti se snížením spotřební daně. „Chceme mít jistotu, že snížení spotřební daně se plně projeví v koncových cenách pro ty, kteří kupují benzin nebo naftu. Současně jsme tu kontrolu rozšířili – kromě čerpacích stanic kontrolujeme i distributory pohonných hmot. Musím konstatovat, že naše slovní intervence a to, že jsme připraveni případně zasáhnout, funguje,“ sdělil.

Nahrávám video

Kontrolu marží naopak nepovažuje za efektivní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Vláda podle něj „naslibovala hory doly“. „Výsledek je ten, že ceny jdou úplně opačně – nahoru. Biosložky mají nulový efekt, spotřební daň ještě nefunguje a kontrola marží u čerpacích stanic je trefa vedle, jelikož problém vzniká u rafinérií,“ kritizoval ve čtvrteční Devadesátce.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) reagoval, že podle ministerstva financí marže klesly během dubna v průměru o šedesát haléřů. Podotkl, že dodávky z rafinerií pocházejí z velké části ze zahraničí, kde vláda nemá nástroje, jak je kontrolovat.

Havlíček by považoval za vhodná opatření v energetické oblasti – ta se podle něj ale nekonají. „A pokud neuděláme v energetické oblasti nic, budeme muset udělat nějaká v oblasti pohonných hmot,“ míní. Takové opatření by se podle něj mělo týkat DPH.

Munzar oponoval, že by šlo o drahé opatření, které inflaci pouze odsouvá. „Ale neřeší to tu věc, že firmy jsou většinou plátci DPH. To znamená, že snížení DPH by nemělo vliv na cenu dopravy, která se následně započítává do cen ostatních služeb a výrobků,“ upozornil. Domnívá se, že vláda postupuje realisticky v možnostech, které má.

Nahrávám video

Regionální rozdíly

Ceny pohonných hmot se liší i napříč českými kraji. Vůbec nejlevnější Natural 95 aktuálně tankují řidiči ve Zlínském kraji. V průměru za litr zaplatí 44 korun a 82 haléřů. Nafta už je ale nejlevnější na jihu Čech, kde stojí Diesel méně než 46 korun.

Tradičně nejvíce zaplatí za pohonné hmoty – a to jak benzin, tak naftu – řidiči v hlavním městě. Natural 95 tam benzinové pumpy prodávají v průměru za 46 korun a 16 haléřů. V žádném jiném kraji není průměr nad 46 korunami. Diesel tam pak stojí 46 korun a 90 haléřů.

Menší výhoda u alternativních paliv

Ještě citelněji zdražování posledního roku pocítili ti, kteří vsadili na některá alternativní paliva. Ta podléhají mnohem menší spotřební dani, která i nyní tvoří u nafty necelých deset a u benzinu 13 korun. Jenže jak ceny rostou, tato výhoda se zmenšuje.

Zatímco v roce 2012 stál litr benzinu v průměru za 33,60 a ekvivalentní množství stlačeného plynu, tedy jeden kubík, dvanáct korun a deset haléřů, nyní vyjde benzin okolo 45 korun a kubík CNG na 37 korun, tedy z 36 na 83 procent ceny benzinu. Majitelům těchto aut se sice pořád vyplatí jezdit na plyn, horší je to ale s návratností investice do auta.

„Proti benzinovému si připlatíte desítky tisíc korun – čtyřicet padesát. A v takovém případě je návratnost už docela dlouhá. Ale jestli auto na CNG už máte, tak není důvod se ho zbavovat,“ řekl šéfredaktor fDrive.cz Marek Tomíšek. Právě na tuto technologii přitom v posledních letech sázely velké firmy – na stlačený plyn nyní běžně jezdí dodávky rozvážkových služeb i auta obchodních referentů.

Ceny LPG stouply jen mírně a ve srovnání s benzinem vycházejí náklady v podstatě na polovinu, naopak bezplatné tankování elektromobilů je čím dál vzácnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ od ledna upraví tarify na vysokém a velmi vysokém napětí, chce uvolnit sítě

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 5 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 6 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 22 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 23 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30
Načítání...