Cena ropy po překvapivém oznámení o snížení těžby výrazně roste

Ceny ropy v pondělí stouply o více než šest procent, a zaznamenaly tak nejvyšší denní růst za téměř rok. Reagovaly na překvapivé oznámení o dobrovolném snížení těžby ze strany části skupiny OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence včetně Ruska.

Severomořská ropa Brent vzrostla o 6,3 procenta na 84,93 dolaru za barel, když během dne stoupla až na 86,44 USD za barel, nejvýše od 7. března. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zdražila o 6,3 procenta na 80,42 dolaru za barel.

Saúdská Arábie a další členové skupiny OPEC+ otřásly ropným trhem, když v neděli oznámily snížení těžby ropy o dalších zhruba 1,15 milionu barelů denně. Očekávalo se přitom, že skupina se bude držet snížení o dva miliony barelů denně, na kterém se dohodla koncem loňského roku, uvedla agentura Reuters. Celkový objem škrtů ze strany OPEC+ tak činí podle propočtů Reuters 3,66 milionu barelů denně, což se rovná 3,7 procenta celosvětové poptávky.

Analytik UBS Giovanni Staunovo uvedl, že nedělní snížení těžby nikdo nečekal. Vzhledem k tomu, že američtí těžaři se místo objemu těžby soustředí na finanční hodnotu, OPEC+ nadále kontroluje trh. Někteří analytici mezitím uvedli, že důvodem pro škrty je oslabující ekonomika a rostoucí zásoby. Pondělní statistika z USA ukázala, že aktivita amerického zpracovatelského průmyslu se v březnu propadla na nejnižší úroveň za téměř tři roky kvůli poklesu nových zakázek.

Společnost Goldman Sachs snížila svou prognózu těžby pro OPEC+ na konci roku 2023 o 1,1 milionu barelů denně a zvýšila své odhady ceny Brentu na 95 a 100 dolarů za barel v roce 2023 a 2024.

Ceny ropy vzrostly, když Rusko loni v únoru znovu napadlo Ukrajinu, ale nyní jsou zpět na úrovních před vypuknutím konfliktu. Minulý měsíc cena ropy Brent klesla k 70 USD za barel, nejníže za posledních 15 měsíců, kvůli obavám, že bankovní krize a růst úroků negativně ovlivní poptávku. Spojené státy přesto vyzývají producenty, aby zvýšili produkci, a stlačili tak ceny energie. Vysoké ceny energií a pohonných hmot v loňském roce pomohly zvýšit inflaci, což vyvolalo tlak na hospodaření mnoha domácností.

Vláda prezidenta Joea Bidena označila krok OPEC+ za nemoudrý. Produkce ropy v samotných USA v lednu podle pátečních údajů amerického vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) vzrostla na 12,46 milionu barelů denně, což je nejvíce od března 2020.

USA kritizují omezení těžby

Oznámení producentů ropy už v neděli kritizovaly Spojené státy, které tlačí na zvýšení produkce. Pro další snížení těžby ropy se vyslovila i Saúdská Arábie, která je nejvýznamnějším členem OPECu, a s ní i klíčoví spojenci Kuvajt a Spojené arabské emiráty. Tyto země uvedly, že jejich iniciativa je zcela dobrovolná, není spojena s širší politikou OPECu+ a jde nad rámec dříve dohodnutých škrtů.

„Nemyslíme si, že ty škrty jsou v tuto chvíli vzhledem k nejistotě na trhu vhodné – a to jsme také dali jasně najevo,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí americké Národní bezpečnostní rady. 

S jejich postojem nesouhlasí Rusko, které potvrdilo své dosavadní záměry snížit vlastní produkci o 500 tisíc barelů denně ve srovnání s objemem těžby v únoru. „V tomto případě je v zájmu globálního odvětví energetiky udržovat ceny ropy i ropných produktů na adekvátní úrovni. Na to je potřeba se zaměřit. Zda jsou jiné země spokojeny, či nespokojeny, to je jejich věc,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz, co říká na kritiku ze strany Bílého domu.

Omezení těžby zdraží paliva a posílí inflaci

Analytici se domnívají, že cena se nyní snadno může dostat k hranici 100 dolarů za barel, podle analytiků společnosti Rystad Energy může do léta překročit i 110 dolarů. 

Pohonné hmoty v Česku kvůli snížení těžby v příštích týdnech zřejmě o několik korun zdraží.  Dalším očekávaným důsledkem tohoto kroku bude také další tlak na růst inflace po celém světě včetně Česka.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nebudou paliva v Česku zdražovat okamžitě, růst cen očekává zhruba od poloviny dubna. Motoristé se však podle něj nemusí zatím obávat, že by ceny překonaly úroveň 40 korun za litr. „Budou se spíše pohybovat maximálně v pásmu od 35 do 38 korun za litr,“ uvedl Kovanda. Upozorňuje, že omezení těžby ropy ze strany tradičních těžařských mocností je ovšem zároveň dalším faktorem, který opět bude tlačit na růst inflace.

Ceny benzinu a nafty by podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala mohly v případě stávajícího vývoje na trhu s ropou v Česku vzrůst asi o korunu na litr. Dále připomněl, že průmyslové podniky už několik měsíců spotřebovávají o dost méně lehkých topných olejů než loni na podzim, což je důsledkem stabilizace cen zemního plynu. „Nižší poptávka po lehkých topných olejích – tedy i po naftě – navrátila cenu nafty pod ceny benzinu, a tam by se alespoň do podzimu měly udržet,“ řekl Dohnal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 13 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 22 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 23 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 23 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánovčera v 17:18

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.