Byty a domy stály v prosinci více než o rok dříve, i když se prodávaly mnohem hůře

Ceny bytů loni příliš neklesaly. Koncem roku byly naopak stále vyšší než na konci roku 2021, i když alespoň ceny starších bytů již klesly oproti vrcholu, který nastal loni v létě. Jen malé změny v cenách kontrastují s výrazným propadem poptávky – aktivita na realitním trhu se loni snížila o polovinu. Nových bytů se prodalo o 57 procent méně než v předchozím roce, starých bytů o 51 procent méně a rodinných domů o 49 procent méně, uvedla Česká bankovní asociace.

Podle Milana Ročka ze společnosti Dataligence, která průzkum realitního trhu provedla společně s bankovní asociací, byl na počátku roku 2022 realitní trh po vysoké poptávce z předchozího roku ještě vyprodaný. Dopad začátku války na Ukrajině začal být patrný v závěru prvního čtvrtletí.

„Počátek energetické krize, vyšší ceny energií, prudký nárůst inflace, to vše změnilo náladu lidí. Trvalo to po celé druhé čtvrtletí a bylo to umocněno růstem úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Kvůli tomu ve druhé polovině roku 2022 realitní trh prakticky zamrzl,“ uvedl.

Bytů se loni prodalo o polovinu méně než předloni. U starších bytů byl propad 51procentní z 10 066 na 4899, u nových 57procentní z 3526 na 1509.  Naopak se výrazně zvýšil počet volných nových bytů, na konci minulého roku jich bylo o 76 procent více než na konci roku 2021. Rodinných domů se loni prodalo o 49 procent méně.

I když je zájem menší, ceny meziročně stouply

Neznamená to ovšem, že by bylo pořízení vlastního bydlení výrazně levnější, než bývalo. Zejména nové byty zdražovaly, i když růst cen byl poněkud menší než v minulosti. Meziročně stouply jejich ceny o 11 procent. Starší byty byly na konci roku 2022 o tři procenta dražší než na konci roku předchozího, i když od letního vrcholu do konce roku klesly jejich ceny o čtyři procenta. To je ovšem celorepublikový průměr.

V Praze byl pokles od vrcholu výrazně menší, jen jednoprocentní. V některých regionech naopak spadly ceny dramatičtěji, nejvíce v Libereckém kraji, kde bylo koncem roku o 15 procent levněji než na vrcholu.

Celorepubliková průměrná cena starých bytů byla na konci minulého roku 61 518 korun za metr čtvereční, přičemž v Praze se za metr průměrně platilo 117 643 korun. V nových bytech se platilo 119 263 korun v republikovém průměru, respektive 151 643 v pražském.

Rodinné domy meziročně zdražily o pět procent, ovšem i ony v druhé polovině roku poněkud klesaly. I u rodinných domů byl výrazný rozdíl ve vývoji cen v Praze a zbytku republiky. V hlavním městě spadla cena meziročně o patnáct procent, přičemž mezi čvrtletími se snižovala od začátku roku až do září, ale v posledním kvartále se poněkud zvýšila. Cena rodinného domu v Česku koncem roku v průměru činila 5 455 798 korun, v Praze 15 998 943, přičemž předloni se v metropoli vyšplhal průměr až nad 19 milionů.

Ceny nemovitostí v Česku rostou nejrychleji z celé EU

Z analýzy vyplývá, že Česko mělo v posledních deseti letech jeden z nejrychlejších růstů cen nemovitostí z Evropské unie. Za poslední tři roky ceny stouply v Česku o 54 procent, zatímco v celé Unii o 24 procent. „Může za to i předešlé období nízkých úrokových sazeb, ze kterých se stal nástroj, jak spořit s vyšším výnosem. V ČR je nedostatek nabídky bytů a každým rokem se zvyšuje. Třetí faktor je konzervatismus domácností, které považují nemovitost za uložení úspor,“ řekl Roček.

Růst cen nemovitostí navíc odskočil od vývoje růstu příjmů domácnosti. Mzdy od covidu vzrostly o necelých 20 procent, zatímco ceny rodinných domů a starších bytů o 60 procent, řekl Roček. Podle srovnání Mezinárodního měnového fondu a jeho dat se od roku 2015 do konce roku 2021 příjmový nesoulad v Česku zvýšil nejvýrazněji z 58 sledovaných zemí.

Letos očekávají experti, že bude realitní trh stagnovat. Podle Ročka je prostor pro pokles cen u starších bytů, novostavby vzhledem k vysokým nákladům ale zlevňovat nebudou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...