Bitcoin zase za milion. Pro další úspěch musí kryptoměny ustát plánovanou regulaci

Těžko najdete v dnešním světě něco tak proměnlivého, jako je cena kryptoměn včetně té nejsilnější a nejznámější –⁠ bitcoinu. Na jaře plnily média zprávy o nových cenových rekordech mnohých kryptoměn, pak ale například cena bitcoinu rychle propadla o víc než polovinu. Nyní je zase zpět a na prahu podzimu bitcoin a spol. znovu ve velkém lákají investory a spekulanty. Právě o kryptoměnách je další díl publicistického pořadu Bilance.

Sell in May and Go Away, tedy prodat v květnu a odejít. A vrátit se až na podzim. Přes léto investoři dříve tak aktivně nové investice nehledali. A tak se docela vžilo toto rčení. Platilo to zatím i letos pro bitcoin. Nejrozšířenější kryptoměna světa zažila poměrně ospalé léto. Nyní na přelomu srpna a září se ale zájem o tuto alternativní investici opět probouzí.

Dokazuje to růst ceny bitcoinu, který má omezenou nabídku. Pokud tedy někdo chce nakupovat, musí připlatit. Historicky rekordní ceny dosáhl bitcoin v polovině dubna, kdy se jedna digitální mince prodávala za 63 tisíc dolarů. Pak ale následoval rychlý pád až pod třicet tisíc dolarů koncem července. Nyní pomalu roste a blíží se dřívějším rekordům. V přepočtu na koruny už bitcoin několik dní stojí víc než milion.

I když cena může značit, že zase přichází kryptoměnová horečka, jakou známe z jara, nemusí tomu tak být. Rozvoj a další rozšiřování kryptoměn může brzdit strach o jejich budoucí legitimitu.

Politici proti

Zásadní pro jejich další směřování budou postoje vlád. USA, Evropská unie i mnohé další země naznačují, že regulace kryptoaktiv spíše zpřísní.

Podle člena bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka se kryptoměny státním úředníkům a centrálním bankám nikdy líbit nebudou. „Je s nimi spojená vysoká míra anonymity, která umožňuje praní špinavých peněz a vyhýbání se daním,“ říká Dědek.

Finanční analytický úřad, který v Česku trestnou činnost v oblasti kryptoměn sleduje, prošetřoval loni 140 případů, v nichž hráli roli kryptoměny. Česká legislativa je zatím nastavena tak, že pokud dochází k podvodům či dalším přečinům, jsou zjistitelné pouze ve chvíli, kdy jsou kryptoměny převáděny na klasické peníze. Potenciálních problémů takzvaně uvnitř kryptoměnového světa tak může být víc.

Nahrávám video
Bilance: Zaplatíme bitcoinem?
Zdroj: ČT1

Dalším negativem, kterým řada kritiků kryptoměn argumentuje je ekologická náročnost těžby, tedy výroby nových kryptoměn, nových bitcoinů.

Česká republika zatím sice sama zpřísňování pravidel pro nakládání s kryptoměnami neplánuje, je ale připravena následovat evropskou legislativu. Evropská komise představila základ nové regulace v červenci. Do zákonného předpisu by mohla přejít do dvou let. Zásadní v tuto chvíli je plán ztotožnit kryptoměnové transakce nad tisíc eur.

Ve Spojených státech se v těchto dnech vede diskuze o tom, kdo všechno má mít povinnost reportovat o kryptoměnových obchodech. Dosud mají tuto povinnost kryptoměnové burzy, plánuje se ale rozšíření například na vývojáře kryptoměnových peněženek i na těžaře, kteří potvrzují transakce.

„To, co sledujeme, opravdu není úplně pozitivní vývoj. Chtěl jsem být naivní optimista a chtěl jsem věřit tomu, že uvidí v kryptoměnách potenciál. Teď se může stát, že inovaci totálně zadupou pod nánosem byrokracie a papíru,“ komentuje situaci Marek Palatinus, zakladatel společnosti Satoshi Labs, která vyrábí kryptopeněženky Trezor.

Decentralizované finance i soudy

Pokud tlak regulátorů bitcoin a další takzvané altcoiny ustojí, můžeme se těšit i na jiné roviny rozvoje kryptoměn než „jen“ investiční příležitost, jak většinově veřejnost toto téma vnímá.

Decentralizace kryptoměn, potvrzování transakcí bez jedné konkrétní autority, ale skupinově díky technologii blockchainu otevírá prostor pro mnoho paradigmatických změn.

„Decentralizované finance nám dneska nabízejí vlastně úplně všechno, co nabízí reálný svět. Směny, půjčky, sázky. Máme dnes už i decentralizované soudnictví,“ vypočítává Vladimír Pinker, který se snaží fungovat jen na kryptoměnách a platit pouze „kryptem“.

Blockchain může sloužit jako časové razítko, potvrdit, že nějaká informace v daný čas existovala. „Takto se dají vydávat například vysokoškolské diplomy a sbírat další data v registrech,“ popisuje ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal.

Podle správce investičního fondu Rockaway Blockchain Fund Viktora Fischera mohou kryptoměny přinést revoluci do bankovnictví, jak jej známe dnes. „Dnes, když platím kreditní kartou on-line, tak to jde přes čtyři banky a stojí to toho, kdo kartu přijímá, okolo dvou procent. Když je ta transkace na blockchainu, je okamžitá a stojí na poplatcích desetiny procenta,“ vysvětluje.

To je do jisté míry pravda, ale platí to víc pro alternativní coiny, jako je ethereum, cardano nebo solana. Bitcoin v poslední době trápí nedostatečná kapacita celé sítě pro provádění rychlých plateb. Řešit to ale má druhá vrstva nad bitcoinem, takzvaný lightning network.

Své klasické peníze mohou inovovat i samy centrální banky, mnohé plánují své měny digitalizovat. To by pak vládám a úřadům nabízelo teoreticky i možnost například adresného poukazování sociálních dávek, naopak by mohly mít i lepší kontrolu nad útratami lidí. Je ale samozřejmě otázka, zda toto je něco, co by si veřejnost přála.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...