Bilance: Češi nejspíš letos utratí za hazard rekordní sumu

Nahrávám video

Za první pololetí letošního roku vybraly tuzemské hazardní firmy na vkladech přes 450 miliard korun. V úhrnu za celý rok tak zřejmě půjde znovu o historicky nejvyšší částku, kterou Češi utratí za sázky, loterie a další hazardní hry. S hazardním hraním má přitom podle vládní zprávy o závislostech problém asi sto tisíc lidí. Tématu se šířeji věnuje publicistický pořad z cyklu Bilance, který má premiéru ve čtvrtek večer ve 21:00 na ČT1.

Za prvních šest měsíců letošního roku se celkově prosázelo 466 miliard, na výhrách se vyplatilo 438 miliard. Ministerstvo financí pak odhaduje, že za celý rok 2024 daňové výnosy z hazardních her přesáhnou devatenáct miliard.

První pololetí bylo v „náběrech“ silnější mimo jiné kvůli několika vrcholným sportovním akcím, při nichž rostl zájem o kurzové sázení. V největší tuzemské sázkové kanceláři Tipsport nabrali jen na mistrovství světa v hokeji téměř dvě miliardy korun.

„Letos jsme měli takový sportovní super půlrok, začalo to domácím mistrovstvím světa v biatlonu, pak bylo mistrovství světa v ledním hokeji, které jsme navíc vyhráli, takže se sázelo až do konce, bylo fotbalové Euro, byla olympiáda, čili sešlo se několik největších sázkařských události,“ vyjmenoval mluvčí Tipsportu Václav Sochor s tím, že 97 procent veškerých sázek probíhá on-line.

Nahrávám video

V důsledku regulací od roku 2017 postupně klesá počet kamenných heren, kasin a herních automatů. „V roce 2013 bylo pět tisíc herních prostor, tedy heren a kasin. V současné době jich máme jenom 350, což je méně než desetina,“ popisuje mluvčí resortu financí Petra Vodstrčilová.

Z kasin na internet

I přes tento trend ale obecně objem prosázených peněz roste. Podle odborníků je za tím zejména masivní přesun hazardu do on-line prostředí. „To generuje i daleko více nových hráčů,“ soudí šéf Gamblingové ambulance při organizaci Sananim Marcel Ambrož.

Na aktuální vývoj reagovala novela zákona o hazardu, která přinesla některá nová regulatorní opatření pro tuto oblast platná od počátku roku. Včetně například snížení nejvyšší možné sázky do jedné on-line technické hry z dosavadního jednoho tisíce korun na pětistovku.

Pokud jde o nutnost být zákonně zapsán do rejstříku (z hazardu) vyloučených osob nebo možnosti být do něj zapsán na dobu jednoho roku dobrovolně, tak takových případů bylo k 30. říjnu celkem 208 tisíc. Od července je také možnost využít jen krátkodobé dobrovolné vyloučení ze hry na 48 hodin. Tento takzvaný panic button podle dat ministerstva do konce října využilo přes třicet tisíc lidí.

Loni Češi vložili do hazardních her s vidinou peněz navíc 873 miliard, na výhrách se vrátilo 814 miliard, celková prohra tak činila 59 miliard korun. Na dani z hazardu stát vybral 18 miliard. Nejpopulárnější oblastí hazardu byla loni technická hra (56 procent příjmů odvětví), následovaná kurzovými sázkami (21 procent) a loteriemi (17 procent), zbytek připadl na takzvanou živou hru (šest procent).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...