Až 120 miliard korun by mohl stát příští rok vybrat díky novým speciálním odvodům. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Z nadměrných příjmů budou energetické firmy platit 90 procent. Plus ještě 60 procent formou daně z mimořádných zisků. Ta se vztahuje i na banky, rafinérie a těžařské společnosti. Původně Stanjura odhadoval o 20 miliard nižší výnos. Válečná daň začne platit od ledna, dodatečný odvod se pak týká elektřiny vyrobené už od letošního prosince.
„Mohlo by to být až 120 miliard. Ta část, která se týká částky z těch odvodů, je mnohem lépe odhadnutelná, u té druhé je vyšší míra nejistoty. Tyhle peníze použijeme pouze na zastropování cen elektrické energie a plynu,“ avizuje Stanjura.
V pátek 18. listopadu poslanci schválili největší nový příjem státního rozpočtu v novodobé historii. Stanjura plánuje, že jen díky mimořádnému odvodu energetických firem stát vybere příští rok do státního rozpočtu 80 miliard korun. Další desítky miliard má státu přinést nová daň z mimořádných zisků.
Při jejím výpočtu vláda nejdřív bankám či energetickým firmám ponechá stejné zisky, jako měly v letech 2018 až 2021 a ještě tuto částku navýší o pětinu. Vše nad to zdaní 60 procenty.
Příjem kolem 120 miliard
Původně chtěl stát díky dani z mimořádných zisků vybrat až 85 miliard, v polovině listopadu ale její výnos přehodnotil na polovinu. Naopak odhad příjmů z mimořádného odvodu ve stejnou dobu výrazně zvýšil – z 15 na 80 miliard. Celkem by mohl stát získat podle oficiálních propočtů až 125 miliard, ministr financí teď připustil 120 miliard.
Sněmovní opozice nový odvod ani daň nepodpořila. Obojí považuje za zbytečné. „Kdyby se přijal návrh SPD, aby se zastropovaly ceny přímo u výrobců, tak občané i firmy budou mít nízké ceny energií. A není třeba ani tu daň z mimořádných zisků zavádět,“ má jasno šéf hnutí Tomio Okamura.
„My od února 2022 říkáme: Zastropujte ceny energií u výrobců, tím pádem by nemuseli lidé platit tolik peněz,“ připojuje se exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zároveň opozice varovala, že by firmy kvůli nové dani mohly zvýšit ceny. Třeba šéf největší české energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš to ale odmítá.
„V cenách elektřiny se to neprojeví určitě, protože windfall tax je čistě o tom, jak se ze zisků před zdaněním stává zisk po zdanění. A co si mezitím vezme stát,“ vysvětluje generální ředitel energetického gigantu.
Nezdražíme, shodují se velké banky
Zdražení kvůli vyšším daním zatím odmítají i šéfové velkých českých bank. „My dnes výši zdanění do našeho pricingu (naceňování – pozn. red.) nepromítáme. A nechystáme se to udělat ani v budoucnu,“ uklidňuje generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon.
„Tady v České republice je velmi brzo o tom zatím hovořit, je tady velká konkurence mezi bankami,“ přizvukuje šéf Komerční banky Jan Juchelka.
Devadesátiprocentní odvod mají energetické firmy platit do konce příštího roku, daň z mimořádných zisků pak bude stát vybírat tři roky.
