Aby Siemens nebo Deutsche Bank „netunelovali“ cizinci. Německo hodlá chránit své klíčové firmy

Německo by mohlo kupovat podíly ve firmách ve stěžejních technologických oblastech, aby zabránilo jejich převzetí zahraničními subjekty. Při představování nové průmyslové strategie do roku 2030 to v úterý prohlásil ministr hospodářství Peter Altmaier. Navrhl vytvoření investičního fondu na podporu klíčových průmyslových odvětví.

Návrh je motivován obavami, že zahraniční, především čínské společnosti, získají německé know-how a poškodí výrobní základnu, na níž je vybudována velká část prosperity Německa. Ministr zdůraznil, že ve státním zájmu je přežití podniků jako Thyssenkrupp, Siemens, Deutsche Bank a výrobců automobilů.

Jakkoli Altmaier státní zásahy do trhu nepreferuje, kvůli „nerovné globální soutěži“ bude možná podle něj intervence nezbytná.

(Státní intervence) může jít až tak daleko, že stát dočasně převezme podíly ve firmách. Neznárodní je a nebude je provozovat v dlouhodobém horizontu, ale zabrání prodeji klíčových technologií a tomu, aby opustily zemi.
Peter Altmaier
německý ministr hospodářství

Představená strategie vyzývá k podpoře „národních šampionů“ a posílení konkurenceschopnosti firem v klíčových technologických oblastech.

„Je to zásadní věc německé politiky a není to jen ekonomický problém, spíše je to otázka, která má velký význam pro soudržnost země a legitimitu demokratického systému,“ prohlásil Altmaier.

  • Za klíčové průmyslové sektory označil německý ministr hospodářství Peter Altmaier ocelářský a hliníkárenský průmysl, chemický průmysl, strojírenství, optiku, výrobu automobilů a lékařských zařízení, zelené technologie, obranu, letectví a 3D tisk.

Důraz na ochranu a podporu průmyslu přichází v době, kdy největší evropská ekonomika ztrácí dynamiku po deseti letech expanze, a vedle rozmáhajících se ochranářských trendů po celém světě. V loňském roce byl růst německé ekonomiky o 1,5 procenta nejslabší za pět let a letos má dále zpomalit na jedno procento.

„S novu strategií můžeme dosáhnout obratu, takže Německo se z pasivního pozorovatele vývoje, který je již v plném proudu ve Spojených státech, Japonsku a v Číně, promění na aktéra a tvůrce,“ dodal ministr.

Vystrašená Evropa

Čína znepokojila v roce 2017 mnohé evropské země, když vyhlásila projekt „Made in China 2025,“ podle něhož by se měla zásadně zvýšit produkce v deseti tuzemských sektorech, od robotiky po biofarmacii. Čínská vláda například představila národní plán rozvoje umělé inteligence. Do roku 2025 se chce v této oblasti stát světovým lídrem. 

V rámci svého plánu Peking prosazuje domácí vývoj technologií, jako jsou automobily na elektrický pohon. Současně ale kupuje v zahraničí know-how prostřednictvím akvizic firem, jako je německý výrobce robotů Kuka, poznamenala agentura Reuters.

Poté, co Čína tehdy představila svůj plán, vydala Obchodní komora Evropské unie v Číně prohlášení, že čínský plán rozvoje zpracovatelského průmyslu do roku 2025 je „velmi problematický“ a mohl by být zneužit k protežování domácích firem a diskriminaci zahraniční konkurence.

„Plánem čínské vlády je široké nahrazení dovozu s cílem nacionalizovat klíčová průmyslová odvětví nebo podstatně omezit postavení zahraničních podnikatelů,“ uvádělo se před dvěma lety v prohlášení přední evropské podnikatelské lobby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 22 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...