Komunisté přicházejí s návrhem na zrušení antidiskriminačního zákona. Předseda strany Vojtěch Filip uvedl, že jde o další pokus v řadě, KSČM usiluje o zrušení předpisu již od 90. let – dosud neúspěšně. Filip považuje lustrace, které znemožňují exponentům minulého režimu a spolupracovníkům StB pracovat v některých veřejných funkcích, za diskriminační. Podle poslance ODS Pavla Žáčka je ale lustrační zákon stále důležitý – nejenom fakticky, ale i symbolicky. Žáček s Filipem debatovali o lustračním zákonu v Událostech, komentářích.
Pro to, aby byl lustrační zákon zrušen, mají komunisté jednoduchý argument. Je z jejich pohledu diskriminační. „Tento zákon stojí na evidenci, neříká, co ten člověk dělal nebo nedělal, jaký byl. V podstatě je to diskriminační zákon, který říká: Ty jsi byl v takovém zaměstnání, například byl tajemníkem okresního výboru strany nebo politickým zástupcem v armádě. Je to věc, která neukazuje na to, jestli člověk něco špatného udělal, nebo neudělal,“ řekl Vojtěch Filip.
Pozici lidí, na které lustrační zákon dopadl, přirovnal šéf KSČM k obětem komunistické justiční zvůle z konce čtyřicátých a z padesátých let. „Existuje řada lidí, kteří si stále myslí, že nejdůležitější pro Českou republiku je heslo ‚Rozděl a panuj‘. Aby byli lidé stále rozdělováni. Abychom to porovnali, například rehabilitace těch, kteří byli nespravedlivě odsouzeni v 50. letech, začaly už v roce 1960, nejpozději 1968,“ prohlásil.
Podle senátora a historika Pavla Žáčka je ale fungování lustračního zákona správné. „Ta norma má velkou symbolickou hodnotu. Každý člověk, který souhlasí s listopadem 1989, věděl, že je nutné nějakým způsobem zákonně vyjádřit diskontinuitu mezi představiteli totalitního režimu a představiteli nového, právního státu,“ podotkl.
Jestli má norma nějakou chybu, pak to podle poslance a někdejšího ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů je spíše její přílišná „úzkost“. „Chybí v ní některé represivní orgány, třeba důstojníci Pohraniční stráže, chybí vojenská rozvědka,“ shrnul.
KSČM o zrušení lustrací usiluje dekády
Český lustrační zákon nyní platí na neomezenou dobu. Původně byl v roce 1991 schválen na pět let, později jej ale zákonodárci změnili a časové omezení účinnosti zákona zrušili. Na Slovensku naopak tentýž zákon neplatí, protože jej nikdo neprodloužil, a tak v roce 1996 jeho účinnost skončila. Podle Vojtěcha Filipa by bylo namístě, aby jej do učebnic právní historie následovala i česká verze.
„Je to diskriminační zákon, který už v roce 1992 odsoudila Mezinárodní organizace práce. Tehdejší federální vláda odpověděla do Ženevy, že jde o to, aby platil jenom pět let, tím také argumentovali, s tím, že nebude prodloužen. Opak je pravdou,“ poukázal.
Jak Filip připomněl, KSČM se pokoušela lustrační zákon různými způsoby zrušit v každém období a pokaždé neuspěla. Nyní se ovšem komunisté nacházejí v nebývalém postavení – ve sněmovně na základě toleranční smlouvy podporují menšinovou vládu, v jejímž čele navíc stojí Andrej Babiš (ANO), evidovaný ve svazcích Státní bezpečnosti na Slovensku.
Předseda poslaneckého klubu Babišova ANO Jaroslav Faltýnek již dříve uvedl, že někteří poslanci hnutí by zrušení lustračního zákona podpořili, ale jiní jsou pro jeho zachování. Do zrušení předpisu se naopak nehrne vládní ČSSD. Její předseda a ministr vnitra Jan Hamáček poznamenal, že považuje lustrační zákon za vyhaslý. „Už bych do toho nezasahoval,“ uvedl.
Předseda komunistické strany dodává, že nemá od vládních stran předjednanou podporu. „Zatím jsme to předložili, určitě ji budeme vyjednávat s ostatními politickými kluby,“ uvedl.
ODS se naopak podle Pavla Žáčka chystá podpořit zcela opačný návrh. Jde o novelu, s níž přišli Piráti a která by v případě schválení vyžadovala čisté lustrační osvědčení i od členů vlády. Ti jej podle současného znění předkládat nemusí.
- Lustrační zákon schválilo Federální shromáždění v roce 1991. Měl platit pět let, později Poslanecká sněmovna v ČR schválila prodloužení na neurčitou dobu.
- Zákon se vztahuje na bývalé příslušníky nebo spolupracovníky StB, funkcionáře KSČ od okresního tajemníka výše, příslušníky Lidových milicí a členy akčních výborů či prověrkových komisí.
- Tito lidé nesmějí vykonávat vedoucí funkce ve veřejné správě, justici, armádě, policii a veřejnoprávních médiích. Zákon nezakazuje vykonávat funkce členů vlády a jejich náměstků.
Podobné zákony mají i některé další postkomunistické země. Podobný zákon jako v ČR platí v Německu a vztahuje se na spolupracovníky Stasi. Platí do roku 2030.
- V Polsku schválili lustrační zákon v roce 1997, funguje oproti českému jinak. Lustraci musí mít prezident, členové parlamentu, členové ústavního soudu, soudci, prokurátoři i advokáti a také vedoucí veřejnoprávních médií. Zákaz vykonávání funkce může být udělen tomu, kdo si s tajnou policií zadal a lhal, že tomu tak nebylo.
- Na Slovensku po rozdělení federace platil tentýž zákon jako v Česku, ale nebyl prodloužen, takže od roku 1996 již není účinný.
