Pokud by se zrušil nákup amerických stíhaček F-35 pro českou armádu, vznikla by škoda asi třicet miliard korun, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Nová vláda v projektu pokračuje, i když zástupci vládních hnutí ANO a SPD před volbami mluvili o jeho přehodnocení a zrušení. Babiš také v úterý zpochybnil plány na růst rozpočtu ministerstva obrany v příštích letech, které v úterý při jednání sněmovního výboru pro obranu prezentoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Předseda vlády zopakoval, že kontrakt o pořízení F-35 už nebylo možné zrušit. „Protože kdybychom je zrušili, tak by vznikla škoda asi třicet miliard,“ dodal. Letouny zmínil, když mluvil o závazcích České republiky v NATO, které se podle Babiše za předchozí vlády plnily jen placením záloh na F-35.
Projekt nákupu F-35 je v takovém stadiu, že musí pokračovat, řekl Babiš koncem ledna po návštěvě čáslavské letecké základny. Chce ale vylepšit podmínky smlouvy, zejména z hlediska financování. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tehdy uvedla, že smlouva odpovídá standardním kontraktům uzavíraným Američany, úprava smlouvy proto podle ní není příliš reálná. Případné posunutí splátkového kalendáře by podle Černochové mohlo znamenat zpoždění dodávek prvních letounů.
Předseda SPD Tomio Okamura následně zopakoval, že pro SPD je nákup letounů F-35 nevhodný a příliš drahý. Počátkem února po jednání koaliční rady řekl, že zrušení nákupu stíhaček F-35 bez vrácení už zaplacených záloh a následné pořízení jiných strojů by mohlo být ještě dražší než pokračování v projektu. Zálohy jsou v podstatě nevratné, uvedl Okamura.
Čtyřiadvacet letounů F-35 má nahradit čtrnáct pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159. O jejich pořízení rozhodla předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v září 2023. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu má Česko zaplatit 106 miliard korun. Další peníze si vyžádá například modernizace základny v Čáslavi. Jde o nejdražší armádní nákup.
Babiš popřel Zůnova slova o penězích pro armádu
Babiš v úterý také komentoval Zůnova vyjádření ve sněmovním výboru pro obranu. Letošní návrh rozpočtu ministerstva obrany ve výši 154,79 miliardy korun je sice o 21 miliard korun nižší než původní návrh předchozí vlády Petra Fialy (ODS), Zůna se ale odkázal i na rozpočtové výhledy na roky 2027 a 2028, které podle něj deklarují budoucí směr a dokazují, že strategický kurz Česka se nemění. Příští rok by měl rozpočet obrany podle těchto výhledů dosáhnout 215,3 miliardy korun a v roce 2028 by měl dále vzrůst na 238,2 miliardy korun.
„Nevím, kde na to pan ministr přišel,“ řekl Babiš. Zůna by se měl podle premiéra soustředit na prověření netransparentních armádních zakázek a nábor vojáků a zlepšení jejich výbavy a výstroje. Peněz dá vláda podle Babiše na armádu tolik, aby byla bojeschopná a plnila závazky v rámci NATO. „Základ je, abychom měli dobrou armádu, aby vojáci byli spokojení. Chceme jim určitě stavět i byty,“ podotkl.
