Zpravodajství je odraz politického dění. Když o EU politici nemluví, v médiích nebude, míní Houska z Hospodářských novin

Zpravodajství z Evropské unie je z drtivé většiny odrazem politického dění. Když o tom nemluví politici, neobjeví se to ani v médiích, říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska. Pět let působil jako zpravodaj v Bruselu a byl tam už během prvního předsednictví Česka. I dnes podle něj někteří čeští novináři stále ještě občas přebírají neověřené zprávy o EU, třeba ze zahraničního bulváru. „Je to na čtyřku nebo tři mínus, ale bývalo to na čtyři mínus,“ známkuje Houska v podcastu Background ČT24 česká média za informování o EU.

České zpravodajství o Evropské unii se sice podle Ondřeje Housky za léta členství zlepšilo, veškeré zásluhy si ale nemůžou připsat novináři ani politici. „Míra a kvalita informování trochu stoupá, ale není to tím, že bychom se my novináři nebo naši politici zlepšovali. Je to hlavně tím, jak na nás dopadá okolní dění,“ míní Houska.

„Když se za humny válčí nebo se zavřou plynovody a řeší se to v rámci společného přístupu v Evropě, protože sami to nevyřešíme, tak logicky o tom média informují víc, než kdyby byl všude klid a mír,“ dodává s odkazem na ruskou agresi na Ukrajině. Novináři podle Housky také často neumí rozlišovat mezi nezávaznými rezolucemi Evropského parlamentu a zákony.

Zahnuté banány

Jeden z nejstarších euromýtů: EU zakáže zahnuté banány a nařídí, jaký má být ideální tvar tohoto ovoce. „Plyne to z nepochopení toho, co je jednotný trh,“ vysvětluje Houska, odkud se tento a další podobné mýty berou. „Jednotný trh vyžaduje jednotná pravidla, jenže se na něm pohybuje spousta lobbistických aktérů. Regulaci týkající se banánů a okurek požadovali sami výrobci, aby se odlišily jakostní třídy. Ošklivě zahnuté banány nebo okurky nikdy nebyly zakázané, jenom musely být označené jako jiná jakostní třída,“ pokračuje Houska ve vyvracení mýtu. 

„Je to úplně banální byrokracie, že je vlastně paradoxní na ni upozorňovat,“ konstatuje Houska a dostává se tak k dalšímu palčivému tématu, které se často diskutuje v souvislosti s EU, přílišné byrokracii.

Václav Klaus a zásoby žárovek

„Nějaká byrokracie je nutná,“ pokračuje Houska. „Určitě se můžeme bavit o tom, že to je někdy přestřelené, ale my si vůbec neuvědomujeme, že ta nejhorší byrokracie, kvůli které u nás trvá postavit dálnici v uvozovkách 160 tisíc let, nemá téměř nic společného s EU, to je čistě národní věc,“ říká novinář. „Kdyby to tak nebylo, tak se dálnice jinde v Evropě staví stejně dlouho jako u nás. Tak to není, takže to je naše národní byrokracie, která je přeci mnohem horší než nějaké nehezké okurky,“ upozorňuje. 

Podobnou vlnu kritiky jako zahnuté banány zvedl před zhruba 15 lety přechod na úsporné žárovky. „Václav Klaus tehdy říkal, že jde do obchodu nakoupit si do zásoby běžné žárovky, že se v tom Bruselu pomátli. Podívejme se ale na to, jak ta regulace vznikla,“ vrací se v čase Houska. „Ministři životního prostředí, včetně toho českého, vyzvali Evropskou komisi, ať regulaci navrhne. Ona ji navrhla, ministři životního prostředí, znovu včetně toho českého, ji schválili a následně ji schválil i Evropský parlament, po čemž jsme my Češi začali řvát, že si to vymyslel Brusel. To mi nepřijde normální,“ uzavírá.

Království off record

Houska odpovídá i na otázku, jestli Evropská unie sama někdy nezaviní šíření dezinformací svojí vlastní nesrozumitelností. „Určitě, kdybych ocitoval nějakou tiskovou zprávu Evropské komise, tak rozuměl by tomu někdo, kdo není kovaný ve všech těch různých zkratkách?“ ptá se novinář. „Ale každá instituce produkuje tenhle typ zpráv. Takže je pravda, že si to způsobuje i sama a že míra byrokracie je příliš velká, určitě ale není natolik velká, jak se u nás tvrdí.“

A jak se novinářům v Bruselu komunikuje přímo s politiky a úředníky? „Brusel je království off the record (česky mimo záznam pozn. red.),“ odhaluje Houska. S informacemi získanými off record se, jak vysvětluje, pracuje tak, že novinář je může použít, ale neuvede, kdo mu je říkal. „Z logiky věci, když tam máte 27 nejmocnějších mužů ze zemí EU, tak kolem nich se pohybuje nemálo vysoce postavených diplomatů, úředníků. Řada z nich chodí mezi média a informuje a samozřejmě tlačí nějaký svůj narativ. Ve vzduchu pak létá strašná spousta informací,“ popisuje zákulisí jednání v Bruselu. Aby se únik informací omezil, může to někdy dojít až tak daleko, že se lídrům sedmadvacítky zabaví mobil. „Předseda Evropské rady prostě řekne, tak kluci a holky, mobily do krabice. Což je fascinující představa,“ glosuje to Houska. 

„EU jsme my“

Informace, které se do médií z Bruselu dostanou, můžou mít někdy zásadní dopad na světové dění. Houska v podcastu vzpomíná na text Petera Spiegela z deníku Finacial Times, který způsobil propad řeckého trhu. Novinář totiž dostal špatné informace. „Když jsem napsal něco já, nebo něco odvysílal v Českém rozhlase, tak to bylo každému srdečně jedno,“ srovnává Houska, jakou moc mají ve srovnání s těmi českými silná mezinárodní média.

Česká média mívají v Bruselu zastoupení v řádu jednotek novinářů. Proto podle Housky nemůžou dělat investigativní novinařinu. „Být zpravodaj v Bruselu je jako byste v Česku měli pokrývat celou vládu, veškeré úřady, ministerstva a třeba armádu,“ vypočítavá s mírnou nadsázkou Houska, co všechno by měl novinář v Bruselu stihnout a proč už na investigativu nezbývá prostor.

Ondřej Houska se k novinařině dostal tak trochu náhodou. Vedl k ní mimo jiné článek v obskurním odborném časopisu a dlouhá noc v baru. Studoval válečné a meziválečné dějiny a postavení tehdejšího Československa v Evropě. „Dneska je to o tomtéž, akorát kontext se radikálně proměnil a už to není zahraniční politika. EU jsme my a to není fráze,“ dodává.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 19 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...