Zpravodajství je odraz politického dění. Když o EU politici nemluví, v médiích nebude, míní Houska z Hospodářských novin

Zpravodajství z Evropské unie je z drtivé většiny odrazem politického dění. Když o tom nemluví politici, neobjeví se to ani v médiích, říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska. Pět let působil jako zpravodaj v Bruselu a byl tam už během prvního předsednictví Česka. I dnes podle něj někteří čeští novináři stále ještě občas přebírají neověřené zprávy o EU, třeba ze zahraničního bulváru. „Je to na čtyřku nebo tři mínus, ale bývalo to na čtyři mínus,“ známkuje Houska v podcastu Background ČT24 česká média za informování o EU.

České zpravodajství o Evropské unii se sice podle Ondřeje Housky za léta členství zlepšilo, veškeré zásluhy si ale nemůžou připsat novináři ani politici. „Míra a kvalita informování trochu stoupá, ale není to tím, že bychom se my novináři nebo naši politici zlepšovali. Je to hlavně tím, jak na nás dopadá okolní dění,“ míní Houska.

„Když se za humny válčí nebo se zavřou plynovody a řeší se to v rámci společného přístupu v Evropě, protože sami to nevyřešíme, tak logicky o tom média informují víc, než kdyby byl všude klid a mír,“ dodává s odkazem na ruskou agresi na Ukrajině. Novináři podle Housky také často neumí rozlišovat mezi nezávaznými rezolucemi Evropského parlamentu a zákony.

Zahnuté banány

Jeden z nejstarších euromýtů: EU zakáže zahnuté banány a nařídí, jaký má být ideální tvar tohoto ovoce. „Plyne to z nepochopení toho, co je jednotný trh,“ vysvětluje Houska, odkud se tento a další podobné mýty berou. „Jednotný trh vyžaduje jednotná pravidla, jenže se na něm pohybuje spousta lobbistických aktérů. Regulaci týkající se banánů a okurek požadovali sami výrobci, aby se odlišily jakostní třídy. Ošklivě zahnuté banány nebo okurky nikdy nebyly zakázané, jenom musely být označené jako jiná jakostní třída,“ pokračuje Houska ve vyvracení mýtu. 

„Je to úplně banální byrokracie, že je vlastně paradoxní na ni upozorňovat,“ konstatuje Houska a dostává se tak k dalšímu palčivému tématu, které se často diskutuje v souvislosti s EU, přílišné byrokracii.

Václav Klaus a zásoby žárovek

„Nějaká byrokracie je nutná,“ pokračuje Houska. „Určitě se můžeme bavit o tom, že to je někdy přestřelené, ale my si vůbec neuvědomujeme, že ta nejhorší byrokracie, kvůli které u nás trvá postavit dálnici v uvozovkách 160 tisíc let, nemá téměř nic společného s EU, to je čistě národní věc,“ říká novinář. „Kdyby to tak nebylo, tak se dálnice jinde v Evropě staví stejně dlouho jako u nás. Tak to není, takže to je naše národní byrokracie, která je přeci mnohem horší než nějaké nehezké okurky,“ upozorňuje. 

Podobnou vlnu kritiky jako zahnuté banány zvedl před zhruba 15 lety přechod na úsporné žárovky. „Václav Klaus tehdy říkal, že jde do obchodu nakoupit si do zásoby běžné žárovky, že se v tom Bruselu pomátli. Podívejme se ale na to, jak ta regulace vznikla,“ vrací se v čase Houska. „Ministři životního prostředí, včetně toho českého, vyzvali Evropskou komisi, ať regulaci navrhne. Ona ji navrhla, ministři životního prostředí, znovu včetně toho českého, ji schválili a následně ji schválil i Evropský parlament, po čemž jsme my Češi začali řvát, že si to vymyslel Brusel. To mi nepřijde normální,“ uzavírá.

Království off record

Houska odpovídá i na otázku, jestli Evropská unie sama někdy nezaviní šíření dezinformací svojí vlastní nesrozumitelností. „Určitě, kdybych ocitoval nějakou tiskovou zprávu Evropské komise, tak rozuměl by tomu někdo, kdo není kovaný ve všech těch různých zkratkách?“ ptá se novinář. „Ale každá instituce produkuje tenhle typ zpráv. Takže je pravda, že si to způsobuje i sama a že míra byrokracie je příliš velká, určitě ale není natolik velká, jak se u nás tvrdí.“

A jak se novinářům v Bruselu komunikuje přímo s politiky a úředníky? „Brusel je království off the record (česky mimo záznam pozn. red.),“ odhaluje Houska. S informacemi získanými off record se, jak vysvětluje, pracuje tak, že novinář je může použít, ale neuvede, kdo mu je říkal. „Z logiky věci, když tam máte 27 nejmocnějších mužů ze zemí EU, tak kolem nich se pohybuje nemálo vysoce postavených diplomatů, úředníků. Řada z nich chodí mezi média a informuje a samozřejmě tlačí nějaký svůj narativ. Ve vzduchu pak létá strašná spousta informací,“ popisuje zákulisí jednání v Bruselu. Aby se únik informací omezil, může to někdy dojít až tak daleko, že se lídrům sedmadvacítky zabaví mobil. „Předseda Evropské rady prostě řekne, tak kluci a holky, mobily do krabice. Což je fascinující představa,“ glosuje to Houska. 

„EU jsme my“

Informace, které se do médií z Bruselu dostanou, můžou mít někdy zásadní dopad na světové dění. Houska v podcastu vzpomíná na text Petera Spiegela z deníku Finacial Times, který způsobil propad řeckého trhu. Novinář totiž dostal špatné informace. „Když jsem napsal něco já, nebo něco odvysílal v Českém rozhlase, tak to bylo každému srdečně jedno,“ srovnává Houska, jakou moc mají ve srovnání s těmi českými silná mezinárodní média.

Česká média mívají v Bruselu zastoupení v řádu jednotek novinářů. Proto podle Housky nemůžou dělat investigativní novinařinu. „Být zpravodaj v Bruselu je jako byste v Česku měli pokrývat celou vládu, veškeré úřady, ministerstva a třeba armádu,“ vypočítavá s mírnou nadsázkou Houska, co všechno by měl novinář v Bruselu stihnout a proč už na investigativu nezbývá prostor.

Ondřej Houska se k novinařině dostal tak trochu náhodou. Vedl k ní mimo jiné článek v obskurním odborném časopisu a dlouhá noc v baru. Studoval válečné a meziválečné dějiny a postavení tehdejšího Československa v Evropě. „Dneska je to o tomtéž, akorát kontext se radikálně proměnil a už to není zahraniční politika. EU jsme my a to není fráze,“ dodává.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 5 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 2 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami
Načítání...