Zpomalení valorizací a další změny v penzích jsou ve sněmovně před schvalováním. Debata trvala osm hodin

Navrhované zpomalení řádných valorizací penzí a zpřísnění pravidel předčasných důchodů je ve sněmovně před schvalováním. Jednání trvalo přes osm hodin. Poslanci opozičních ANO a SPD podali k vládní novele v úterním druhém čtení na dvě desítky úprav. Jedna z nich se týká i již dříve schváleného snížení důchodů prominentů někdejšího komunistického režimu. Zákonodárci budou nejdříve příští týden hlasovat v závěrečném kole i o zamítnutí předlohy, která také nahrazuje nynější pravidla mimořádných valorizací důchodů při vyšší inflaci dočasným přídavkem.

Projednáním penzijní novely úterní jednací den sněmovny na základě dohody klubů skončil krátce před 22. hodinou. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce novelou přenastavit pravidla pro valorizace, opozice vládě vyčítá, že chce takto penzisty připravit o peníze. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve svém projevu odmítl, že se ve výši důchodů nezohlední inflace. „Bude platit vždy to, že bude k 1. lednu zvyšován starobní důchod plně o inflaci předcházejícího dvanáctiměsíčního období. (…) Za toto období bude vždy plně pokryta inflace,“ řekl. Kromě úprav týkajících se valorizací chce vláda zpřísnit podmínky pro předčasné důchody. 

Novelu kritizovala například bývalá ministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Jurečkovy změny podle ní vycházejí z myšlenky, „že důchodci se mají příliš dobře“. Odmítla, že by bylo možné tvrdit, že by v budoucnu byl problém s vyplácením penzí. Podotkla, že koncept jakékoli důchodové reformy musí vycházet ze základního předpokladu, že penze nejsou sociální dávka ale „jsou v rámci vyspělých zemí součástí společenské smlouvy“.

Podobně se později vyjádřil její stranický kolega Patrik Nacher, který kritizoval mimo jiné komunikaci vlády. „Není to milodar. To, co člověk celý život odváděl do systému, tak to pak dostane zpět. Ta komunikace mi přijde nešťastná.“ Podle něj se vytváří dojem, že vyplácení důchodů je jediná položka, která je na dluh, a ostatní položky ne. „Pak to vyvolává dojem, jako že by se ti senioři měli stydět,“ podotkl s tím, že zároveň neříká, že by se nějaká úprava neměla dělat. 

Schillerová rovněž nynější změny označila za snahu „ušetřit na současných i budoucích důchodcích“. „Oloupením důchodců“ nazvala ambici nahradit mimořádné valorizace v průběhu roku dočasnými příspěvky. Ty budou podle ní nižší než nynější mimořádné valorizace.

Nahrávám video

Opoziční politici také ve svých projevech odmítali, že by byl důchodový systém deficitní, což tvrdí vláda. Podle Jurečky bude v roce 2050 v minusu 370 miliard ročně. Opak prohlásil poslanec ANO Aleš Juchelka. „Důchodový systém je vyrovnaný. Ano, v některých letech byl v minusu, možná, že se to nakumulovalo mezi 330 a 400 miliardami korun, ale v průběhu času a nevíme, za jaké časové období to bylo. (…) Nicméně v posledních letech byl důchodový systém vyrovnaný a za vlády Andreje Babiše byl dokonce dvakrát přebytkový,“ řekl Juchelka.

Na to však odmítavě reagoval ministr Jurečka s tím, že mezi lety 1996 a 2022 byl celkový deficit systému důchodového pojištění 455,9 miliardy korun, přičemž sedmkrát byl ke konci roku přebytkový. Ve ztrátě podle něj bude i ve všech budoucích letech.

Že novela znamená „faktické okradení důchodců“, je přesvědčen i předseda opoziční SPD Tomio Okamura. „Hnutí SPD brání a bude bránit sociální a ekonomické zájmy a práva všech současných i budoucích příjemců důchodů,“ uvedl. Okamurova stranická kolegyně Lucie Šafránková navrhla zamítnutí novely. Podobným návrhem se sněmovna zabývala již v prvním čtení. Ve druhém čtení se ale nehlasuje, takže možností novelu zamítnout se budou poslanci zabývat až v závěrečném kole. 

Program schválen téměř po čtyřech hodinách

Protože je 71. schůze Poslanecké sněmovny mimořádná, nemohli poslanci navrhovat změny v jejím programu, přesto o programu hlasovali až ve tři čtvrtě na dvě odpoledne, přičemž jednání začalo v deset dopoledne. Necelé předchozí čtyři hodiny zaplnily převážně projevy opozičních poslanců.

Na úplném začátku schůze však vystoupil předseda klubu koaliční ODS Marek Benda, který navrhl, aby mohla sněmovna jednat celou noc, tedy po 19, 21. a 24. hodině. To vzápětí sněmovní většina schválila.

Proti nočnímu jednání se později ve svém projevu ohradil předseda ANO Andrej Babiš. Řekl, že by chtěl jít spát ve 22 hodin, aby mohl v půl šesté ráno vstávat a cvičit. Popřel, že by se chystal obstruovat, uvedl, že jeho projev bude věcný. „Všichni se těšili, že budou obstrukce a spacáky, ale já nechci žádné obstrukce,“ prohlásil na začátek svého projevu, který trval přes hodinu.

V něm kritizoval nynější kabinet a také srovnával jeho práci se svojí, věnoval se také kritice některých médií. Babiš také vládě doporučil, aby odložila projednávání změn na září – i s ohledem na to, že premiér Petr Fiala (ODS) připustil po jednání tripartity vznik společného návrhu změn od odborů a zaměstnavatelů.

Svůj projev přednesl také místopředseda sněmovny, místopředseda ANO a také předseda stínové vlády tohoto hnutí Karel Havlíček. Mimo jiné kritizoval složení vlády, kde je podle něj jediný ekonom, a to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), o němž se ale Havlíček domnívá, že míří do Bruselu. Konstatoval, že by vláda místo zvyšování daní měla zlepšit podmínky pro podnikatele.

Havlíček rovněž uvedl, že hospodářská situace Česka není kritická. „Není pravda, že bychom byli před bankrotem,“ řekl. Zadlužení se podle něj zvyšuje stejně rychle nebo pomaleji než v eurozóně. Obdobně hovořila později také místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (ANO), podle níž průměrná rodina při schválení balíčku přijde o 80 až 90 tisíc korun ročně.

Okamura chtěl odstranit vlajku EU

Vystoupil rovněž předseda SPD Tomio Okamura, který uvedl, že jeho hnutí navrhne zamítnutí balíčku již v prvním čtení. Zamítnout navrhne i změny v penzích, protože je ale ten ve druhém čtení, bude se o návrhu hlasovat až na závěr ve třetím čtení. Okamura se v projevu vymezoval vůči změnám v daních, ale i proti pomoci válkou sužované Ukrajině. Nastínil i své představy nového geopolitického uspořádání. „Vláda jde proti všem. Jediní, komu pomáhá, jsou americké zbrojní firmy a Ukrajinci,“ prohlásil.

V projevu také hovořil o potřebě vystoupit z Evropské unie a vyzval předsedkyni sněmovny Pekarovou Adamovou, aby z jednacího sálu odstranila vlajku EU. To zdůvodnil výzkumem CVVM, podle nějž polovina českých občanů Unii nedůvěřuje. Na Pekarovou Adamovou se obrátil v době, kdy předsedala jednání, ta jej proto upozornila, že v takovém případě nemůže věcně reagovat. Okamura odvětil, že nepotřebuje odpověď, stačilo by mu, kdyby vlajku EU odstranila. Ve své řeči navrhl šéf SPD rovněž usnesení, kterým by sněmovna vyzvala vládu, aby připravila ústavní zákon o referendu.

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, který na Okamuru navázal, pokračoval i v projevu. Předsedající Věry Kovářové (STAN) se teatrálně tázal na jména poslankyň Marie Jílkové (KDU-ČSL) a Martiny Ochodnické (TOP 09), které při projevu jeho stranického kolegy přinesly do jednacího sálu unijní vlajku. Kovářová nesla jeho otázky nelibě, Fialu „vyzvala k pořádku“ a označila jeho chování za nedůstojné sněmovny. Zdůraznila, že k tomu, aby znal totožnost svých kolegů a kolegyň, má k dispozici seznam poslanců.  

Novela o důchodovém pojištění

Vláda chce prostřednictvím novely o důchodovém pojištění do budoucna upravit pravidla pro výpočet valorizací. Mimo jiné chce zabránit tomu, aby se mimořádné valorizace při vysoké inflaci promítaly do základu, takže plnohodnotnou valorizaci nahradí dočasný inflační příspěvek. Dočasný přídavek a související dočasné zvýšení procentních výměr má odrážet 60 procent růstu cen. Zároveň by se měly mírně zpomalit i řádné valorizace.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň připravilo změny týkající se předčasných důchodů. Do něj by mělo být možné jít nejdříve tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let, a zároveň po odpracování 40 let. Pobíraná částka v předčasném důchodu by se měla krátit více než dosud, protože by se až do řádného termínu nevalorizovala zásluhová část penze.

Desítky pozměňovacích návrhů

Opoziční poslanci k novele přednesli desítky pozměňovacích návrhů, týkají se zejména zachování některých nynějších parametrů valorizací a pravidel pro předčasné penze i vypuštění všech změn obsažených v novele. Některé z úprav Lucie Šafránkové (SPD) by navíc umožnily lidem s předčasnou penzí přivydělat si až tři čtvrtiny minimální mzdy na běžné pracovní smlouvy. Zvedly by také základní výměru důchodu o pět procentních bodů na 15 procent průměrné mzdy nebo by zrušily krácení předčasných penzí lidem, kteří hradili odvody aspoň 45 let.

Úpravy snížení starobních penzí prominentů někdejšího komunistického režimu navrhl Jiří Mašek (ANO). Chce, aby se snížení týkalo také představitelů Československé strany lidové a Československé strany socialistické, které za bývalého režimu tvořily s komunistickou stranou Národní frontu. „Exponenti těchto stran úzce spolupracovali a byli páteří minulého systému,“ řekl.

Naprostá většina vládních změn v penzích by měla být účinná podle představ kabinetu od letošního září, kromě jednoho ze čtyř parametrů zpřísnění podmínek pro předčasné důchody, který má vejít v účinnost o rok později. Jde o prodloužení minimální doby hrazení odvodů z 35 na 40 let. Předčasný důchod by měl být podle novely možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let. Pobíraná částka by se měla krátit více než dosud a až do řádného termínu penze by se nevalorizovala zásluhová část důchodu.

Klíčová debata ale přijde na řadu až při třetím čtení. Na programu schůze je až později po konsolidačním balíčku, přičemž zákon ukládá, že mezi druhým a třetím čtením musí uplynout čtrnáct dní, při zkrácení lhůty alespoň sedm dní.

Jednání o konsolidačním balíčku a obstrukce

Tak dlouhý čas si tedy ponechali poslanci na první čtení vládního konsolidačního balíčku, který bude hlavní nejspíše i dalších dnů a možná týdnů v Poslanecké sněmovně. Úspornými opatřeními se začnou poslanci zabývat ve středu odpoledne.

Balíček zahrnuje změny 63 zákonů a vláda si od něj slibuje zásadní úspory ve státním rozpočtu. Jeho součástí jsou i daňové změny. Zejména má stoupnout daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, u DPH se mění nastavení sazeb, kdy se nebude odvádět nic při prodeji knih a vše ostatní spadne do sazeb 12 a 21 procent, přičemž dvanáctiprocentní sazba nahradí obě nynější snížené sazby 12 a 15 procent.

Ambicí kabinetu je pročistit systém, věří, že stát tak dokáže daň efektivněji vybírat. Vláda chce také zavést odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců, což považuje za náhradu karenční doby, která se nakonec nevrací.

Balíček zároveň ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo slevu na studenta, a zavádí nový státní koeficient u daně z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření. 

Ačkoli od prvního čtení do závěrečného schvalování vede ve sněmovně ještě dlouhá cesta, opozice avizovala, že chce již úvodní kolo co nejvíce zdržet, ačkoli odmítá hovořit o obstrukcích. „Připravovali jsme se pečlivě už před čtrnácti dny na výjezdním zasedání. Nenajdete jediný projev, který by nebyl k věci. My chceme ukázat lidem, co vlastně v balíčku je,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Místopředseda ANO Karel Havlíček doplnil, že opoziční politici budou „rozebírat resort od resortu, položku od položky“. Od vládních politiků budou chtít, aby potřeby konkrétních kroků vysvětlili. „Dokud nám to nevysvětlí, tak ta schůze nemůže skončit,“ prohlásil. Koaliční politici naopak avizovali možné zkrácení doby na vystoupení jednotlivých poslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 19 mminutami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 9 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 11 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 13 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...