Stejně jako památky v zahraničí i ty v Česku se zejména během letní sezony vypořádávají s přílivem většího množství turistů. Mezi nejvyhledávanější místa patří kromě Prahy také třeba Český Krumlov, zámek Lednice nebo Mikulov. O tom, zda a jak nastavit regulace turisticky velmi vytížených míst a jak vyvážit negativní a pozitivní dopady turismu, diskutovali hosté pořadu Zkraje.
Obce v Česku se potýkají s problémy spojenými s nárůstem cestovního ruchu během letní sezony. Patří mezi ně například vyšší počet přestupků, třeba těch dopravních nebo rušení nočního klidu, vandalismus, problémy s odpadky nebo úbytkem stálého obyvatelstva v centrech. Vedení měst a obcí nyní zvažují, jestli prostřednictvím restrikcí proti přemíře turistů zakročit.
Starostka Mikulova Jitka Sobotková (ANO) není proti restrikcím, ale míní, že by s restrikcemi měla jít ruku v ruce edukace a vysvětlování, proč se to děje – a to jak návštěvníkům, tak místním. „Není jednoduché najít balanc mezi kvalitním životem místních obyvatel a tím, aby se turisté rádi vraceli a užili si zážitek,“ uvedla starostka.
Podle ředitele agentury CzechTourism Františka Reismüllera velmi záleží na samotné destinaci a konkrétním typu opatření. Některá fungují lépe než jiná, míní. V Benátkách zavedli poplatek za vstup do města a moc to nefungovalo. „Je potřeba být velmi pečlivý ve výběru opatření, pokud mají fungovat,“ dodal.
Chybějící infrastruktura
Hoteliér působící v Mikulově a předseda svazu turistického ruchu MikulovTourism Vít Buchta míní, že velkou roli hraje i obec, která má vytvářet podmínky pro to, aby turisté mohli využívat veškeré možnosti daného města. To se podle něj například v Mikulově neděje.
Vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje Petr Fedor se v pořadu shodl s místostarostou Lednice Liborem Kabátem (nestr.) na tom, že součástí problému overturismu je často i chybějící infrastruktura. „Česko udělalo obrovskou práci v renovaci mnoha památek, ale pozapomněli jsme na nutnou infrastrukturu. Chybí nám parkoviště, přístupové cesty, základní služby, toalety, místní doprava (...). Tady ještě hodně dlužíme,“ řekl Fedor. Kabát dodal, že s infrastrukturou by turismus mohl probíhat hladčeji, aby se minimalizovaly jeho dopady.
Konkrétním problémem v oblasti infrastruktury, se kterým se dlouhodobě město Mikulov potýká, je nedostatek parkovacích míst. Ten se snažilo vyřešit představením několika různých zón. Turisté jsou ale ze systému často zmatení a neparkují na místech, která jsou pro ně určena.
Nový parkovací systém byl zaveden na začátku července a vyhodnocení bude po třech měsících, avizovala starostka. Spousta místních, návštěvníků i podnikatelů však stále volá po tom, aby byl postaven parkovací dům. Město ale nemá v centru města pozemky, kde by dům mohl vyrůst, a jeho výstavba by byla velmi drahá a návratnost zřejmě pomalá, namítá Sobotková.
Větším problémem pro město je ale podle místních rušení nočního klidu, množí se případy, kdy dokonce opilí turisté vlezou do kašny na náměstí. I kvůli rušení nočního klidu radnice zvedla poplatek za pobyt na maximální možnou částku padesát korun na noc.
Obec si z turismu moc nevydělá
Obec ale přitom získává jen minimální prostředky z toho, co turismus v daném městě vygeneruje, příjem se často omezuje právě jen na poplatek za pobyt. I proto je ochota města s podnikateli komunikovat menší, míní prezident Asociace hotelů a restaurací z Hospodářské komory Václav Stárek a nabádá k tomu, aby v tomto ohledu došlo k posunu. S tím souhlasí i Buchta.
Místostarosta turisticky také velmi vytížené Lednice Kabát upozornil na to, že neexistuje jasná koncepce státu, jak cestovní ruch organizovat. Za nejpalčivější problém označil to, že turisticky vyhledávaná města mají omezené zdroje příjmů, které jsou vázané jen na poplatek za pobyt, a o všechny prostředky musí žádat formou dotací od státu.
Neobjevené památky mohou pomoct rozprostřít davy
Ředitel agentury CzechTourism František Reismüller v pořadu podotkl, že coby státní příspěvková organizace podílející se na propagaci turistických míst pro zahraniční návštěvníky komunikují s regiony o tom, která místa propagovat více a která naopak méně. Pokoušejí se jim tak ulevit tím, že se část návštěvníků přesměruje jinam.
Podobně to vidí i Fedor z odboru kultury Jihomoravského krajského úřadu, který řekl, že památek, které se potýkají s overturismem, je v Česku zatím naštěstí pouze pár a „jedna z cest, kde stát nebo kraje mohou pomoci, je propagace těch dalších památek, protože Česko má to obrovské štěstí, že je tu přes 300 národních kulturních památek. (…) Dovolím si říct, že stovky z nich jsou dosud neobjevené a až pozapomínané, tam se nabízí velký potenciál,“ uvedl.
Fedor však uznává pohled místostarosty Lednice Kabáta, že lákání na dosud neobjevené památky je jen dílčí součástí nutného širšího řešení a Česku chybí obecnější státní koncepce a profesionálnější přístup.
V závěru pořadu Stárek z Hospodářské komory podotkl, že se Česko ani v Mikulově, ani v Českém Krumlově s overturismem srovnatelným s jinými evropskými městy nepotýká, na čemž se shodl s většinou hostů. To ale neuzavírá prostor pro možné regulace cestovního ruchu ve vytížených centrech, které by pomohly situaci udržet na únosné míře a také přispět do obecních rozpočtů.
