Senát umožnil přijetí novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní komora na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února, což zkomplikuje výpočet lednových mezd.
Senátoři nejprve hlasovali o tom, zda novelu zákona schválí. Pro bylo 28 z šedesáti přítomných senátorů, k souhlasu tedy chyběly tři hlasy.
„To znamená, že nevyjádřili souhlas se schválením, nicméně návrh na to, aby senátoři zamítli tento zákon a vrátili ho dolní komoře parlamentu, vůbec nepadl, čili nenastal scénář, kdy by museli poslanci nadpoloviční většinou všech poslanců zákon schvalovat navzdory Senátu, přehlasovat senátory,“ vysvětlil redaktor ČT Marek Martinovský. Senátem neprošel ani žádný z pozměňovacích návrhů.
„De facto to znamená, že senátoři k tomu nezaujali žádné stanovisko, a tak začíná plynout marná lhůta,“ dodal redaktor s tím, že po 16. únoru, kdy tato lhůta uplyne, zákon může jít k podpisu prezidentovi.
Novela má stanovit, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento ve vazbě na verdikt Ústavního soudu, který zrušil loňské snížení platů soudců. Pětiprocentní omezení v příštích letech se na platy v justici vztahovat nemá.
Pětileté zmrazení platů Senát odmítl
Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová v souladu s postojem strany navrhovala zmrazení platů vrcholných politiků. Pro její návrh ale zdvihlo ruku jen dvanáct z 62 přítomných senátorů. „Jakékoli navyšování považujeme za nemorální,“ uvedla s odkazem na dopady inflace a zvyšování cen energií na výdaje běžných občanů. Její volání po novém mechanismu výpočtu platů je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečka (KDU-ČSL) absurdní snahou znovu vynalézat něco, co je léta používáno.
Podporu tuctu senátorů měl i Michael Canov (SLK) pro návrh, aby novela letos neomezovala růst platů v justici. Podle Jurečky i předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by ale důsledkem této úpravy s ohledem na zvýšení platové základny bylo to, že by se mzdy nejen soudců, ale i ostatních ústavních činitelů letos zvýšily o třináct procent.
Podporu osmnácti senátorů získal Canov pro návrh, aby nárůst platů politiků nebyl do budoucna maximálně pětiprocentní, neboť by už příští rok zaostával za nárůstem platů soudců. Nejvyšší podporu 25 hlasů měl pro návrh zrušit pasáž, podle níž by se poslancům a senátorům krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad padesát procent hrubého domácího produktu. Podle senátora změna opomíjí členy vlády i to, že zákonodárci se volbami mění. Logika návrhu je podle senátora podobná tomu, že „Lojza rozbije okno a Petr dostane dvojku z chování“.
Dvě desítky senátorů podpořily jak Canovův návrh zrušit navrhovanou rentu pro partnera či partnerku hlavy státu ve výši třetiny z prezidentských výdajů, tak omezení výše odměn pro krajské a komunální politiky, kteří by zastávali více funkcí. K této úpravě, která má platit od příštího roku, měl podle Canova výhrady i Svaz měst a obcí. Vystrčil i proto vyzval senátorské frakce společně s místními a regionálními politiky i soudci a žalobci k přípravě úprav platového zákona, aby je mohla sněmovna v povolebním složení do konce letošního roku schválit.
Plat řadového zákonodárce by se měl podle výpočtu zaváděného novelou zvýšit letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta by činil 365 tisíc korun, o 23 800 korun víc než loni. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by měli pobírat 294 tisíc korun, ministři 208 900 korun. Nárůst by činil 19 100 korun a 13 600 korun.
Novela pro letošní rok stanoví základny pro výpočet platů přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101 364 korun a pro soudce o 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120 951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce, která zhruba odpovídá základnímu platu zákonodárce.
Takzvaná platová základna bude do budoucna trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni.
Jurečka věří, že Pavel novelu podepíše
„Rozhodnutí (Senátu) respektuji. Předpokládám, že v týdnu od 17. února by měl dostat návrh této novely k podpisu pan prezident. Otázka je, jak rychle ji podepíše. Takže pokud to půjde dobře, tak by poslední týden v únoru mohly mít účtárny k dispozici platnou právní úpravu, aby mohly vystavit a odeslat výplaty,“ řekl Jurečka. „Měl jsem informace, že kdyby to dnes (v úterý) Senát schválil, tak že by to pan prezident poměrně záhy podepsal tak, aby to vycházelo ve sbírce zákonů do 31. ledna.“ Dodal, že věří, že prezident své stanovisko nezmění.
Nad rozhodováním senátorů však Jurečka vyjádřil rozpaky a řekl, že některé své kolegy z vládní koalice nechápe. Předseda poslaneckého klubu koaliční TOP 09 Jan Jakob uvedl, že v tuto chvíli nechce další postup předjímat.
Podle opozičního SPD Senát v případě platů prokázal svoji naprostou zbytečnost v ústavním a politickém systému stejně jako minulý týden v případě takzvaného lex Ukrajina a nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. „Dá se tedy jasně předpokládat, že prezident Pavel, dosazený vládní koalicí, zákon podepíše,“ stojí ve stanovisku SPD, které ČTK poskytla mluvčí strany Lenka Čejková.
„Piráti byli hlavně pro snížení náhrad, které jsou zbytečně vysoké,“ sdělil předseda jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek. Vládní koalice podle něj způsobila chaos tím, že tlačila zákon, aby byl projednán těsně před Vánoci. „Vláda tímto návrhem zklamala, řeší své platy, ale neřeší důležité věci pro lidi jako dostupnost bydlení, kde tam zákon stojí čtyři měsíce, dohled nad kartely a řetězci s cenami potravin, místa ve školkách, kvalitu škol a podmínky pro život rodin,“ uvedl.
Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová sdělila, že jde o plnou zodpovědnost koaliční vlády a ministra Jurečky. „Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Ústavního soudu, na který novela reaguje, padlo v květnu 2024, měla koalice dostatek času nalézt a prosadit vhodné řešení včas. A znovu zdůrazňuji, že my jsme navrhovali zmrazení platů politiků,“ uvedla.
Ministerstvo musí vyřešit výplaty za leden
Do poloviny února nyní musí ministerstvo práce oznámit, podle čeho stát vypočítá výdělky ústavních činitelů za leden. Od Nového roku totiž neexistuje příslušná zákonná úprava a je otázkou, od kdy politici vyšší výdělky dostanou a jak jim stát pošle aspoň nějakou výplatu za leden. „Od 1. ledna není podle čeho stanovit výplatu nebo odměnu za práci poslance nebo senátora. Já se přiznám, od rána si nad tím lámu hlavu, co by se vlastně od 1. února reálně dělo,“ uvedl Jurečka.
Podle informací ČT z tiskového oddělení je resort práce připraven a má několik možných variant. Ministr práce mluví o tom, že účtárny si budou muset počkat na rozhodnutí prezidenta, tedy do poloviny února, a výplaty by ústavním činitelům vyplácely zpětně.
Podle právníků je další variantou ta, že by vláda mohla vydat nařízení, podle kterého by se platy ústavním činitelům vyplácely. Soudy a státní zástupci se na variantu úterního výsledku připravili, podle informací ČT justiční šéfové už rozeslali výměry, které počítají s růstem podle trojnásobku průměrné mzdy, to je původních čtrnáct procent.
Senátní výbory se na podpoře neshodly
Novelu před odpoledním schvalováním projednaly senátní výbory. Ústavně-právní nejtěsnější většinou doporučil normu schválit navzdory výhradám části členů zejména ke krácení mezd soudců a státních zástupců.
Hospodářský výbor následně stejné doporučení neschválil, terčem kritiky bylo hlavně omezení nárůstu platů politiků do budoucna nebo snížení odměn komunálním politiků při souběhu funkcí.
Opoziční ANO podle očekávání na úterní schůzi Senátu neprosadilo, aby se horní komora přednostně začala zabývat jeho novelou o televizních a rozhlasových poplatcích.
