Poslanci podpořili vládní reformu penzí s prodlužováním věku odchodu do důchodu

Nahrávám video

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Předpokládá například zvyšování důchodového věku nad nynější hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zamítnutí penzijní novely už v prvním čtení ani její vrácení vládě k přepracování. Pro oba návrhy hlasovalo shodně 81 ze 171 přítomných poslanců. Zástupci obou hnutí tvrdí, že pokud se dostanou do vlády, reformu penzí upraví, nebo dokonce zruší. Úvodní diskuse k předloze skončila ve čtvrtek v šest večer, když vládní tábor nechal stanovit na tuto hodinu pevný čas pro hlasování. Propadly dvě desítky opozičních přihlášek k vystoupení.

Marek Benda (ODS), jenž návrh na pevné hlasování podal, uvedl, že pokládá dosavadní diskusi za mimořádně kultivovanou a normální. „Přesto jsme třetí den v tomto jednání a myslím si, že je pro všechny důstojné, abychom jednání v nějaký čas ukončili,“ odůvodnil.

Naopak předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová označila koaliční návrh a verdikt sněmovny za zbytečný právě i kvůli tomu, že jednání postupuje podle pravidel. „Proč jste museli opět vycenit zuby a opět ukázat tu sílu a utnout debatu v prvním čtení? Nerozumím tomu,“ prohlásila. Předseda poslanců SPD Radim Fiala se obává toho, že do budoucna se bude prostor pro opoziční vystoupení dál zkracovat.

Jako první ve čtvrtek obsadil řečniště poslanec Jan Síla (SPD). Skutečná důchodová reforma by měla podle něho spočívat v souboru různých opatření a v určení podílu bohatství, které připadne penzistům. Pokud bude stát jen na zvyšování věku odchodu do starobní penze a snižování výpočtu nových důchodů, nynější zaměstnanci nebudou reformu pokládat podle Síly za legitimní a bude hrozit její zrušení příští vládou. Za „apokalyptické zkazky“ pokládá Síla tvrzení, že v budoucnu peníze na důchody nebudou.

Poslanec ANO Aleš Juchelka kritizoval předpokládané zvyšování věku odchodu do penze. „Výpočet bude pro některé důchodce velmi dramatický,“ poznamenal. Vladimíra Lesenská z SPD označila zvyšování důchodového věku nad 65 let za nesmyslné. Starší lidé jsou podle ní pro firmy i úřady drazí. „Měli by mít nejvyšší příjmy a jejich produktivita s věkem rychle klesá,“ řekla. „Vy jste se zkrátka rozhodli vyřešit nedostatek peněz na důchody tím, že lidé budou pracovat až do smrti,“ přidal se ke kritikům její kolega z hnutí Jan Hrnčíř.

Jurečka: Nesnažíme se jen šetřit

Naopak ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) poukazoval na další navrhovaná opatření, která podle něj přinesou pro řadu lidí výrazné zlepšení. „Odmítám argument, že se snažíme jenom šetřit,“ zdůraznil.

Po schválení dodal, že debata byla ve většině příspěvků korektní a věcná. Reforma je podle něj nutná, protože kvůli poklesu porodnosti chybí více než 900 tisíc dětí, tedy nových plátců do systémů. Také podle něj přicházíme později na pracovní trh a dožíváme se vyššího věku. Situace by podle ministra nešla vyřešit zvýšením daní, to by prý muselo být dramatické. Opozice měla dobrý vhled do přípravy reformy, dodal.

Poslanci ANO se zaměřili i na připomínku ministerstva zdravotnictví, podle níž „nelze neustále prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu, neboť populace ve věku nad 65 let není v takovém zdravotním stavu, aby byla schopna podat potřebný pracovní výkon“. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že připomínky byly vypořádány a že tuto legislativu podporuje.

Byť první čtení důchodové novely vyplnilo tři jednací dny, jednání v podstatě neprovázely obstrukce. Poslanci se ve vystoupeních drželi tématu, byť někteří se věnovali i širším souvislostem důchodového systému. Patřila k nim porodnost, ekonomický růst, příjmy státního rozpočtu i třeba délka dožití ve zdraví.

Předloha předpokládá mimo jiné zvyšování věku odchodu do starobní penze nad nyní hraničních 65 let podle prodlužování života nebo snižování výpočtu nových důchodů. Jde o dva body z celkové desítky, které se staly hlavním terčem kritiky zákonodárců ANO a SPD.

Nahrávám video

Předloha přináší také třeba změny v takzvaném výchovném nebo ve zvýhodnění pracujících důchodců a možnost sdíleného vyměřovacího základu z odvodů manželů pro výpočet penze. Minimální důchod by měl představovat pětinu průměrné mzdy. Lidé pracující v rizikovém prostředí by mohli do penze odcházet dřív. Krácení předčasné penze by mělo být poloviční u lidí, kteří platili odvody 45 let.

Navrhovaná desítka změn má platit postupně od příštího roku a má podle vlády přispět k udržitelnosti systému. Cílem je udržet jeho schodek kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu, což představuje přibližně sedmdesát miliard korun. Při zachování nynějšího stavu by deficit v roce 2050 činil podle vládních prognóz zhruba pětinásobek. Opoziční poslanci však poukazovali na to, že nikdo neví, jak bude v té době situace vypadat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 4 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 4 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 5 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 8 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.