Poslanci schválili podporu lidí zasažených povodněmi

Nahrávám video

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Lidé, kteří byli vážně zasaženi letošními povodněmi, dostanou od státu mimořádnou finanční pomoc na péči o děti a na bydlení. Sněmovna to jednomyslně schválila ve stavu legislativní nouze, tedy ve zkráceném režimu. Normu nyní dostane k projednání Senát, který má o ní rovněž ve zrychleném režimu rozhodnout příští týden. Opatření má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy pravděpodobně v listopadu.

Zákon počítá s tím, že by rodiče mohli pobírat ošetřovné na děti do deseti let po celou dobu uzavření jejich zaplavené školy, v případě potřeby do konce března. Zatopeným domácnostem by úřad práce do určitých částek formou dávky mimořádné okamžité pomoci hradil bydlení, a to až do konce příštího roku.

Předloha dodatečně stanovuje i pravidla mimořádné okamžité pomoci zaplaveným. Je pro ty, které povodeň hlavně v Moravskoslezském a Olomouckém kraji bezprostředně zasáhla. Poskytnout je jim možné až 72 900 korun, tedy patnáctinásobek životního minima. Chudší domácnosti mohou získat až 97 200 korun, tedy až dvacetinásobek. Podle šéfky sekce dávek ministerstva práce Ivy Merhautové (KDU-ČSL) by se mohla suma při vážných událostech až zdvojnásobit na 194 400 korun.

Oběti záplav v hmotné nouzi by mohly dostat mimořádnou dávku na úhradu dočasného náhradního ubytování. Pobírat by ji mohli ti, jejichž bydlení je neobyvatelné a musí se opravit, nebo zbourat. Získat by ji mohli do skončení oprav či získání nového bytu, nejpozději do konce příštího roku. Úřad práce by na měsíc měl poskytnout jedné osobě do 15 tisíc korun, dvěma lidem do 18 tisíc korun, třem do 21 tisíc korun a čtyřem a více pak do 24 tisíc korun. Nutné by bylo doložit doklad o nouzovém ubytování a náklady i jiné náležitosti.

Ošetřovné se běžně vyplácí z nemocenského pojištění na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům až 16 dnů. Pečující pobírá 60 procent svého redukovaného výdělku. Povodňové ošetřovné by sociální správa rodičům posílala po celou dobu uzavření zatopené školy, tedy od 13. září případně do konce března příštího roku. Podle podkladů k zákonu výuku přerušilo 57 škol ze zaplavených regionů. Obvykle přerušení netrvalo déle než 14 dnů. Dalších 12 škol přešlo ale na vzdělávání na dálku.

Pečující by se mohli doma s potomkem vystřídat, a to i víckrát. Nemuseli by dokládat potvrzení o uzavření školy, stačilo by prohlášení. Prodloužené ošetřovné by bylo také pro ty, kteří se starají o blízké s příspěvkem na péči z uzavřených zatopených stacionářů. Návrh počítá se stejnými pravidly i pro lidi ve státních službách při udělení služebního volna.

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto

Soudy přestanou rozhodovat od ledna některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Znovu o tom rozhodla sněmovna, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vetovala vládní předlohu se zdůvodněním, že zrušení laických přísedících v tak velkém rozsahu, včetně trestních kauz na okresních soudech, měl předcházet důkladnější rozbor. Kabinet argumentuje snižováním byrokracie, očekává navíc asi osmimilionovou roční úsporu. Novela nyní zamíří k publikaci ve sbírce.

Pavel využil začátkem září svého práva vrátit zákon sněmovně k novému posouzení poprvé za zhruba rok a půl ve funkci. Dolní komora veto přehlasovala hlasy 107 ze 185 přítomných poslanců. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů.

Prezident doporučoval diskusi o tom, zda systém laických přísedících raději nezlepšit než jej výrazně omezit. „Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví jako jednom z pilířů demokracie měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice,“ poznamenal Pavel. Zástupkyně ANO a SPD omezení přísedících kritizovaly, podle Heleny Válkové (ANO) se sníží důvěra veřejnosti v justici.

Poslanci také znovu schválili změny ve sledování doplatků na léky bez senátních úprav. Senát navrhl doplnění předlohy o mírnější pravidla pro slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a o nový postup rozhodování o úhradách vakcín pro preventivní nepovinná očkování ze zdravotního pojištění.

Možnost dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny

Sněmovna zřejmě schválí novelu o mechanismu prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí v souladu s EU. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit, jsou ekonomicky soběstační a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Normu v úterý poslanci poslali do závěrečného kola projednávání. Koaliční poslanci navrhli předlohu doplnit o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za niž by měl hrozit jeden rok až 15 let vězení.

Sněmovní bezpečnostní výbor doporučil v pořadí sedmou úpravu zákona nazývaného lex Ukrajina doplnit na návrh STAN o ustanovení, podle něhož by české občanství mělo být žadatelům z Ruska do budoucna z důvodu ochrany českých bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů (tedy kvůli omezení ruského vlivu v ČR) uděleno jen tehdy, pokud by se vzdali ruského občanství a doložili to. Ruští občané v letech 2019 až 2022 představovali vždy přibližně pětinu z celkového počtu cizinců, jimž bylo uděleno české občanství. Loni jejich počet vzrostl přibližně na čtvrtinu.

Zákon zřejmě prodlouží možnost snížit daňový základ u daně z příjmů u jednotlivců i firem až o 30 procent o poskytnuté dary na zákonem stanovené účely. Návrh prodlužuje i daňové úlevy související s podporou Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků před válkou. Počítá s tím pozměňovací návrh poslance ODS Vojtěcha Munzara obsažený v usnesení sněmovního bezpečnostního výboru.

Poslanci sestavovali program schůze více než 4,5 hodiny

Poslanci sestavovali odpoledne program řádné schůze sněmovny více než 4,5 hodiny. Opozice, nyní už včetně Pirátů, žádnou se svých navrhovaných změn v jednání neprosadila. Sněmovna v úvodu schůze na návrh čtveřice koaličních klubů rozhodla, že bude moci o zákonech opět jednat i v noci.

Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že možnost hlasovat o zákonech i po 21:00 navrhl pro jistotu, pokud by se plánované normy nepovedlo projednat do večera kvůli obsáhlým projevům představitelů opozice. Nejdéle, vždy zhruba hodinu, mluvili k programu schůze předsedové ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura a šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 1 hhodinou

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 4 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 4 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...