Premiér Petr Fiala (ODS) čelil poprvé od loňského října ústním interpelacím. Na dotaz poslance Zdeňka Kettnera (SPD) předseda vlády uvedl, že se nikdo v Evropě nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Na pondělním pařížském summitu o pomoci zemi čelící ruské vojenské invazi šlo podle něj z hlediska času o „minimální téma“. Naprostá shoda byla podle něj na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat.
„Pro naprostou většinu zemí je tato myšlenka nepřijatelná,“ zdůraznil premiér. „Nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu,“ pokračoval Fiala v odpovědi na dotazy poslance Kettnera, který se také ptal na to, zda česká diplomacie měla předem podrobné informace o tématech jednání na summitu.
„Nemyslím si, že je potřeba dramatizovat a strašit nějakými věcmi, které nikdo v té podobě, jak jsou potom interpretovány, nenavrhoval a nenavrhuje,“ dodal Fiala.
Spojené státy i jejich evropští spojenci včetně Česka tento týden uvedli, že nemají v plánu vyslat pozemní jednotky na Ukrajinu, když reagovali na vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že několik členských zemí NATO a Evropské unie o tom uvažuje. Francouzský prezident Emmanuel Macron nicméně uvedl, že nic nelze vyloučit, francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné vzápětí řekl, že Paříž by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, v případě vyslání by plnili specifické úkoly jako odminování.
Fiala také v reakci na interpelaci poslance opozičního ANO Roberta Králíčka uvedl, že kabinet ve středu schválil nominanty do orgánu nezávislé kontroly tajných služeb s tím, že mezi nimi je i jedno jméno, se kterým přišla opozice. Králíček tvrdil, že nominace jsou čistě politické.
Podle premiéra jde o právníka Jana Kudrnu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Fiala uvedl, že všichni kandidáti jsou držiteli bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné. Podotkl rovněž, že není jednoduché najít lidi ochotné podstoupit omezení, která na ně zákon jako na členy komise klade.
Poslanci ve čtvrtek podali na premiéra celkem 37 interpelací. Jejich pořadí se losuje. Fiala ve vymezeném čase 1,5 hodiny odpověděl na devět dotazů, což je zhruba standardní počet. Celkový počet interpelací na ministerského předsedu kolísá. Obvykle se jejich počet pohybuje mezi dvěma a čtyřmi desítkami. Méně, kolem deseti interpelací, poslanci podávají v případech, kdy se premiér ze sněmovního jednání například kvůli zahraniční cestě omluví.
Vyšší počet interpelací, a to 86, poslanci podali na ostatní členy vlády. Obvykle jich je kolem pěti desítek, ovšem i v těchto případech je jejich množství rozdílné. Třeba v půlce října bylo v losování 74 poslaneckých interpelací na ministry. Ve vymezených dvou hodinách se na mnohé dotazy nedostane.
Premiér na dotazy poslanců odpovídal ve čtvrtek poprvé od 12. října. Ústní interpelace na členy vlády se pak konaly 26. října. Následující čtvrtky vyplňovaly mimořádné schůze, opoziční i koaliční.
„Dlouhé obstrukce, neustálé svolávání mimořádných schůzí vedou k tomu, že právě mimořádné schůze musí být zařazeny na čtvrtek,“ okomentovala místopředsedkyně sněmovny Věra Kolářová (STAN).
„Určitě se za ty tři, čtyři měsíce daly (interpelace) zařadit. Jednou, dvakrát nebo třikrát. I když byly mimořádné schůze. To, jak se dodržuje jednací řád, je věcí vedení sněmovny,“ míní předseda poslanců SPD Radim Fiala.
Havlíček mluvil o nekoncepčnosti vlády a armádních nákupech
Sněmovna se věnovala písemným interpelacím na členy vlády už dopoledne. Vystoupil třeba místopředseda ANO Karel Havlíček, který se svými dotazy obracel na premiéra i ministryni obrany Janu Černochovou (ODS). Kritizoval, že Česku chybí jasná hospodářská strategie, a dle něj jsou kroky vlády nekoncepční. Zmínil rovněž investice do obrany a řekl, že armádní nákupy by měly procházet trvalou a průběžnou kontrolou.
Havlíček konkrétně zmínil nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun, který schválil český kabinet loni v květnu. Celková konečná cena podle něj ale může představovat až sedmdesát miliard korun a účast českého průmyslu je nezbytná. Zajímal se o to, jaké má stát nástroje, aby dodavatele ke stanovenému zapojení tuzemských firem donutil, a jaké by byly v případě nedodržení závazku sankce.
„Vy k tomu, paní ministryně, přistupujete značně pragmaticky, politicky. Máte smlouvu, tam je rámcový podíl, ten nikdo nerozporuje, tím je to odškrtnuto, vyřízeno. Jenomže ono to tak nefunguje, fakt ne,“ uvedl Havlíček směrem k Černochové. Dodal, že by se v oblasti měl angažovat i ministr průmyslu, který bude průběžně kontrolovat stav zakázek. „Uvědomme si, že dodavatelé nejsou politici, to jsou ostřílení harcovníci, to jsou tvrdí byznysmeni, kteří sledují jeden jediný zájem, a to je vydělat na tom maximum, co se dá – a dodat to,“ upozornil.
Fiala: Do výroby pásových bojových vozidel se zapojí tři desítky českých firem
Premiér Fiala v reakci na to podotkl, že do výroby pásových bojových vozidel pěchoty CV90 švédského dodavatele BAE Systems se zapojí tři desítky českých firem. „BAE dohodnutý smluvní plán splnit závazek minimálně 40 procent zapojení českého průmyslového obsahu dodrží,“ zdůraznil Fiala. Smlouvy s českými firmami jsou podle něj postupně uzavírány a vše směřuje k zahájení výroby vozidel. Podle ministerského předsedy se zapojí přibližně třicet českých společností. „Většina vozidel bude vyrobena v České republice,“ poznamenal.
Pokud by dodavatel BAE System závazek zapojení českých firem nedodržel, budou podle Fialy následovat sankce stanovené smlouvou.
Černochová ve svém vystoupení ocenila Havlíčkův konstruktivní přístup a uvedla, že důkladná a průběžná kontrola je zajištěna smlouvou. „Je zasmluvněno průběžné vyhodnocování, jsou tam dány samozřejmě i sankce,“ ujistila s tím, že ve smlouvách je popsaný důsledný kontrolní mechanismus.
Doplnila, že možný smluvní postih není možné na plénu zveřejňovat. Pokuta je podle ní ale dostatečně motivační, aby dodavatel povinnost naplnil. Výrobu pásových bojových vozidel v Česku bude mít na starosti podle Černochové státní podnik VOP CZ.
Černochová navíc bez bližších podrobností zmínila, že české firmy se mají zapojit i do výroby vojenských letounů F-35. „Což prakticky hraničí se zázrakem,“ uvedla. Pořízení 24 amerických strojů F-35 stvrdili koncem ledna Černochová a americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet. Vyjít mají na 150 miliard korun. První letouny budou hotové v roce 2029, jejich dodávky do Česka začnou v roce 2031 a skončí do roku 2035.
Zpráva o činnosti ČT za rok 2020
Dolní komora na čtvrteční schůzi rovněž schválila výroční zprávu Rady České televize o činnosti ČT za rok 2020. Sněmovní mediální výbor, dříve volební výbor, ji přitom v únoru 2022 doporučil neschválit.
Důvodem tehdejšího odmítavého postoje výboru byla nespokojenost části výboru s konstatováním rady, že zastoupení představitelů hnutí SPD v debatních i zpravodajských pořadech bylo nepřiměřeně nízké ve srovnání s ostatními stranami, a to vzhledem k zastoupení SPD v Poslanecké sněmovně. Sněmovna toto negativní stanovisko výboru ve čtvrtek zamítla.
Pro schválení výroční zprávy hlasovalo 84 poslanců, nikdo nebyl proti. Pro schválení hlasovali všichni přítomní poslanci ANO, SPD i ODS a čtyři poslanci KDU-ČSL. Zdrželo se všech 18 přítomných poslanců STAN, čtyři lidovci, všech sedm přítomných poslanců TOP 09 a jeden přítomný Pirát.
