Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na páteční tiskové konferenci k dění ohledně prosincové tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze řekl, že se pracuje na sérii opatření a hledají se dlouhodobá řešení, aby bylo možné podobným činům lépe předcházet. Chce také, aby prodejci zbraní měli povinnost hlásit, že někdo kupuje podezřelou výzbroj nebo její větší množství. Nyní je hlášení takových nákupů dobrovolné, podle Rakušana ale je třeba legislativně zakotvit přímo povinnost.
Definice toho, jaké nákupy zbraní jsou podezřelé, by měla podle ministra vzejít z jednání. „Už příští týden budeme pracovat na svolání pracovní skupiny, která bude čítat politickou část, a to zástupce všech stran zastoupených v parlamentu, a zároveň i odborníky na jednotlivé oblasti, které se prolínají celou zbraňovou legislativou,“ avizoval Rakušan.
Připomněl, že nová zbraňová legislativa, kterou nyní projednává sněmovna, už přináší některá zpřísnění a zpřesnění zbraňové agendy, včetně digitalizace a modernizace. „Digitalizace je v tomto případě zcela stěžejní, zbraňové registry mají mít zásadní úkol – tedy provázat informace, poskytnout dobré analytické zázemí všem aktérům, kteří než někdo v Česku dostane povolení užívat zbraň, do tohoto procesu vstupují. Je to provázání informací od prodejců zbraní, lékařů, zdravotnických systémů, z databází policie a centrálního registru zbraní,“ vypočítal ministr.
Podle Rakušana byl připravován ke zbraňové novele i doprovodný zákon, jeho předložení vládě ale bylo pozastaveno právě v reakci na tragickou událost z 21. prosince na filozofické fakultě.
Nová legislativa má mimo jiné zkrátit z deseti na pět let lhůtu pro pravidelný přezkum zdravotní způsobilosti držitelů zbraní, případně možnost policie nařídit tuto prohlídku kdykoli. Ošetřující lékaři mají do budoucna získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Podle Rakušana je také potřeba diskutovat o zavedení povinného specializovaného lékařského vyšetření, které bude zahrnovat psychologické vyšetření žadatele o zbrojní průkaz. „Neříkejme tomu třeba psychologické posouzení, ale rozšířené zhodnocení zdravotní způsobilosti,“ uvedl Rakušan.
Získat průkaz není už v současnosti jednoduchá záležitost. Je potřeba vyplnit žádost, vybrat si skupiny pro účely užívání, absolvovat testy a praktickou zkoušku. Povinné je i lékařské vyšetření, ale to psychologické jen v nutných případech.
„Určité zpřísnění by bylo namístě. To nejjednodušší, co by teď šlo udělat, je možná zlepšit to, co už je, zaměřit se třeba na edukaci praktických lékařů,“ myslí si klinický psycholog Asociace klinických psychologů Václav Šnorek.
Povinné hlášení už letos
Zákon by měl dát orgánu veřejné moci možnost zadržet zbraně jejich vlastníkům v případě zjištění bezpečnostního rizika, například kvůli vyhrožování na sociálních sítích. Měl by také rozšířit okruh zbraní podléhajících regulaci například o flobertky, proti čemuž mají výhrady mimo jiné opoziční poslanci.
Nová pravidla by měla platit až od roku 2026 kvůli modernizaci centrálního registru zbraní a jeho propojení s dalšími složkami. Opatření týkající se povinného hlášení by ale podle Rakušana mohlo začít platit už letos v červenci.
Rakušan doplnil, že se ministerstvo vnitra snaží ke změně zbraňové legislativy přistupovat vyváženě. „Snažíme se nevstupovat do debaty hystericky a nechceme, aby to bylo na úkor zodpovědných držitelů zbraní v České republice,“ ujistil.
Rakušan také oznámil, že jeho resort předloží Bezpečnostní radě státu (BRS) komplexní vyhodnocení celé situace ohledně zásahu na filozofické fakultě na mimořádném zasedání 31. ledna. Dodal, že sérii připravovaných opatření po bezpečnostní radě projedná i vláda, která zároveň zajistí finance na jejich realizaci.
Podpora duševního zdraví
Podle ministra je třeba zlepšit komunikaci s takzvanými měkkými cíli, mezi něž patří třeba právě školy. Vzápětí ale doplnil, že není cílem nikoho „strašit nebo traumatizovat“. „Nácvik v takové situaci zachraňuje životy,“ zdůraznil Rakušan, podle nějž se lidé na Univerzitě Karlově při útoku střelce zachovali „příkladně“. Všechny fakulty by podle resortu vnitra měly vypracovat analýzu bezpečnosti svých budov. Bez ní nemají přijímat obecná ochranná opatření.
„Jsme v kontaktu s ministerstvem zdravotnictví, se zmocněnkyní pro lidská práva. Chceme být i jako ministerstvo vnitra účastni debaty, která nám třeba resortně přímo nepřísluší, ale má celospolečenský význam, a to je potřeba posílit povědomí v otázkách podpory duševního zdraví,“ nastínil Rakušan.
Debata o reakci na krizové situace nesmí být podle něj politická, resortní, nýbrž celospolečenská. „Úspěch systému jako takového, jestli zafunguje, jestli zvládneme být připraveni na takovou událost, zvládneme její samotný průběh, nedej bože situaci, která nastává po ní, tak je dán úzkou spoluprací všech společenských aktérů. Doslova a do písmene závisí na přístupu každého jednotlivce,“ je přesvědčený Rakušan.
Za zásadní považuje prevenci. Stoprocentně se ale podobnému útoku nedá zabránit nikdy, nepovedlo se to v žádné zemi, s žádnou legislativou a systémem, míní. „To ale neznamená, že nemáme podniknout veškeré úsilí k tomu, abychom rizika a pravděpodobnost podobných tragédií maximálně eliminovali,“ zdůraznil.
Zástupci sekce vnitřní kontroly policejního prezidia v úterý konstatovali, že postup policistů během střelby, při které student fakulty zabil čtrnáct lidí a dalších 25 zranil, byl rychlý a profesionální. Úřad nicméně doporučil zlepšit krizovou komunikaci s představiteli institucí či akcí, kde by se podobný útok v budoucnu případně odehrál.
Kritika ve sněmovním výboru
Zásahem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Rakušan ve čtvrtek oznámil, že doposud nezahájila trestní řízení. Poslanec ANO Jan Richter na výboru vytkl policii i vedení školy styl komunikace s poškozenými. Řekl, že mezi zraněnými byla i jeho dcera.
Stěžoval si, že ji policisté po poskytnutí první pomoci nechali nějaký čas v přepravním vaku ležet na chodníku před fakultou. Dodal, že jeho dcera byla převezena do nemocnice až po hodině a čtyřiceti minutách od útoku. Univerzita v reakci na jeho slova konstatovala, že dosud nezískala seznam zraněných od policie ani složek záchranného systému, ačkoliv o něj žádala.
Rakušan si po čtvrtečním zasedání výboru nechal vypracovat podrobnou zprávu o tom, jak obecně byla poskytována psychosociální pomoc lidem zasaženým střelbou na FF UK. „Bylo poskytnuto 635 osobních intervencí občanům, 300 intervencí pracovníkům integrovaného záchranného systému, 750 telefonických intervencí na různých linkách. Celkem byla poskytnuta krizovými interventy pomoc 1685 lidem,“ popsal vicepremiér.
„Na místě zásahu a v evakuačním centru zasahovalo 47 interventů, to znamená všichni, kteří byli večer rychle po události k dispozici,“ oznámil. Přes tři desítky interventů pracovaly hned první den u rodin, které byly tragédií nejvíce zasaženy. „U 14 rodin interventi pomáhali, zasahovali při oznamování úmrtí, při první psychické pomoci. Opakovaná intervence byla i v případě tragické události v Klánovicích a u všech těch, kterých se toto dotklo,“ doplnil Rakušan. K dispozici bylo podle ministra celkem 192 odborníků, a to 45 psychologů a 147 interventů.
„Nevylučuji chyby, že se na někoho zapomnělo, že se někomu pomoci, které se dožadoval, v tu chvíli nedostalo,“ uznal Rakušan. Ale v základu mobilizaci personálních kapacit a pokus lidem intenzivně pomoci všichni učinili, míní.
Kriminalisté motiv pachatele, který po činu obrátil zbraň proti sobě, dál prověřují. V případě dvojnásobné vraždy v Klánovicích, z níž je také podezřelý, už vyloučili jako motiv vztah s oběťmi.
