Armáda čelí vážnému nedostatku vojáků z povolání i těch v aktivních zálohách, upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dodala, že problém se týká i dalších pracovníků. Řehka označil tuto situaci za strategický problém a oznámil, že armáda nechá vypracovat akční plán na nábor a stabilizaci personálu. Oba se shodli, že dvě procenta HDP na obranu by měla být základem, na kterém se bude dále stavět, nikoli stropem.
Velitelské shromáždění zahájil prezident Petr Pavel videopříspěvkem, ve kterém zdůraznil potřebu budovat nejen schopnou, připravenou a pohotovou armádu, ale i dostatečně odolnou ekonomiku a připravovat také společnost. Stejně tak Černochová zdůraznila potřebu edukace společnosti. Odpovědnost za obranu a bezpečnost země mají všichni, nikoli pouze „lidé v uniformách“, uvedla.
Podle hlavy státu hrozí, že konflikty na Ukrajině, Blízkém východě a v Sahelu překročí hranice těchto regionů. Zmínil také, že nástup Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta povede ke změně přístupu USA k Severoatlantické alianci i Evropské unii.
Chybí vojáci z povolání i ti v aktivní záloze
Černochová i Řehka se shodují, že se armáda potýká s nedostatkem vojáků i dalšího personálu. Odhady uvádějí potřebu 37 500 profesionálních vojáků, přičemž Koncepce výstavby armády ČR stanovuje cílový počet na třicet tisíc, zatímco aktuální stav je přibližně 24 tisíc vojáků, zdůraznil náčelník generálního štábu.
V armádě chybí vojáci z povolání i ti v aktivní záloze. „Tento problém už má opravdu strategický rozměr,“ varoval Řehka. Zájemců o službu je ročně zhruba sedm tisíc, ale armáda přijme pouze nepatrný zlomek z nich, a nábor tak sotva pokryje odchody, dodal.
Ze služebního poměru odchází více vojáků na základě vlastní demotivace než na základě rozhodnutí nadřízených, poznamenala ministryně obrany s tím, že odchody se negativně projevují na nezbytném doplňování ze záloh.
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý si nesmyslí, že by zavedení povinné vojenské služby bylo cestou, jak problém nedostatku vojáků vyřešit. „Zkušenosti před rokem 1989 nám téměř neumožňují vrátit se k cestě povinné vojenské docházky,“ míní.
Naplněnost některých útvarů považuje Řehka za kritickou, zejména u bojových jednotek, což má přímý vliv na jejich bojeschopnost. Doplnil, že nechá za armádu vypracovat návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu formou vojenského doporučení, který navrhne konkrétní opatření v čase a na různých úrovních.
Změnu by podle ministryně měla přinést novela zákona o vojácích z povolání, zjednodušit by měla nábor či odstranit některé byrokratické postupy. „Je tam celá řada benefitů, která bude pomáhat, aby lidé šli sloužit do armády nebo v ní zůstali,“ zmínila Černochová. Návrh je v připomínkovém řízení, brzy by ho podle ministryně měla projednat vláda.
Ministryně také doplnila, že nedostatek pracovníků se týká i dalších oblastí. Chybí například lékaři, odborníci na informační technologie, ale také řidiči či kuchaři.
Řehka: Závazky kolektivní obrany jsou prioritou
Řehka také zdůraznil, že armáda stojí před zásadním úkolem připravit se na nové závazky kolektivní obrany. Nové alianční cíle se podle něj v mnohém shodují s tuzemskými prioritami, ať už jde o protivzdušnou obranu, logistiku, či podporu nasaditelných sil. Tuzemské vojáky podle něj čeká také častější cvičení s většími jednotkami.
Modernizace armády podle něj probíhá v nejrychlejším možném tempu, nicméně ani to nestačí. Rusko podle něj přešlo minimálně částečně na válečnou ekonomiku a hrozby se vyvíjejí příliš rychle. Rusko podle Řehky stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině i západnímu světu. Zároveň buduje koalici, na jejímž formování se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se k ní fyzicky připojila severokorejská armáda.
Válka na Ukrajině je podle něj varovným signálem pro všechny. „Vidíme na vlastní oči, jak je důležitá vlastní obranyschopnost a odolnost. Vojáci i civilisté na Ukrajině denně čelí tvrdé realitě, kterou si neumíme představit, přesto vzdorují a bojují,“ poznamenal.
Aktuální bezpečností vývoj ve světě tak považuje za vážnou výzvu pro tuzemskou obranyschopnost. „Pokračuje konflikt na Blízkém východě, Čína stále více zasahuje do světového řádu. Tohle není čas pro pasivitu. Je to chvíle, kdy musíme jednat a ukázat, že to myslíme vážně,“ apeloval.
Dvě procenta HDP na obranu jsou základ
Česko by mělo letos poprvé vydat dvě procenta HDP na obranu. Deficit z minulosti ale podle Řehky činí zhruba 618 miliard korun. Rozpočet na obranu v této výši nebude stačit, sdělila Černochová s tím, že dvě procenta podle ní nejsou „strop, ale podlaha“.
Nová americká administrativa podle ní bude bedlivě sledovat, kdo plní své závazky vůči Severoatlantické alianci. Spekuluje se také, že Donald Trump bude prosazovat vyšší výdaje na obranu. „Jestli to budou tři procenta, 3,5 procenta, v tuto chvíli nevím. Nejčastěji se hovoří o třech procentech,“ poznamenala. „My jsme na to připraveni. Nejsem si však jistá, do jaké míry je na to připravena česká společnost,“ dodala.
Řehka doplnil, že dvě procenta HDP na obranu už dnes nepředstavují milník, ale spíše základ, na kterém je třeba stavět. Podle něj je nutné zaměřit se na budování konkrétních schopností. „Už na summitu ve Vilniusu zaznělo jasně, že dvě procenta jsou pouze podlaha. Každá země musí investovat tak, aby dosáhla požadovaných schopností,“ upozornil. Zároveň přiznal, že Česko požadované schopnosti výrazně neplní.
Vzhledem k vnitřnímu dluhu, nedostatku materiálu na trhu, vyšším cenám či vzrůstajícím nárokům nebude podle Řehky přezbrojení armády hladké. Zdůraznil však, že si uvědomuje nárůst zdrojů do resortu obrany v poslední době.
Šedivý upozornil, že pokud se nezmění způsob financování armády, bude ta čelit vážným problémům. Připomněl, že dvě procenta HDP se netýkají pouze rozpočtu ministerstva obrany, ale také položek z rozpočtů jiných resortů. Černochová upřesnila, že se jedná například o rozpočty Správy státních hmotných rezerv (SSHR), Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) nebo části rozpočtu ministerstva dopravy.
Podle návrhu rozpočtu na příští rok by měl resort obrany hospodařit se 154,4 miliardy korun, což je zhruba o 3,2 miliardy více proti letošnímu schválenému rozpočtu. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak v roce 2025 dosáhnou 160,8 miliardy korun.
