Zeman zatím nevidí důvod pro povýšení ředitele BIS Koudelky na generála

Prezident Miloš Zeman letos zřejmě opět nepovýší ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS), plukovníka Michala Koudelku, do hodnosti brigádního generála. Zatím pro to nevidí důvod. Naznačil ale, že by Koudelku mohl povýšit příští rok po vyšetření výbuchů ve Vrběticích. Prezident to uvedl v pořadu Partie televize Prima. K auditní zprávě Evropské komise o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) řekl, že rozhodnutí připadá soudním orgánům.

„Zatím k tomu nevidím důvod. Počkám si, jak skončí vyšetřování (výbuchů ve Vrběticích – pozn. red.), které je de facto teprve na začátku. Nezapomeňte, že se setkáváme s informacemi, které jsou, řekněme, staré 14 dní. Právě proto se ptám, co se dělo šest let. Kdyby se ukázalo, že on odvedl dobrou práci, tak ho možná příští rok povýším. Zatím pro to nejsou důvody,“ uvedl Zeman. V projevu, který předcházel televizní debatě, Zeman řekl, že ve vrbětické kauze plně důvěřuje Policii ČR a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které vyšetřování dozoruje. BIS neuvedl.

Zeman dosud nevyhověl pěti návrhům na Koudelkovo povýšení. Naposledy jej opomenul při jmenování loni v říjnu. Ve zdůvodnění podle médií mělo být, že Koudelka neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem.

Prezident v neděli zmínil, že před půl rokem požadoval po BIS seznam ruských agentů, když měl pochybnosti o „špionománii“, a jeho poradci připravili dotaz, který měl tyto pochybnosti potvrdit, nebo vyvrátit. Koudelka mu prý slíbil, že BIS informace poskytne, ale dosud se tak nestalo. „BIS porušila pravidla hry, která říkají, že pokud o něco požádá prezident republiky, tak že se mu má vyhovět a že se mu tyto informace mají poskytnout,“ dodal.

Vláda Koudelkovo jmenování generálem zdůvodňuje vysokými profesními a osobními kvalitami a také velmi dobrými výsledky dosahovanými BIS. Podobně jako parlamentní komory hodnotí premiér opakovaně práci BIS pozitivně. „Pan Koudelka dělá svou práci dobře a v tom se s prezidentem lišíme,“ řekl loni Babiš. Koudelkův pětiletý mandát končí letos v srpnu, BIS chce vést i nadále.

O BIS se poslední týden hovoří v souvislosti se zjištěními o zapojení ruských agentů do explozí v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) chce práci kontrarozvědky pro českou bezpečnost ocenit a navrhla, aby Koudelka obdržel státní vyznamenání. Udělování vyznamenání rovněž patří mezi pravomoci prezidenta.

Sputnik V při nedostatku vakcín

V pořadu Partie televize Prima Zeman také uvedl, že bude usilovat o nasazení ruské vakcíny Sputnik V v případě, že bude nedostatek očkovacích látek, jinak ne. „Na jedné straně zde máme trošku negativní příklad, to jest Johnson&Johnson, který se opožďuje, a znáte i pochybnosti kolem AstraZenecy. Na druhé straně máme příslib vakcíny Pfizer, kterou jsem byl mimochodem očkován, podotýkám, aniž bych si ji vybral. Takže budu o to (Sputnik V – pozn. red.) usilovat v případě, že tady bude nedostatek vakcín, jinak ne,“ řekl Zeman.

Ruská vakcína stále nemá souhlas Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), na kterém trval ministr zdravotnictví Blatný před tím, než jej premiér Andrej Babiš navrhl odvolat z funkce. Na jeho místo Zeman jmenoval ředitele vinohradské nemocnice Petra Arenbergera (za ANO). Při jeho jmenování uvedl, že doufá, že se Arenberger nenechá v případě vakcín z Ruska či Číny otrávit ideologickou hysterií. Zeman se v minulosti kvůli vakcínám obrátil na své protějšky z Izraele, Ruska a Číny, ale Blatný a šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Storová podle jeho dřívějšího vyjádření tento proces blokovali.

O střetu mají rozhodnout soudy, míní Zeman

Prezident se vyjádřil také k auditní zprávě Evropské komise o údajném premiérově střetu zájmů. „To jestli je, nebo není ve střetu zájmů, nemůže posuzovat premiér ani já, ale ti, kteří mají právo se vyjadřovat. A to jsou soudní orgány,“ uvedl.

Prezident se zájmem čeká, jak dozorující žalobce Jaroslav Šaroch rozhodne o kauze kolem dotací na stavbu farmy Čapí hnízdo. Policie požádala o další prodloužení lhůty pro vyšetřování kauzy, v níž je premiér obviněn. Lhůta byla stanovena do 15. května. Termín však nemusí být konečný. Lhůta pro vyšetřování byla v minulosti prodloužena několikrát, naposledy byla stanovena do konce února. Babiš dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoli nezákonného. Stejně tak odmítá jakýkoli střet zájmů.

Zeman na Primě také zopakoval, že pokud by sněmovna menšinové vládě ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by vzhledem k tomu, že do řádných voleb zbývá jen pár měsíců, Babišův kabinet dovládnout v demisi.

„Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí sněmovnu rozpustit,“ uvedl prezident. I v takovém případě by ale postupoval stejně jako při vyslovení nedůvěry vládě. Vyzval, aby poslanci nedělali chaos krátce před řádnými volbami. „Nechme strany, ať předloží své programy, a občany, ať sami rozhodnou,“ dodal.

Článek 35 ústavy popisuje několik konkrétních situací, kdy prezident sněmovnu rozpustit může, tedy nutně nemusí. Situace, kdy Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou hlasů navrhne vlastní rozpuštění, je však zařazena do jiného odstavce téhož článku ústavy. „Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců,“ stojí výslovně v ústavě.

Ústavní právník Jan Wintr připomněl, že samorozpuštění sněmovny se do ústavy dostalo poté, co Ústavní soud v roce 2009 v takzvané kauze Melčák zrušil zákon o zkrácení pátého volebního období. Ústava tak nyní rozlišuje situace, kdy prezident sněmovnu rozpustit může, a kdy musí, plyne z Wintrova vyjádření i odborné literatury. Pokud hlava státu dostane patřičné usnesení podpořené 120 hlasy, neměla by s rozpuštěním otálet. „Dokážu si představit třeba pár dní,“ uvedl Wintr.

Také podle Ladislava Vyhnánka z brněnské právnické fakulty prezident musí rozpustit sněmovnu, pokud se na tom usnese 120 poslanců. Žádný jiný výklad neexistuje. „Prezident tak bez jakýchkoliv pochybností nemá prostor pro uvážení,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...