Prezident Miloš Zeman po jednání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě ocenil postoj sousední země v rámci ukrajinské krize. Polsko se stalo hlavním obráncem evropských hodnot a profilující zemí v odporu proti ruské agresi na Ukrajině, řekl. Vyjádřil zemi plnou podporu v problematice zastavení dodávek ruského plynu. Duda se odpoledne sešel s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se, že prioritou je zajištění energetické bezpečnosti. Potvrdili odhodlání pokračovat v podpoře Ukrajiny.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Řekl jsem panu prezidentovi, že v době, kdy Brusel kritizoval Polsko, jsem tuto kritiku označil jako vměšování se do vnitřních polských záležitostí,“ uvedl Zeman. Podle něj se totiž Polsko stalo hlavním obráncem evropských hodnot. EU vede s Varšavou a Budapeští několik sporů o porušování unijních hodnot.
Duda poděkoval Zemanovi za to, že nazval ruské jednání jako agresi proti Ukrajině a že Česká republika zaujala k věci jednoznačné stanovisko. „V době svobody České republiky a Polska po roce 1989 nedošlo k vojenské agresi v takovém měřítku a aby tu agresi způsobila země, která je navíc nukleární mocností. Je to agrese na svobodnou nezávislou zemi. Bez důvodu a příčiny, kterou bychom mohli objektivně uznat,“ řekl.
Ruský plyn
Sdělil, že Polsko chce do konce roku přestat nakupovat naftu z Ruska. Doufá, že se podaří co nejdříve zajistit dodávky plynu z Norska tak, aby země přestala být na Rusku závislá.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly platit v rublech, jak Moskva požaduje. Evropská unie oznámila, že chystá společnou reakci. Podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy. S tím souhlasí také Zeman, který v této problematice vyjádřil Varšavě plnou podporu. Podle něj Rusové porušili existující smlouvy jak z hlediska termínu, tak z hlediska formy placení.
Duda uvedl, že odběratelé v Polsku zastavení dodávek plynu z Ruska nepocítí. S problémem si země poradí i v rámci spolupráce v Evropě. „Mohu ujistit mé krajany, kteří využívají plyn na topení, vaření nebo na ohřívání vody, že nenastane taková situace, že nebudou mít plyn,“ řekl.
Spolupráce v rámci NATO a EU
Duda poznamenal, že Polsko, Česko i další země přijímající uprchlíky z Ukrajiny by měly obdržet finanční podporu z Evropské unie. „Je pro mě nepochopitelné, že našim zemím není poskytována pomoc evropskými institucemi,“ kritizoval. Se Zemanem hovořili i o blížícím se summitu NATO v Madridu. Podle Dudy by měla být posílena alianční vojenská přítomnost v Polsku. Ocenil Česko za to, že se více angažuje v rámci východního křídla NATO. Konkrétně zmínil chystanou misi na Slovensku, které by mělo české vojsko velet.
Prezidenti mluvili také o kanálu Dunaj-Odra-Labe, který Zeman dlouhodobě podporuje, zatímco vláda SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a Pirátů se STAN avizovala zastavení prací na projektu. Podle Dudy by propojení vodních toků umožňovalo především dopravování zboží.
Zeman nazval bilaterální vztahy Česka s Polskem za skvělé. „Myslím si, že až překonáme společným úsilím tuto krizi, která zahrnuje i společnou pomoc ukrajinským uprchlíkům, tak si oddechneme a budeme říkat, že svět je jiný, než byl před touto válkou. A chci věřit, že bude lepší, protože dokážeme společným úsilím, aby agrese nebyla úspěšná,“ uvedl český prezident.
Duda navštívil Zemana na Hradě naposledy předloni v prosinci. V prvním roce epidemie covidu-19 v Česku šlo o jednu z mála návštěv zahraničních představitelů v Praze. Jednání se týkalo především evropských záležitostí, ale také tehdejší pandemické situace a bilaterálních vztahů.
Energetická bezpečnost
Před odpoledním zasedáním kabinetu přijal Dudu také v Kramářově vile premiér Fiala. Ten po jednání s polským prezidentem uvedl, že si potvrdili odhodlání obou zemí pokračovat v podpoře Ukrajině po ruské vojenské invazi.
„Shodli jsme se na nutnosti reagovat na dopady války, se kterými se potýká celá Evropa. Naší prioritou je zajištění energetické bezpečnosti. V tomto ohledu existuje řada projektů, které mají šanci posunout česko-polské vztahy na ještě vyšší úroveň a zároveň zajistit bezpečné dodávky energie pro Českou republiku,“ napsal Fiala na Twitteru.
Politici probírali aktuální ruské rozhodnutí zastavit dodávky plynu do Polska a Bulharska. Fiala v úterý krok označil za vyhrocování situace a porušení smluv ze strany Ruska. Kabinet podle něj nyní nemá signály, že by hrozilo zastavení dodávek ruského plynu i v Česku.
Fiala se s představiteli Polska setká i v pátek, kdy se ve Varšavě sejde se svým protějškem Mateuszem Morawieckým. Jednat budou o tématech spjatých s konfliktem na Ukrajině, o uprchlické vlně či o přechodu Evropy na nový energetický model. Spolu s Morawieckým se Fiala v polovině března vypravil do obléhaného Kyjeva, počátkem února v Praze spolu uzavřeli smlouvu o podmínkách pokračování těžby v Dole Turów poblíž českých hranic.
