Poslanci se v úterý zabývali například zvýšením postihů za nezavedení léků do evidence v lékárnách, změnami ve jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, zpřísněním pravidel proti praní špinavých peněz či novým zákonem o zbraních a střelivu. Předlohy byly ve druhém čtení, v němž mohou zákonodárci uplatňovat pozměňovací návrhy. Schvalování programu schůze zabralo skoro dvě a půl hodiny. Většinu času vyplnilo vystoupení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.
Babiš mluvil zhruba jednu a půl hodiny. Využil zdůvodňování svých návrhů před značně prořídlými poslaneckými lavicemi zejména ke kritice kabinetu. K projednání navrhl desítku bodů. Týkaly se také záležitostí, o nichž premiér Petr Fiala (ODS) a vláda podle Babiše lže nebo na nich staví svou propagandu. Šlo například o rating České republiky, o dovoz ruského plynu a o sílu vlny covidu, které nynější kabinet čelil. „Tahle vláda neskutečně lže. Žádný covid neměli,“ prohlásil Babiš, který se při vystoupení označil za „bezvýznamného poslance“. Opět se opřel do Fialy, který podle něho nezvládá funkci, je slabý a kabinet neřídí.
Lídr ANO žádal sněmovní debatu také třeba o vývozu zbraní na Ukrajinu, o unijním rozpočtu a o údajném tlaku vlády na nezávislé instituce, jako jsou antimonopolní úřad, statistický úřad a Energetický regulační úřad. „Kdybychom si to dovolili za naší vlády, už vidím ty demonstrace, ten řev,“ prohlásil Babiš.
Za SPD vystoupil místopředseda klubu Radek Rozvoral. Prosazoval debatu o tom, že Fialova vláda podle něho odmítá řešit vysoké ceny energií a dále o ohlášeném růstu cen potravin, o údajně zhoršující se dostupnosti bydlení a o nelegální migraci do Evropy.
Poslaneckou diskusi o prioritách vlády „ve světle fiaska její hospodářské politiky a slábnoucích volebních preferencí“ žádala předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová. Při zdůvodňování se pustila i do kritiky zavedení možnosti korespondenčního hlasování v některých volbách pro Čechy v zahraničí, které chce koalice prosadit příští rok. Volby poštou prolomí podle Schillerové jejich tajnost a ohrozí důvěru lidí v demokracii. Za ANO ještě vystoupil Aleš Juchelka, který neúspěšně navrhoval přednostní projednání předlohy hnutí o zvýšení příspěvků na péči. Totéž žádal Rozvoral, ovšem pro novelu poslanců SPD.
Někteří poslanci včetně lídra SPD Tomia Okamury svých přihlášek do debaty o změnách programu nevyužili. Dolní komora všechny snahy o zařazení dalších témat na sněmovní jednání koaliční většinou odmítla.
Projednávané návrhy
Léková novela má v podstatě vyrovnat postihy mezi nezavedením léků do evidence v lékárnách a jejich zakázaným vývozem do zahraničí. Lékárnám by podle předlohy hrozil za nezaevidování léku až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti. Navíc je znovu ve hře uzákonění možnosti prodeje volně dostupných léků i prostřednictvím automatů, ve druhém čtení to do novely navrhl poslanec STAN Jan Kuchař. O podobě předlohy budou členové dolní komory hlasovat pravděpodobně na lednové schůzi.
Předloha proti praní špinavých peněz rozšíří okruh subjektů, které budou muset prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti. Zároveň by měla vzrůst horní hranice jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz na milion korun, tedy desetinásobně. Poslanci podali k novele v druhém čtení dva pozměňovaní návrhy a úpravu účinnosti. O podobě předlohy bude sněmovna hlasovat patrně na lednové schůzi.
Nakládání s vojenskou municí, kterou představují granáty, bomby, miny, letecké pumy nebo dělostřelecké náboje ráže 20 milimetrů a větší, zřejmě dolní komora upraví na návrh vlády samostatným zákonem. Normu, která se týká také pyrotechnického průzkumu, poslanci posunuli do závěrečného kola schvalování. Dosud je regulace této oblasti řešena v zákoně o zbraních, který má nadále upravovat zacházení se střelivem.
Zbrojní průkazy či licence by v budoucnu mohla nahradit elektronická oprávnění k používání zbraní v centrálním zbraňovém registru. Počítá s tím nový zákon o zbraních a střelivu, který sněmovna posunula do závěrečného kola schvalování. Norma má podobně jako související zákon o munici nabýt účinnosti počátkem roku 2026.
Nejvyššího státního zástupce asi bude moci odvolat nadále výhradně vláda. Sněmovna by tak mohla návrhem ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) změnit vládní novelu, podle níž by nejvyšší žalobce mohl přijít o funkci i v kárném řízení. Takzvaná dvojkolejnost by podle ministra mohla vyvolávat problémy. „Neexistuje jediný ústavní ani jiný důvod, abychom funkční období nejvyššího státního zástupce srovnávali s obdobím nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu,“ řekl. Obdobnou úpravu podala v druhém čtení předlohy její zpravodajka Helena Válková z opozičního hnutí ANO, podle níž by konkurenční pravomoc kárného senátu nebyla žádoucí. Poslanci budou hlasovat o podobě novely pravděpodobně na lednové schůzi.
Sněmovna také podpořila v prvním kole projednávání novelu, která si klade za cíl zpřesnit definici utajované informace či omezit administrativní zátěž související s osvědčeními a doklady o bezpečnostní způsobilosti. Normu před dalším schvalováním posoudí sněmovní výbor pro bezpečnost.
Současná schůze skončí ve středu. Poslanci by na ní měli projednat také některé předlohy v prvním čtení nebo návrh rozpočtu Státního fondu kinematografie na příští rok.
Uplynulý rok byl ve sněmovně vyhrocený, míní vláda i opozice
Vyhrocenost, se kterou letos vládní koalice a opozice projednávaly ve sněmovně zákony, doprovází i hodnocení uplynulého roku zástupci parlamentních stran. Členové koaličního SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) se STAN a Piráty v úterý na tiskových konferencích hovořili o tom, že přes obstrukce opozice se podařilo většinu vládních návrhů prosadit. „Všichni si pamatujeme velmi vyhrocené situace včetně hádek u (jednacího) pultu, zároveň za vládní koalici můžu říci, že máme všechno schváleno a splněno,“ uvedl například předseda klubu ODS Marek Benda.
Politici opozičních hnutí SPD a ANO naopak varovali před přijímáním zákonů „na sílu“. „Fialova vláda nenavrhla ani jeden pozitivní zákon pro občany České republiky,“ prohlásil třeba předseda SPD Tomio Okamura. Koalice podle něj jen zvýšila daně, okradla důchodce o valorizaci penzí, zhoršila zdravotnictví, zdražily se kvůli ní potraviny a stoupl počet lidí na nebo pod hranicí chudoby.
Podobný střet, jaký se odehrál například při přijímání změn u daní a důchodů, očekávají obě hnutí v příštím roce u uzákonění korespondenční volby. Před svátky se poslanci rozejdou ve středu, znovu se sejdou 15. ledna.
