Dvě pětiny firem od začátku roku omezily zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi jejími členy. Učinily tak kvůli lednovému zavedení stropu na daňové zvýhodnění benefitů. Vláda ho nastavila na polovinu průměrné mzdy ročně, tedy asi na 22 tisíc korun. Zástupci firem nyní po státu chtějí, aby část benefitů z daňového stropu od příštího roku vyňal.
Jedny z nejvíce využívaných benefitů, které podléhají daňovému stropu, jsou příspěvky na dovolenou, pojišťovnou nehrazené očkování, nebo pohyb. Firmy si ale musí od nového roku rozmyslet, co si mohou dovolit nabídnout pracovníkům navíc.
„Je problém ve změně benefitů zejména u malých a středních firem, které to i oznamovaly dopředu. Pro ně hlídání výše zaměstnaneckých benefitů, toho stropu, který nastavil vládní balíček, je zvýšená administrativní zátěž,“ podotýká viceprezidentka Hospodářské komory a prezidentka České komory fitness Jana Havrdová.
Po novém roce systém benefitů zachovalo asi šedesát procent firem. Některé ale musely zredukovat počet nebo výši příspěvků, skoro desetina pak tyto výhody přestala poskytovat úplně.
Hospodářská komora argumentuje, že omezení daňového zvýhodnění benefitů, mezi které patří i příspěvky na cvičení, má negativní dopad na zdraví populace a tím i na její práceschopnost. Zdravotní a sociální benefity chce proto vyjmout z daňového stropu.
S tím souhlasí například jedna ze skláren. Každý rok posílá na doporučení závodního lékaře asi 45 zaměstnanců na plně hrazený pobyt do lázní. Od nového roku museli kvůli daňovému stropu benefit omezit. „Jestliže toho člověka pošleme do lázní a koupíme mu poukaz, který má cenu čtyřicet tisíc korun. Má z toho zaplatit 13,5 procenta sociální, zdravotní pojištění plus patnáct procent daň, tak ty peníze mu musíme dát jako mimořádnou odměnu, aby dopad na toho člověka byl nulový,“ vysvětluje personální ředitel firmy Libor Sehnal.
Zástupci firem mají další návrh
Ministerstvo financí zatím o žádné změně neuvažuje. „Obecně řečeno se ministerstvo financí nebrání rozšíření služeb v rámci daňově uznatelných benefitů, nicméně stále platí, že by měl být zachován ten limit, roční limit poloviny průměrné mzdy,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.
A tak zástupci firem navrhují úplně jiný přístup. „Zdravotní benefity by možná měly být úplně vyňaty z celé škály zaměstnaneckých benefitů ve smyslu stravenek nebo příspěvků na dovolenou nebo třeba příspěvků na kulturu. Považujeme to opravdu za strategickou investici,“ dodává Havrdová. Také Sehnal věří, že tyto věci nebudou brány jako benefity.
Mohly by se považovat třeba za opatření k podpoře zdraví. Hospodářská komora to chce doplnit do novely zákona o specifických zdravotních službách, který čeká na projednání vládou.
