Zápisy do prvních tříd letos přinášejí změny. Na co se připravit?

Nahrávám video

Tento týden začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které mají trvat do poloviny února. Konkrétní termín si ale stanovují školy samy, většinou to bývají dva dny. Kromě posunutí termínu zápisu se letos také zpřísňují pravidla pro udělení odkladu povinné školní docházky. K zápisům by mohlo letos přijít kolem 140 500 dětí, vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni.

Novela školského zákona posunula letošní termín zápisů z dubna na období od 15. ledna do poloviny února. Důvodem posunutí termínu je podle ministerstva snaha dát školám i rodičům více času na případné řešení odkladů školní docházky.

Koho se zápis týká?

Do prvních tříd mají letos v září nastoupit děti narozené od 1. září 2019 do 31. srpna 2020. Kromě nich se zápisy týkají i sedmiletých a starších dětí, které dříve dostaly odklad povinné školní docházky. Podle odhadů ministerstva školství by k zápisům mělo přijít asi 116 500 šestiletých dětí a zhruba 22 500 sedmiletých a starších.

Ve výjimečných případech mohou rodiče zapsat i dítě, které by do školy nastupovalo v pěti letech, jednat by se mělo o mimořádně nadané děti. Takových by podle úřadu mohlo letos přijít k zápisu asi patnáct set.

Rodiče si mohou vybrat kteroukoli školu. Přihlášku, čili žádost o přijetí, můžou také podat do více škol, počet není nijak omezený. Je ale pro ně podstatné vědět, která škola je pro ně spádová. Zařízení totiž přijímají přednostně děti ze spádových oblastí.

Někde má také obec jeden spádový obvod pro více škol – pak je pro rodiče spádová kterákoli z nich. V případě, že nebude kapacita stačit, rozhoduje o přijetí losování. Problémy s kapacitou byly v minulých letech například v Praze a okolí či v blízkosti dalších velkých měst.

Jak probíhá přihlašování?

Školy zveřejňují v dostatečném předstihu informace o organizaci a průběhu zápisu. Zveřejňují i kritéria pro přijímání žáků. Některé školy používají elektronický zápis, který však obvykle neslouží k plnohodnotnému podání žádosti. Jde jen o registraci, která škole urychlí administrativu a umožňuje rodičům například stanovit přesný čas zápisu.

K samotnému zápisu pak rodiče potřebují vyplnit žádost o přijetí dítěte, kterou školy zveřejňují většinou na svých webových stránkách. Vyplněný formulář lze většinou vytištěný odevzdat osobně ve škole, odeslat doporučeně poštou, ale lze jej také poslat datovou schránkou či e-mailem s elektronickým podpisem s požadovanými náležitostmi.

Nově se v žádosti také uvádí, kam dítě chodilo do posledního ročníku mateřské školy, případně jak plnilo povinné předškolní vzdělávání.

Letos se rovněž nebudou konat oddělené zápisy dětí z Ukrajiny. Ústavní soud v prosinci tuto právní úpravu zrušil. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů, podle kterých jsou oddělené zápisy diskriminační a vedou k segregaci. ÚS kritizoval odlišné zacházení se zvláště zranitelnou skupinou lidí, tedy dětmi uprchlíků, jimž právní úprava mohla komplikovat přístup ke vzdělání.

Co mít s sebou na zápis?

Na zápis nemusí přijít ani dítě, ani rodič, povinnost je pouze podat zmíněnou žádost o přijetí.

„V praxi se ale často ukazuje, že osobní návštěva je velmi přínosná. Pro dítě je to první klidné setkání se školou, bez zkoušení a stresu,“ uvádí ministerstvo školství. Pro rodiče je to zároveň příležitost se zeptat na vše, co je o instituci zajímá, poznat prostředí a ujistit se, že je to to pravé místo pro jejich dítě.

V případě osobní návštěvy by zákonní zástupci kromě žádosti měli mít s sebou občanský průkaz a rodný list dítěte. Zároveň je potřeba ověřit totožnost rodiče – buď předložením průkazu totožnosti při osobním podání, nebo identifikací podatele při dálkovém podání žádosti. Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je potřeba, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat.

Podrobné informace zveřejňují jednotlivé školy na svých webových stránkách. Je možné, že mohou požadovat informace o trvalém pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Mohou chtít rovněž zdravotní kartičku dítěte a v případě elektronického zápisu mohou požadovat také vyplněnou a vytištěnou žádost.

Co by mělo dítě umět?

Ministerstvo v minulosti zveřejnilo takzvané Desatero pro rodiče dětí předškolního věku, kde se nachází soupis toho, co by mělo dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Upozorňuje, že je ale nutné brát v potaz to, že zrání dítěte je nerovnoměrné a každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, může se k nim však přiblížit.

Co když dítě škola nevezme?

Pokud spádová škola nemůže dítě vzít z kapacitních důvodů, zřizovatel školy, tedy obec či místní úřad, musí pro dítě najít volné místo v některé z dalších škol v okolí. Pokud rodiče nesouhlasí s rozhodnutím zřizovatele nebo ředitelství školy, mohou také podat odvolání. Odvolání musí být podáno písemně do patnácti dnů ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí o nepřijetí dítěte do základní školy.

Zpřísnění odkladů povinné školní docházky

Část rodičů bude žádat pro své děti o odklad povinné školní docházky, v září by pak do prvních tříd mohlo nastoupit podle odhadu úřadu zhruba 119 tisíc dětí, podobně jako v tomto školním roce. O odklad je potřeba požádat už k datu zápisu. Pokud ještě rodiče nemají všechna potřebná vyšetření, lze je doložit později.

Poslanci od letošního roku prosadili přísnější pravidla pro udělování odkladu povinné školní docházky. Ta začínají platit postupně podle data narození dětí. Letos se přísnější pravidla týkají těch, které se narodily mezi 1. zářím 2019 a 31. březnem 2020. Jedním z důvodů postupného zavádění je kapacita základních škol, aby jejich první třídy nebyly přeplněny dětmi s odkladem a aby se učitelé na změnu mohli dostatečně připravit.

Odklad budou moci dostat tehdy, pokud jejich zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Žádost bude třeba doložit doporučením klinického psychologa nebo lékaře specialisty, například onkologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři doporučení vydat nemohou.

„I přesto však očekáváme, že v příštím školním roce dostane odklad zhruba dvacet tisíc dětí z celkového odhadovaného zájmu přibližně 27 500. Současné vedení resortu chce dopady zmíněné novely, která byla přijata v minulém volebním období, vyhodnotit,“ uvedl mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Děti, které se narodily mezi 1. dubnem 2020 a 31. srpnem 2020, mohou dostat odklad podle starých pravidel, tedy například pokud nejsou přiměřeně duševně nebo tělesně vyspělé. U těchto žádostí smí doporučení vydat i pediatr.

Novela školského zákona loni v září zrušila také takzvané dodatečné odklady. Prvňáci už tedy nemohou nastoupit do školy a následně se vrátit do školky kvůli nezralosti. Od září 2026 by také měl být v každé třídě prvního ročníku ZŠ, ve které je více než patnáct prvňáčků, asistent pedagoga. Přehled změn zveřejnilo ministerstvo školství na webu, k dispozici jsou i letáky pro rodiče podle data narození dětí.

Loni přišlo podle resortu k zápisům do prvních tříd zhruba 145 500 dětí. Do prvních tříd bylo podle dat ministerstva k září 2025 nově přijatých 118 758 prvňáků. Více než 92 600 z nich byly šestileté děti, sedmiletých a starších bylo zhruba 25 200 a pětiletých 930.

Do prvních tříd chodí v tomto školním roce celkem 119 898 žáků včetně těch, kteří například opakují první ročník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
19:12Aktualizovánopřed 41 mminutami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
15:51Aktualizovánopřed 43 mminutami

Minutu po minutěNejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
13:59Aktualizovánopřed 51 mminutami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
18:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
17:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
15:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
15:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V obvodu Cheb vyhrál senátní volby Plevný (za STAN)

Senátorem ve volebním obvodu Cheb bude opět Miroslav Plevný (za STAN). Ve druhém kole senátních voleb získal 71,35 procenta hlasů. Vyplývá to z konečného výsledku sčítání. Druhá Sandra Tsoukernik (za ANO) dostala 28,64 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 20,35 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 36,75 procenta.
14:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.