Zaměstnanci soudů vyhlásili na 29. května stávku kvůli platům

Nahrávám video

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku ve čtvrtek vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo devadesát procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

„Soudy nemusejí mít zavřeno, můžou mít otevřeno. Nicméně když nikdo nebude na podatelně nebo na infocentru, tak se tam ti lidé budou procházet jako v domě duchů. Je na každém předsedovi soudu, jak si to zařídí,“ popsala podobu celodenní stávky Šafrová, která pracuje jako vyšší soudní úřednice. Justiční aparát už podle ní nemá peníze na základní životní potřeby. Do stávky se zapojí například i asistenti soudců, justiční čekatelé či pracovníci IT.

„Ani já nepovažuji platovou úroveň za odpovídající náročnosti a kvalitě odváděné práce a nadále se budu zasazovat o spravedlivé odměňování zaměstnanců v justici a o zvýšení jejich finančního ohodnocení, ale je potřeba zohledňovat i současnou ekonomickou situaci a to, že k částečnému navýšení již došlo,“ vzkázal Blažek.

Odbory žádají navýšení platů o patnáct procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců. Na druhou z podmínek ve čtvrtek ministerstvo přistoupilo. K otázce zřídí pracovní skupinu, která se poprvé sejde v červnu. Zasednou v ní zástupci státu, Odborového svazu justice, Unie vyšších soudních úředníků a Unie soudců i zástupci z řad soudců. Skupina by měla mimo jiné stanovit okruh pracovníků v justici, což Blažek podle ministerstva už řešil s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). První výsledky jednání skupiny by měly být k dispozici ještě letos, nejdříve v září.

„Tento bod je pro nás velmi důležitý a doufáme, že povede k vyřešení problému, do kterého jsme se dostali v průběhu třiceti let. Zaměstnanci soudů mají nepoměrně jinou práci než ti na jiných úřadech. Spolupodílejí se na výkonu soudní moci, vydávají poměrně náročná rozhodnutí. Řada z nich rozhoduje samostatně, pomáhají soudcům,“ zdůraznila Šafrová. „Bez kvalitních protokolujících úřednic nemůže soudce vést jednání. Vycvičit kvalitní protokolující úřednici nebo kvalitní vedoucí kanceláře trvá pět šest let,“ zmínila.

To, že ministerstvo žádá vládu o 80,2 milionu korun navíc pro justiční aparát, označili odboráři za směšné. „To by bylo zhruba 500 korun hrubého pro jednoho, a to opravdu nikomu nepomůže,“ poznamenala odborářka. Blažek novinářům minulý týden řekl, že jeho jednání s ministerstvem financí uvázlo na mrtvém bodě a že ve vládě není vůle platy zvýšit. K možné stávce už dříve uvedl, že by vůči kabinetu byla vážným signálem. Dodal, že nespokojenost zaměstnanců chápe, ale že jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá.

„My jsme se o tom v koalici několikrát bavili a za nás samozřejmě by byla plná podpora, kdyby se ministr spravedlnosti s ministrem financí shodli na nějaké formě, jak ty peníze najít,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek. Podle předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové nejde o problém jen těchto pracovníků. „Ale tito pracovníci na to bezesporu mají nárok také. Je potřeba si uvědomit, že bez nich by soudy těžko fungovaly,“ podotkla Schillerová.

Tarifní platy pracovníků v justici
Zdroj: ČT24

Odchody za lepším

Představitelé justice poukazují na platové podhodnocení zaměstnanců svých soudů dlouhodobě. Pracovníci odcházejí za lepšími výdělky jinam. Soudcovská unie i jednotlivé soudy už dříve vzkázaly, že případnou stávku podpoří. Soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou.

Průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32 800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34 806 a loni na 36 916 korun. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43 341 korun. Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk loni u ministerstva financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.

Některé soudy chtějí rušit jednání

Některé soudy se kvůli stávce zaměstnanců chystají rušit nařízená soudní jednání. Další z nich zvažují i uzavření soudní budovy. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Šuka je stávka v novodobé historii české justice bezprecedentní. Dosud nebyla ani stávková pohotovost, řekl. Pro soudy to bude znamenat řadu komplikací. „Jednodenní stávka, pokud se jí bude účastnit převážná většina zaměstnanců našeho soudu, zasáhne do možnosti realizace nařízených jednání na daný den. Při masivní účasti je možné zvažovat i uzavření soudní budovy. Jednání budou odročována na náhradní termíny, vždy dle pokynu konkrétního soudce,“ řekla předsedkyně Okresního soudu v Olomouci Veronika Ornerová.

Také podle předsedy přerovského soudu Jiřího Barboříka se budou muset kvůli stávce administrativních pracovníků zrušit nařízená jednání. Komplikace by podle něj mohly nastat ve chvíli, pokud by v době stávky bylo třeba zpracovat neodkladné úkony, jako je vazba, realizace příkazů k zatčení či návrhy na předběžná opatření, u kterých je nutná práce administrativní části soudního aparátu.

Vedení Vrchního soudu v Olomouci chce naopak fungovat i v době stávky. „Je nutno uvést, že soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou a předseda a místopředsedové Vrchního soudu v Olomouci jako představitelé státní správy soudu jsou povinni udělat vše pro to, aby fungování soudu nebylo ani v případě stávky ohroženo,“ vzkázalo vedení soudu.

I přes komplikace budou mít stávkující zaměstnanci podporu soudů. Jejich předsedové se shodují v tom, že současné platy těchto zaměstnanců jsou neadekvátní. „Požadavek odborů v justici plně podporuji, neboť objektivně jsou jejich mzdy pod úrovní průměrné mzdy v jiných sektorech státní správy. Při aktuálně nastavených mzdách je velmi obtížné udržet kvalifikovaný personál v resortu, když pouhým odchodem do nákupních řetězců se mzda zaměstnanců justice zvedá o zhruba pět až deset tisíc korun měsíčně,“ doplnila Veronika Ornerová.

Také vedení Vrchního soudu v Olomouci má pro postoj zaměstnanců justice porozumění, uvědomuje si, že zaměstnanci soudů jsou dlouhodobě platově podhodnoceni a odcházejí za lepšími výdělky pracovat jinam. „Zaměstnancům se vůbec nedivíme, že do stávky jdou. Očekávali alespoň mírné zvýšení platů na základě loňské dohody s vládou / ministerstvem financí. Vláda sice dala soudům více peněz, ale přijala opatření, která ten objem zase snižují, takže dopad na výplaty zaměstnanců je prakticky nulový. Z toho plyne jejich frustrace,“ dodal místopředseda Nejvyššího soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 4 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 5 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 9 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 11 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...