V kauze údajného zneužití vojenského zpravodajství požadují žalobci přísnější postihy. Místo podmíněných trestů chtějí pro Janu Nečasovou a bývalé zpravodajce tresty vězení. A také desetileté zákazy činnosti. Zdůvodňují to vysokou společenskou nebezpečností. Obžalovaní naopak požadují zproštění viny.
Podmínky a pětileté zákazy činnosti. Tresty, s jakými Jana Nečasová a někdejší zpravodajci odešli od soudu, chce státní zástupce zvrátit u odvolací instance. Tvrdí, že původní postihy jsou příliš mírné. „Poukazovali jsme na vysokou společenskou škodlivost toho jednání,“ říká státní zástupce Rostislav Bajger, proč podal odvolání v kauze údajného zneužití vojenského zpravodajství mimo jiné ke sledování někdejší manželky Petra Nečase Radky.
Jak zjistila ČT, požaduje proto tresty vězení mezi třemi roky a čtyřmi měsíci až třemi roky a deseti měsíci a také desetileté zákazy činnosti. U Nečasové jde o zákaz výkonu vedoucí funkce ve státní správě a u exzpravodajců o zákaz práce ve zpravodajských službách či bezpečnostních sborech.
„Je třeba přihlédnout k tomu, že ta trestná činnost měla být organizována jedním z nejvyšších státních úředníků v této zemi a dopouštět se jí měli tři nejvýše postavení důstojníci jedné ze zpravodajských služeb. Jestliže se podíváme na omezenou možnost společenské kontroly fungování zpravodajských služeb, můžeme říci, že to je trestná činnost vysoce, vysoce společensky škodlivá, která podkopává důvěru a respekt společnosti k celému právnímu systému,“ tvrdí Bajger.
Odvolali se ale i obžalovaní, kteří naopak tvrdí, že o žádnou nezákonnou činnost nešlo. „Klient nikdy nedal rozkaz k tomu, aby byl kdokoliv v této kauze sledován,“ říká advokát Páleníka Tomáš Sokol. A obhájce Jany Nečasové Eduard Bruna dodává, že se vše odehrálo jinak, než jak tvrdí soud. „Skutkový děj, tak jak ho popisuje rozsudek, se tak nestal,“ tvrdí Bruna.
V případu je ale odvolání ještě více. „V kauze vojenského zpravodajství podali odvolání všichni obžalovaní i státní zastupitelství a poškozená,“ uvedla soudkyně Pavla Hájková. Poškozenou stranou je ministerstvo obrany, pod kterým pracovali obžalovaní exzpravodajci. To chce náhradu způsobené škody včetně úroků.
„My se odvoláváme proti pasáži v rozsudku, která se týká úroků z prodlení,“ říká mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Jde o škodu, kterou měli někdejší dva zpravodajci údajně způsobit, když podle soudu najali bezpečnostní agenturu na sledování v druhé části případu – tam šlo o pozorování dvou někdejších zaměstnanců Úřadu vlády.
Případ tak nyní míří k odvolacímu soudu, kam by měl spis dorazit na konci července. Obžalovaní staví svou obhajobu mimo jiné na tom, že nešlo o sledování, ale o ochranu Radky Nečasové a rodiny expremiéra.
„Já nevím, jak jste přišli na to, že probíhalo nějaké sledování. Žádné sledování neprobíhalo,“ řekl již dříve novinářům při jednom z jednání soudu v kauze bývalý premiér Petr Nečas.
Prvostupňový soud, který Nečasovou a zpravodajce odsoudil, to ale viděl jinak. „Obžalovanou ani náznakem nezajímala ochrana či potencionální nebezpečí rodiny premiéra, ale pouze a jenom poškozená Radka Nečasová, co dělá, s kým se schází,“ uvedla při odůvodňování rozsudku soudkyně Hájková.
Žalobce pak v odvolání k soudu zmiňuje, že sledování Radky Nečasové bylo podle něj podníceno „nízkými pohnutkami“. „A to získat informace o soukromí Radky Nečasové,“ uvádí Bajger ve vyjádření pro soud.
