Zákon, který má umožnit dostavbu Dukovan, se vrací do sněmovny. Senátoři chtějí bezpečnostní pojistky

Senát vrátil do Poslanecké sněmovny zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice, který má umožnit stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Členové horní komory chtějí, aby se do zákona dostaly silnější bezpečnostní prvky při výběru dodavatelů stavby. Senátoři také schválili zakotvení práva bránit se zbraní v Listině základních práv a svobod.

V Senátu zazněl od Mikuláše Beka (STAN) i návrh na zamítnutí energetického zákona, to však podpořilo pouze deset ze 75 přítomných zákonodárců. Nakonec tedy navrhli změnu zákona, kterou budou muset znovu projednat poslanci. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který při projednávání zákona v horní komoře reprezentoval vládu, s takovým postupem souhlasil. Pro změnu zákona hlasovalo 68 senátorů, nikdo nebyl proti.

Senátoři k původním požadavkům stanoveným sněmovnou – totiž že bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996, k nimž nepatří Rusko ani Čína – přidali ještě to, že by nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nesměly být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích. 

Podle senátorské úpravy by si také ministerstvo průmyslu nikoli mohlo, nýbrž muselo vyžádat stanoviska ministerstev vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost před uzavřením smlouvy o výkupu elektřiny. Pokud by některá z oslovených institucí se smlouvou nesouhlasila, vláda by ji musela předložit sněmovně i Senátu k vyslovení souhlasu.

Možní uchazeči o dostavbu dukovanské elektrárny
Zdroj: ČEZ

Parlamentní dohoda

Že senátoři vrátili do sněmovny zákon, který má umožnit stavbu nového bloku v Dukovanech, a navrhnou jeho změnu, vyplynulo to z předchozího jednání sněmovních stran. „Byla to gentlemanská dohoda v Poslanecké sněmovně. V podstatě odblokování zákona, aby přišel až do Senátu,“ uvedla senátorka Hana Žáková (za STAN).

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že cílem pozměňovacího návrhu je „zajistit, aby zhotovitelem nebyl někdo, kdo je takzvaným bezpečnostním rizikem, což jsou firmy z Ruska a Čínské lidové republiky“.

Ačkoli senátoři, kteří k dukovanskému tématu vystoupili, akcentovali bezpečnostní ohledy, zajímali se také o ceny. Lukáž Wagenknecht (za Piráty) požadoval zastropování výkupních cen elektřiny z nového bloku. „Chtěl bych pojistku, aby nedošlo k zásadnímu předražení projektu o desítky miliard korun,“ uvedl.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) to označil za socialistický požadavek a za „bláznivý nápad“. „Pokud se to přijme, tak se tím zkomplikuje přijetí zákona,“ prohlásil.

„Stropové limity jsou v zákoně například u obnovitelných zdrojů, je to úplně stejná logika. V nějakém případě je to socialismus, v jiném případě je to v pořádku,“ oponoval ministrovi následně Wagenknecht v pořadu Události, komentáře.

Podle senátora Ondřeje Febera (ANO) jde o investici s dlouhodobou návratností a cenu elektřiny v době, kdy už bude dostavěný blok fungovat, nelze předjímat. „Neznáme ceny na evropském a světovém trhu do budoucna. Neumíme vymodelovat na tak dlouhou dobu cenový horizont,“ reagoval Feber.

Wagenknechtův návrh v horní komoře nakonec neprošel.

Po předchozím vyřazení uchazečů o stavbu z Číny a Ruska zůstali ve hře tři uchazeči o stavbu nového dukovanského bloku: francouzská EdF, severoamerický Westinghouse a jihokorejská KHNP. Všechny tři firmy procházejí bezpečnostním posouzením, při kterém ČEZ zjišťuje informace o jejich vlastnické struktuře, dodavatelském řetězci, vazbách na stát i o tom, jestli uchazeči neměli problémy s realizací svých předchozích projektů.

Samotný tendr bude vypsán až po dokončení bezpečnostního posouzení, které má trvat do prosince. Vítěze by měl ČEZ vybrat do tří let, ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že se začne stavět o dalších pět let později a nový blok začne vyrábět elektřinu v roce 2036.

Harmonogram přípravy nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 6 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 8 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 9 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...