Obcím se prodražuje svoz tříděného textilu. Firmy, které kontejnery vyvážejí, totiž evidují velký nárůst tohoto materiálu, a naopak malý zájem o jeho recyklaci. V minulých týdnech proto navýšily poplatky za jeho odvoz. Od 1. ledna začala platit povinnost mít kontejner na textil ve všech obcích.
Ve Starovicích na Břeclavsku už dlouho platí, že kdo třídí víc, platí méně za odpad. Podle starosty Antonína Kadlece (nestr.) od letoška tato nepřímá úměra, kvůli kontejnerům na textil, které musí mít každá obec od ledna povinně, nedává smysl. „Ty kontejnery jsme tady měli už daleko dříve. V momentě, kdy povinnost začala být dána zákonem, tak firmy, které od nás odvážely textil zadarmo, to zpoplatnily,“ řekl Kadlec.
„Letos to bylo poprvé zpoplatněno. Pět tisíc korun jsme zaplatili za oba kontejnery. Teď už platíme deset tisíc za jeden,“ vyčíslil starosta Křtin František Novotný (STAN).
„Vůči nám je to demotivující, protože to všechno zaplatíme z rozpočtu,“ poznamenal starosta Přibic Miroslav Effenberger (nestr.).
„Malé obce to mají nejdražší, jsou na tom bité. Vypovídají smlouvy svozovým společnostem textilu a řeší to se svými komunálními službami. Pokud májí možnost spalovny, jako u nás třeba Sako Brno, tak to jde přímo na energetické zpracování,“ potvrdila členka představenstva Svazu měst a obcí Olga Dočkalová.
Textilu přibylo o polovinu
Do Boskovic vozí textil z osmi tisíc kontejnerů z celého Česka. Za poslední rok ho přibylo o padesát procent. Zájem o jeho další recyklaci naopak klesl. „Přehlcení trhu je nastaveno tak, že odběratelé už nepotřebují materiálu tolik. Tím, že novela vešla v platnost nejen v České republice, ale je to nařízení Evropské unie, tak s problémem bojují všechny země,“ vysvětlila mluvčí TextilEco Karolína Vepřková.
Minulý týden vláda schválila Plán odpadového hospodářství, který textilní odpad analyzuje – jak jeho množství, tak možnosti jeho zpracování. „Nově bude od 1. srpna výzva zaměřená na podporu obcí a firem. Textilní odpady tam mají prioritu,“ řekl ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů ministerstva životního prostředí Jan Maršák.
Dotaci teď zvažuje i firma TextilEko z Boskovic. To, co aktuálně třídí dvě stě pracovníků, by v budoucnu mohla z části třídit automatická linka. „Náklady vycházejí asi na čtrnáct korun za kilo textilu, který zpracujeme,“ spočítala Vepřková.
Zatímco svozová firma počítá v tisících tun, starostové v tisících korun. „Když to spočítám, tak je pro nás daleko levnější textil hodit do komunálního odpadu než ho třídit. A zřejmě tady necháme jenom jeden kontejner, ať naplníme legislativu,“ poznamenal starosta Starovic.
„Není řečeno, že to musí být kontejner na textil. Může to být i popelnice. Tam se dává textil poškozený, roztrhaný, ten se odváží s komunálním odpadem a jde do spalovny. Pak vedle toho mohou mít obce koupené svoje vlastní kontejnery na textil,“ řekla Dočkalová.
Rozšíření odpovědnosti výrobců textilu
Ministerstvo životního prostředí slibuje nejen nové dotace na podporu zpracování textilu, ale také rozšíření odpovědnosti u těch, kdo textil vyrábí. „Důležité je uvést to, že se v horizontu zhruba tří let chystá zavést takzvaná rozšířená odpovědnost výrobců, kdy by výrobci textilu a obuvi přispívali na nakládání se svými výrobky poté, co se stanou odpady,“ vysvětlil Maršák.
„To mělo ministerstvo životního prostředí řešit už v roce 2020, kdy ten zákon vznikl. Za tři roky už může být pozdě,“ poznamenala Dočkalová. Důležitá je podle ní i osvěta. Lidé by měli vědět, co do kontejnerů na textil patří a co ne. A také by neměla být tolik v kurzu takzvaná rychlá móda. „Měli bychom používat textil delší dobu, než ho vzít jen jednou nebo dvakrát na sebe,“ uzavřela.
Každý Čech ročně vyhodí asi deset až dvanáct kilogramů textilu, což je evropský průměr. Podle odborníků z Institutu cirkulární ekonomiky se znovu použije nebo recykluje v současné době asi jen patnáct procent z něj.
Co se týče dalšího zpracování textilu, jeho část končí na skládce nebo ve spalovně. Oblečení v dobrém stavu putuje do charitativních organizací nebo second handů. Další možností je takzvaná upcyklace, tedy přešití původního kusu na nový produkt. Poškozený, recyklovaný textil se využívá například v interiérech aut nebo jako tepelná izolace.
