Rok 2023 nestál co do nových zprovozněných úseků dálnic příliš za řeč. Politici mohli přestřihnout pouze tři pásky na nových dálničních úsecích, dva z nich byly na dálnici D48, jeden na D7. Celkem přibylo patnáct kilometrů. Častěji se poklepávalo na základní kameny nových staveb, těch bylo zhruba třikrát více – osm úseků o celkové délce 55 kilometrů. Na železnici letos skončila komplikovaná výluka u Ústí nad Orlicí a také modernizace trati mezi Smíchovem a Radotínem na okraji Prahy, začaly naopak práce na koridoru u Berouna.
- D7: Louny, zkapacitnění obchvatu (6,1 km)
- D48: Bělotín–Dub (5 km)
- D48: Frýdek-Místek, obchvat, II. etapa (4,3 km)
celkem: 15,4 km
Dálniční rok 2023: Patnáct nových kilometrů jako stručná předehra
Ředitelství silnic a dálnic uvádí, že letos zprovoznilo šest dálničních úseků, v tom je však zahrnuta i rekonstrukce dvou již existujících dálničních křižovatek a výstavba odpočívky u Chotýčan. To jsou stavby, které řidičům výrazně pomohou, ale z pohledu rozvoje dálniční sítě nepřidaly ani metr navíc.
Zcela nové úseky se letos otevíraly hlavně na severní Moravě, kde se dálnice D48 rozrostla celkem o devět kilometrů. Čtyřkilometrová druhá etapa dálničního obchvatu Frýdku-Místku není pro řidiče vysloveně novinkou, protože již před jejím kompletním dokončením jezdily obousměrně po jednom jízdním pásu. Od letošního července jsou již v provozu oba pásy, a obchvat města je tak hotový.
Až před koncem roku se podařilo otevřít také dálnici od Bělotína k obci Dub. Pětikilometrová stavba, na niž navazuje čerstvě rozestavěná křižovatka u Palačova, byla zpola hotová již v lednu, kdy se začalo obousměrně jezdit po jednom pásu budoucí dálnice. Dokončit i ten druhý se podařilo až těsně před koncem roku.
Jedinou další dálnicí kromě D48, která se letos prodloužila, byla D7. Přibylo jí šest kilometrů v podobě dálničního obchvatu Loun. I D7 se „jen“ rozšířila z polovičního profilu do dvou jízdních pásů, ale v jejím případě šlo spíše o teorii. Fakticky se musela dálnice v plné šíři postavit znovu, i když terén pro to byl předem připraven.
Podmínky, ve kterých vzniká většina nových úseků dálnice D7, jsou výsledkem rekonstrukce silnice Praha–Chomutov v 90. letech. Tehdy byla přeložena do plánované trasy budoucí dálnice (tehdy to měla být rychlostní silnice, ale s týmiž parametry jako dnešní D7) s tím, že vznikne zatím v polovičním profilu a v budoucnu se jen dostaví ten druhý. Bezmála po třiceti letech je ale situace složitější a místo jednoduché dostavby se nanovo staví dálnice v plné šíři.
Trochu jiné je to u Chlumčan, kde vzniká přeložka jižně od původní silnice. Ta se před Vánocemi již otevřela, ale ne v celé délce, částečně se jezdí obousměrně v jednom jízdním pásu, v celé délce a plné šíři bude chlumčanský úsek v provozu až příští rok.
Nic víc než dva úseky D48 a jeden na D7 se tedy letos neotevřelo, zato se začalo stavět 55 kilometrů nových dálnic. Vzniká osm nových úseků, až na jednu výjimku mají být všechny hotové v roce 2025. Podaří-li se to, bude to hlavně další významný posun pro východ Čech, kde se nově pracuje na třech dalších úsecích léta upozaďované dálnice D35. Kromě dvou staveb v Pardubickém kraji (obchvat Vysokého Mýta a úsek Janov–Opatovec) dělníci poprvé kopli i na budoucí dálniční trase od Hradce Králové k Jičínu, a to mezi Sadovou a Hořicemi.
- D6: Hořesedly, přeložka (9,2 km) – zprovoznění 2025
- D6: Hořovičky, obchvat (5,2 km) – zprovoznění 2025
- D35: Hořice–Sadová (10,5 km) – zprovoznění 2025
- D35: Vysoké Mýto – Džbánov (6 km) – zprovoznění 2025
- D35: Janov–Opatovec (11,8 km) – zprovoznění 2025
- D48: Dub–Palačov (3,7 km) – zprovoznění 2026
- D55: Olomouc–Kokory (7,6 km) – zprovoznění 2025
- D55: most přes Moravu u Napajedel (0,5 km) – zprovoznění 2025
celkem: 54,5 km
Od letoška se staví také dva nové úseky D6, od loňska i třetí, které postupně navazují na již zprovozněnou středočeskou část dálnice od Krušovic až na křižovatku u Bukova na hranici Středočeského a Karlovarského kraje.
Začala i stavba dalšího úseku dálnice D48, který je ale hlavně součástí palačovské spojky, což je přeložka silnice I/35. Ta odvede dopravu ze současné „pětatřicítky“ od Valašského Meziříčí k dálnici, takže tranzit zmizí například z Hustopečí nad Bečvou, ale hlavně z Hranic.
Pracuje se i na dvou místech, kudy má vést dálnice D55. Z hlediska délky je významnější úsek od Olomouce směrem na Přerov, ale nezanedbatelný je i most přes Moravu u Napajedel. Ten o půl kilometru posune místo, kde se musí z dálnice prozatím sjíždět a provizorní najíždění na dálnice také poněkud zjednoduší.
Mezi nově zahájenými dopravními stavbami jsou také rekonstrukce již existujících úseků či dálničních křižovatek, které sice nepomůžou dálniční síť prodloužit, ale zpříjemní cestování po ní – ovšem až po letech utrpení na rozkopané dálnici. Zejména to platí o stavbě nejambicióznější, totiž o rozšíření dálnice D1 u Brna na šest pruhů. Konkrétně letos v srpnu začaly práce mezi křižovatkami s vídeňskou silnicí I/52 a bratislavskou dálnicí D2.
Práce začaly také na dálničním mostu Šmejkalka ve středních Čechách, který sice leží v úseku, který jinak prošel celkovou modernizací v letech 2013 až 2021, ale na tento most nedošlo. Rekonstrukcí procházejí dvě křižovatky na dálnicích D7 a D10, zatímco u D6 a D55 začala vznikat dvě nová odpočívadla.
Ne všude jsou potřeba k zásadnímu vylepšení dopravní situace dálnice. Obchvatů nebo například dálničních přivaděčů se letos otevřelo jedenáct. Kapacitní přivaděč je hotový severně od Přeštic na silnici I/27 a také na silnici I/36 u Holic. Obchvaty dostaly letos například Svitavy, Třinec, Bludov, Vlachovo Březí nebo Karviná a hotová je i severní část obchvatu Opavy.
2024: Rok dálniční smršti
Rok 2023 nebyl co do nových dálničních úseků zvlášť bohatý, ale ten příští by to měl vynahradit. Půjde-li vše, jak má, začne se jezdit více než po stovce nových dálničních kilometrů. Pocítí to zejména řidiči v jižních Čechách, protože se naráz otevře pět úseků dálnice D4 a během roku by měl začít provoz na třech úsecích dálnice D3.
D4 tím bude dokončena v celé plánované délce od Prahy po lokalitu Nová Hospoda na Písecku (kde navazuje silnice I/20, která má do Písku rovněž parametry podobné dálnici). Přibude tak 32 kilometrů dálnice, která bude zajímavá nejen tím, že se otevře tak dlouhý úsek najednou (což tady ostatně již bylo například s příhraniční částí D5), ale také tím, že je to první česká dopravní stavba vznikající v režimu PPP – tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Fakticky to znamená, že konsorcium firem, které zakázku získalo, dálnici postavilo za své a bude ji také udržovat, zač mu stát průběžně platí.
Stavba D3 vznikala naopak „normálně“, stavbaři ji za jednorázovou cenu postaví a o zprovozněnou dálnici se pak už starat nebudou. Že se za jediný rok prodlouží o 28 kilometrů od křižovatky u Úsilného na severovýchodě Českých Budějovic až ke kaplickému nádraží, nebyl ani původní záměr silničářů. Zpozdily se ale práce na obchvatu jihočeského krajského města, a tak budou všechny části hotové v témže roce.
Hotový má být napřesrok také soubor tří staveb na dálnici D55, které ji prodlouží v součtu o 21 kilometrů. Bude to ale také část dálnice, která zůstane izolována od již stojícího zbytku D55 i zbytku dálniční sítě. Povede od Starého Města k Bzenci, od tranzitní dopravy uleví kromě samotného Starého Města také Kunovicím, Uherskému Ostrohu a částečně Veselí nad Moravou, na druhou stranu zatím bezezbytku nevyřeší cestování mezi Uherským Hradištěm a Hodonínem – povede výrazně na severozápad od současné silnice I/55 a ústit bude na kyjovskou silnici I/55.
Rok 2024 bude také rokem, kdy se otevře první část zcela nové dálnice D49. První její část, která u Hulína naváže na dálnici D1 a dovede auta k Fryštáku severně od Zlína, měla pohnutou historii, dvakrát začala její stavba, přípravu provázely vleklé diskuse a spory o potřebnosti takové dálnice, ale nyní už se skutečně staví, byť s náročnou výstavbou přes hory dále ke slovenským hranicím zatím silničáři nepočítají.
Napřesrok se otevřou i „klasické“ dálniční úseky o délce jednotek kilometrů, poněkud se tak prodlouží dálnice D6 na západ od Krušovic, v plné šíři bude hotová D7 u Chlumčan a D48 západně od Nového Jičína.
- D3: Úsilné – Kaplice nádraží (28,4 km) – soubor tří staveb, které začaly v letech 2019 a 2022
- D4: Háje–Mirotice (31,9 km) – soubor pěti staveb, které začaly v roce 2021
- D6: Krupá, přeložka (6,5 km) – stavba začala v roce 2022
- D7: Chlumčany, zkapacitnění (4,4 km) – stavba začala v roce 2022
- D48: Palačov – Šenov u Nového Jičína (8,2 km) – stavba začala v roce 2021
- D49: Hulín–Fryšták (17,3 km) – stavba začala v roce 2021
- D55: Staré Město – Bzenec (21,4 km) – soubor tří staveb, které začaly v letech 2020–2022
celkem: 118,1 km
Přes sto kilometrů se napřesrok nejen otevře, ale také začne stavět – alespoň jsou takové plány Ředitelství silnic a dálnic. Podobné záměry se nedaří vždy naplnit, což prokazuje například příhraniční úsek dálnice D11. Ten měl začít vznikat letos, ale nakonec se to nepodařilo. Nejprve přišel rozklad proti stavebnímu povolení. Ministr dopravy jej začátkem prosince zamítl, pak nastal problém s výběrem stavební firmy, a tak se zahájení prací odkládá na příští rok.
Mezi Trutnovem a pohraničním Královcem by se mělo pracovat na 21 kilometrech, přednost však bude mít část bezprostředně u hranic, která poslouží hlavně jako obchvat obce Královec. ŘSD ji chce otevřít již v roce 2025, zatímco zbytek včetně dálničního obchvatu Trutnova má být hotový o dva roky později.
Neméně významná než příhraniční část D11 bude stavba třinácti kilometrů dálnice D0, která je známá také jako Pražský okruh. Je to možná jediná silniční stavba, která je široce známá i pod svým číslem 511, protože se o ní mluví přes deset let. Propojí nynější dálniční křižovatku okruhu s D1 u Modletic s lokalitou západně od pražských Běchovic, kde dnes plynule přechází Štěrboholská spojka ve východní část okruhu. Součástí stavby bude dálniční křižovatka, do níž bude spojka nově ústit, zatímco přímo pojedou auta od jihu.
Na D35 chtějí silničáři v příštím roce začít stavět pět úseků, z toho jeden v Královéhradeckém kraji (mezi Hradcem Králové a Jičínem), tři v Pardubickém kraji a také jeden v Olomouckém kraji. Na Moravě, kde je D35 převážně již hotová, by se konečně měla napravit letitá olomoucká bolest v podobě chybějící přeložky na západě města. Po dokončení již nebude muset tranzitní doprava sjíždět na kruhový objezd v Řepčíně. Na východě Čech by pak zejména měl začít vznikat vytoužený dálniční obchvat Litomyšle.
I po otevření budějovického obchvatu a dalších úseků až ke Kaplici-nádraží bude pokračovat výstavba dálnice D3 v jižních Čechách. Měla by začít stavba obou zbývajících úseků až na hranice. Na D6 počítá ŘSD se zahájením dvou staveb, které po dokončení významně přiblíží pražskou část dálnice ke Karlovým Varům a konečně také napojí léta izolovaný úsek u Lubence. Pracovat se začne i na dvou nových úsecích D7 ve středních Čechách.
Začnou také práce na rozšíření další části D1 v Brně, konkrétně v prostoru křižovatky s D2 a měla by začít vznikat dvě nová odpočívadla na dálnicích D3 a D35.
- D0: Běchovice–Modletice (12,6 km)
- D3: Kaplice nádraží – Nažidla (12 km)
- D3: Nažidla – Dolní Dvořiště, státní hranice (3,5 km)
- D6: Knínice–Bošov (7,9 km)
- D6: Petrohrad–Lubenec (12,1 km)
- D7: Slaný–Kutrovice (3,4 km)
- D7: Kutrovice – Panenský Týnec (6,8 km)
- D11: Trutnov–Královec, státní hranice (21,2 km)
- D35: Sadová–Plotiště (7,5 km)
- D35: Ostrov – Vysoké Mýto a tunel Homole (7 km)
- D35: Džbánov–Litomyšl (7,6 km)
- D35: Litomyšl–Janov (10,4 km)
- D35: Křelov–Slavonín, 2. etapa (3,2 km)
celkem: 115,2 km
Kromě nových dálničních úseků by se v příštím roce měly otevřít obchvaty Klatov či Mošnova a důležitý obchvat a zároveň dálniční přivaděč severně od Jaroměře. Hotová bude i přeložka silnice I/11, která ji napojí na nový bludovský obchvat. Začít by měla mimo jiné stavba náchodského obchvatu.
Na železnici skončily velké výluky hlavních tratí, střídají je ale další
Správa železnic ještě „dálnice“ – totiž vysokorychlostní tratě – nestaví, ale modernizuje stávající konvenční tratě, v čemž se v uplynulém roce rovněž významně posunula.
Skončila modernizace trati mezi Brandýsem nad Orlicí a Ústím nad Orlicí, což byl léta jediný starý traťový úsek (mimo nádraží) „zapomenutý“ mezi Prahou a Českou Třebovou. I když to byla poněkud z nouze ctnost, protože v budoucnu počítají železničáři se stavbou přeložky, která z údolí podél Orlice odvede dálkovou dopravu, mělo částečné uzavření koridoru velký vliv na železniční dopravu z Prahy na Moravu.
Až do letošního léta jezdily expresní vlaky mezi Prahou a Brnem odklonem přes Havlíčkův Brod, což jim zabralo téměř půl hodiny navíc oproti trase přes Českou Třebovou. Zcela dokončené jsou také opravy mezi Brnem a Blanskem a u Svitav, což byla další příčina dvouletých odklonů dálkové dopravy přes Vysočinu.
Hotová je i modernizace trati mezi pražským Smíchovem a Radotínem včetně zásadní proměny radotínského nádraží. Na trati mezi Prahou a Berounem (potažmo Plzní) ale vzápětí začaly práce mezi Karlštejnem a Berounem, které budou ovlivňovat provoz v příštích letech. S novým jízdním řádem se již významně prodloužily jízdní doby a velkou část příštího roku budou výluky regionálních vlaků.
Před koncem roku byly hotové práce na zdvoukolejnění úseku mezi pardubickým hlavním a rosickým nádražím. Klíčovou částí tohoto úseku je nový most přes Labe. Po obou kolejích se ale začne jezdit až v příštím roce, protože ještě pokračuje rekonstrukce kolejiště přímo na hlavním nádraží.
Plně elektrizovaná je po letošku trať mezi Olomoucí a Šumperkem přes Uničov, rekonstrukce skončila i na trati z Dětmarovic na hranice s Polskem.
Správa železnic letos také otevřela dvě nová nádraží, obě jsou v provozu od změny jízdních řádů 10. prosince. Stanice Praha-Rajská zahrada slouží příměstským vlakům z Prahy do Lysé nad Labem a také do Všetat, zastávka Orel vznikla mezi Chrudimí a Chrastí.
Po rekonstrukci je kromě zmíněného radotínského nádraží také nádraží v Semilech, které se vizuálně posunulo z 19. století do současnosti, podobnou proměnou prošla i železniční stanice v Rožnově pod Radhoštěm. Modernizace skončila i na nádraží Opava-západ a v rámci rekonstrukce příhraniční tratě do Polska dostala novou podobu i nádraží v Dětmarovicích a Petrovicích u Karviné.
Práce naopak začaly na části trati z Kolína do Ústí nad Labem, konkrétně mezi Litoměřicemi a Velkými Žernoseky. Pod hlavičkou rekonstrukce královopolského nádraží začala také modernizace trati z brněnských Maloměřic až ke Kuřimi. Modernizace začala také v Havířově, kde kromě nádraží dostane novou podobu i traťový úsek k zastávce Havířov-střed.
K nevoli dopravců začala Správa železnic rozsáhle rekonstruovat dříve již modernizovanou část II. koridoru mezi Lipníkem nad Bečvou a Drahotušemi, což má vliv na provoz vlaků mezi Přerovem a Ostravou.
Několik velkých železničních staveb začalo v Praze. Pracuje se na zásadní proměně staré buštěhradské železnice mezi Bubny a Stromovkou, kde proto na několik let přestaly jezdit vlaky, a také na zdvoukolejnění Branického mostu. Ten je součástí nákladní Jižní spojky, ale organizátor veřejné dopravy v Praze a středních Čechách jej chce v budoucnu používat i pro pravidelnou osobní dopravu. Navíc se most používá k odklonům při výlukách mezi pražským hlavním nádražím a Radotínem, což je nyní také ožehavé téma – hned ze dvou důvodů.
Jednak začala rekonstrukce smíchovského nádraží, v jejímž rámci již zanikla část kolejiště známá jako severní nástupiště, a jednak od prosince Správa železnic zásadně omezila dopravu na železničním mostě pod Vyšehradem. S odkazem na jeho špatný stav zredukovala provoz zhruba na třetinu a omezila rychlost jízdy s tím, že další restrikce by ještě mohly následovat.
Napřesrok by měla začít velká rekonstrukce nádraží v České Třebové, kterou Správa železnic rozplánovala do sedmi let. Kratší dobu potrvá další etapa rekonstrukce trati z Týniště nad Orlicí do Solnic, respektive Kvasin. Pro potřeby kvasinské Škodovky vznikne nové nádraží Lipovka určené k odstavení nákladních vozů, na trati také vyroste nová výhybna a zastávka.
Poté, co se dálkové vlaky Praha–Brno vrátily na trať přes Českou Třebovou, začnou rozsáhlé práce na někdejší objízdné trase přes Havlíčkův Brod. V příštím roce začne modernizace trati mezi Přibyslaví a Pohledem a velkou část roku se bude pracovat také mezi Křižanovem a Vlkovem u Tišnova, kde bude kvůli tomu zcela přerušen provoz. Začít by měly rekonstrukce nádraží v Ostravě-Vítkovicích nebo městského nádraží v Jihlavě.
Další velká výluka bude od konce dubna mezi Střelicemi a Rapoticemi, kde budou pokračovat práce na elektrizaci trati z Brna do Zastávky.
I když vysokorychlostní tratě se nebudou stavět ani v příštím roce, Správa železnic očekává výrazný posun v jejich přípravě. Mohlo by být vydáno územní rozhodnutí pro trať s názvem Moravská brána, která spojí Přerov s Ostravou. Samotnou stavbu by chtěli železničáři zahájit o dva roky později.
Ve vydání územního rozhodnutí doufá Správa železnic i u vysokorychlostní trati Podřipsko (z Prahy do Lovosic) a na Krušnohorský tunel, který bude novou hlavní železniční spojnicí Čech s Německem, ale s jejich výstavbou počítá až později než v případě Moravské brány.
