Za bohoslužbu v češtině i dobrovolný celibát. Před sto lety vznikla Církev československá husitská

Z reformního křídla katolických kněží, kteří požadovali samostatnost národní církve a reformy, se osmého ledna 1920 zrodila Církev československá husitská, tehdy pod názvem Církev československá. Současné jméno nese od roku 1971. V posledních letech se k ní hlásí asi 41 tisíc věřících.

Katolická církev vznikem Československa v roce 1918 utrpěla. Kvůli její vazbě na habsburskou monarchii byly protikatolické nálady pro první roky nového státu charakteristické. Církev ztrácela vliv napříč všemi sociálními vrstvami, od dělnictva až po intelektuály. Lidé se na ni obraceli čím dál častěji jen v záležitostech jako sňatky či pohřby.

Vedle toho vzniklo reformní křídlo zahrnující na čtyři tisíce kněží, kteří žádali obnovu církve tak, aby byla otevřenější, lidštější a dokázala reflektovat novou situaci po vzniku republiky.

Nahrávám video

Takzvaná Jednota katolického duchovenstva požadovala například zdobrovolnění celibátu, úpravu při volbě biskupů, povolení církevních pohřbů žehem či liturgii v národním jazyce. Řada přívrženců reformního proudu ostatně sloužila 25. prosince 1919 bohoslužbu v češtině, přestože využití domácího jazyka katolická církev umožnila až v 60. letech.

Papež Benedikt XV. veškeré reformní požadavky znějící z Československa zamítl a po jmenování Františka Kordače pražským arcibiskupem byla Jednota duchovenstva rozpuštěna.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nespokojení kněží v čele s Karlem Farským svolali do Prahy na 8. ledna 1920 sjezd Klubu reformních kněží. Právě na něm rozhodli o vytvoření nové Církve československé. Měla se stát církví státní a garantovat návrat českého národa k husitské tradici.

Tři dny po založení byla nová církev v pražském chrámu sv. Mikuláše veřejně vyhlášena a v září 1920 ji oficiálně uznal i československý stát.

Kladné přijetí u veřejnosti, brzy se k církvi hlásil velký počet lidí

„Ačkoliv se založení Církve československé původně setkávalo s chladným až negativním přijetím ve vyšších společenských kruzích (včetně vědeckých a kulturních) a s malou přejícností až pohrdáním mezi již etablovanými církvemi, v širokých kruzích obyvatelstva bylo přijato až nečekaně kladně“, píše Milan Salajka v publikaci Portrét Církve československé husitské (2007).

Salajka uvádí, že již oficiální sčítání lidu v únoru 1921 vykázalo 525 333 příslušníků tohoto vyznání. Stala se druhou nejpočetnější církví v Československu. Přes svůj název se k ní ale hlásili věřící spíše v Čechách.

Karel Farský se na Tři krále roku 1925 spolu s dalšími dvěma kněžími stal biskupem a stanul v čele nové církve jako její patriarcha. Za Farského a jeho nástupce v úřadu Gustava Adolfa Procházky se církev stabilizovala a začátkem 30. let také poněkud ustala vlna příchodu nových věřících. Při sčítání lidu v roce 1930 se k ní ovšem přihlásilo téměř 800 tisíc Čechoslováků.

Během druhé světové války byla německými okupačními úřady donucena ke změně názvu na Církev českomoravská.

Modlitebna Československé církve husitské Husův sbor na Vinohradech v Praze na snímku z roku 1947
Zdroj: ČTK/Retrofotr

Problematický obraz za komunistického režimu

I za komunistického režimu, kdy působila se státním souhlasem, byla druhou nejpočetnější církví. Na počátku 50. let, které po nástupu komunistické totality znamenaly počátek období tvrdé státní perzekuce církví a věřících, církev tvořilo 320 náboženských obcí se zhruba 940 tisíci členy.

Stát v té době postupoval vůči církvím diferencovaně, zaměřil se především na dominantní římské katolíky. Církev československá tak ještě v roce 1950 dosáhla zřízení samostatné Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze. Ještě koncem čtyřicátých let také vstoupily do duchovenské služby Církve československé první ženy-farářky.

Za to, že totalitní stát dosud přímo nepotlačoval její aktivitu, reagovala řada představitelů církve vstřícností ke komunistickému režimu. „Zjevná podpora politiky stalinistického vedení státu ze strany některých vedoucích představitelů církve prohloubila rozpor mezi nimi a řadou kněží i ostatních věřících církve, kteří zakoušeli organizované násilí mocenského aparátu totalitního státu,“ uvádí stránky Církve československé husitské.

Ještě v roce 1969 se k církvi hlásilo kolem 700 tisíc věřících. V roce 1970 měla 356 státně schválených náboženských obcí se zhruba 450 sborovými stavbami, farami a trvalými bohoslužebnými místnostmi a asi tisícem příležitostných bohoslužebných středisek.

Na VI. sněmu v říjnu 1971 představitelé církve schválili doplnění názvu charakteristikou „husitská“ a také rozhodli o přijetí zásadního věroučného dokumentu „Základy víry“, kterým se církev hlásila k tradici české reformace.

V současnosti je třetí nejpočetnější církví

Současná křesťanská nekatolická reformační církev navazuje především na husitskou a českobratrskou teologickou tradici. Liturgie zakladatele církve Karla Farského však zachovává kromě několika výjimek liturgii katolickou. Zakládá se na Bibli a starokřesťanské tradici jak západní, tak východní.

V čele církve stojí patriarcha a ústřední rada. Současným VIII. patriarchou je Tomáš Butta, který byl zvolen v září 2006. Nejvyšším zákonodárným orgánem je Sněm, jeho funkci mezi zasedáními přebírá s omezenou pravomocí Církevní zastupitelstvo.

Husitský kalich na dveřích modlitebny Církve československé husitské ve Farského ulici v Praze 7
Zdroj: Miloš Ruml/ČTK

Nyní je církev co do počtu věřících třetí nejpočetnější, a to za dominantní Církví římskokatolickou a Českobratrskou církví evangelickou. Při sčítání obyvatel v roce 2011 se k ní hlásilo v Česku 39 276 věřících a na Slovensku podle údajů z téhož roku 1782 věřících. Ke členům církve patří například bývalý prezident a premiér Václav Klaus a bývalý premiér Jiří Paroubek.

Církev má 290 náboženských obcí v Česku a deset na Slovensku, které jsou rozděleny mezi šest diecézí se sídly v Praze, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Plzni a Bratislavě. Na diecézní úrovni je představitelem biskup, který diecézi spravuje spolu s diecézní radou. V čele náboženské obce stojí farář nebo administrátor a rada starších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami
Načítání...