Z poslanců ODS nikdo za Klausem mladším nepůjde, je si jist Stanjura

Nahrávám video

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura nemá po sobotním vyloučení Václava Klause mladšího obavy, že by kvůli němu poslanecký klub občanských demokratů opouštěli další lidé. Klaus mladší v reakci na zrušení svého členství ČT řekl, že s řadou občanských demokratů plánuje v budoucnosti spolupracovat.

„Nemám žádné obavy, že by Václava Klause mladšího následovali další členové našeho poslaneckého klubu,“ prohlásil Stanjura v Otázkách Václava Moravce. „Klidně říkám, že se stane, že se rozejdou politické názory a politické cesty, jako se to stalo v tomto případě ODS a Václava Klause mladšího. Připadá mi to normální, nejsme první ani poslední. Jsem potřetí v Poslanecké sněmovně a v každém volebním období některá ze stran řešila podobné věci včetně mé strany. Jsem ale přesvědčen, že nám zůstane 24 poslanců,“ dodal.

Nahrávám video

Stanjura si je jist, že členy svého poslaneckého klubu dobře zná. Také ví, co vedlo k usnesení klubu minulou středu, když Klause mladšího vyzval k odchodu, stejně tak dobře ví, co vedlo výkonnou radu ODS ke Klausovu vyloučení. To ale podle něj neznamená vnitrostranické štěpení a odchod dalších členů poslaneckého klubu z řad ODS.

Výkonná rada ODS v sobotu zrušila Václavu Klausovi mladšímu členství ve straně, čímž mu automaticky zaniklo i členství v poslaneckém klubu. „K ODS se nebudu vyjadřovat i z toho důvodu, že se spoustou těch lidí, nejen těch, kteří se mě zastali v poslední době, ale i s řadou dalších, v budoucnu určitě budu spolupracovat,“ řekl České televizi.

Václav Klaus mladší, syn bývalého prezidenta Václava Klause, byl členem ODS od roku 2002, stranu opustil o sedm let později na protest proti tehdejšímu předsedovi Mirku Topolánkovi. Před třemi lety se opět stal členem. O rok později byl za ODS zvolen do Poslanecké sněmovny, ve které ho strana prosadila do pozice předsedy školského výboru.

Václav Klaus mladší
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Klaus mladší na otázku, jaké plánuje další politické kroky, řekl, že se chystá svolat tiskovou konferenci, kde je představí. Dotaz, zda hodlá založit nový politický subjekt, ale nechal bez komentáře.

Žádný vliv na voliče ODS?

Ve středu poté, co poslanecký klub vyzval Klause mladšího k opuštění řad poslanců ODS, se bývalý prezident a spoluzakladatel ODS Václav Klaus starší nechal slyšet, že musí vzniknout nová pravicová strana. Vedení ODS a její poslanci podle něj směřují k politické bezvýznamnosti.

Zbyněk Stanjura se ale Klausových slov nijak neobává. „Václav Klaus starší se s ODS rozešel v roce 2008, je to 11 let, žádná nová zpráva: Několikrát jsem slyšel, že podpoří vždy tu pravou, autentickou pravici, ať to byli Svobodní, Hlavu vzhůru, tak i Alternativa pro Česko. Především jsem slyšel i obdivná slova na Alternativu pro Německo, ale na naše voliče to vliv nemá,“ prohlásil Stanjura v Otázkách Václava Moravce.

Klaus mladší však v sobotním rozhovoru pro ČT naznačil, že by mohl v budoucnu cílit také na voliče ODS: „Nemyslím si, že všichni voliči, jak bývalí, tak i potenciální, jsou takoví euronadšenci, jako to oni prezentují. Myslím, že jsem hájil své voliče a budu je hájit dál,“ prohlásil.

Komentátor Reflexu Bohumil Pečinka v pátečních Událostech, kometářích odhadl, že pokud Václav Klaus mladší založí nový politický subjekt, voličská klientela, na kterou by cílil, je už obsazená. „Tam už je SPD, KSČM, ANO. Čili v téhle části spektra už je obsazeno,“ míní komentátor.

Klaus mladší má skončit i v čele školského výboru

Stanjura také v Otázkách Václava Moravce řekl, že chce Klause mladšího požádat, aby rezignoval na funkci předsedy sněmovního školského výboru.  Chce mu na to dát jeden den. Výsledek ale předvídat nechce. Pokud by Klaus neodstoupil, občanští demokraté podle Stanjury nabídnou výboru jiného předsedu z řad svých poslanců. „Já bych uvítal dohodu a rezignaci,“ dodal Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěRusko představuje pro evropské země největší hrozbu, prohlásil Koudelka

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně upozornil, že Rusko představuje pro evropské země největší hrozbu. Nemyslí si, že by v tuzemsku hrozil masivní útok ze strany Moskvy jako na Ukrajině. Na konferenci by měl vystoupit i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 6 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 28 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 44 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...