Na ombudsmana ho navrhl prezident a přesvědčil 91 poslanců. Stanislav Křeček, který letos oslaví dvaaosmdesáté narozeniny, byl zvolen veřejným ochráncem práv. Křeček tak povede úřad, v němž strávil posledních šest let jako zástupce. Předtím působil dvě desetiletí v aktivní politice v barvách ČSSD.
„Beru to jako ocenění mé práce a beru to jako službu. Věřím, že to bude ku prospěchu obyčejných lidí, kteří se na nás obracejí,“ uvedl po svém zvolení Křeček. „Je to pro mě jisté překvapení. Nepočítal jsem ani s kandidaturou, ani s volbou. Byla mi dána důvěra jak prezidentem nominací, tak poslanci, že jsem byl zvolen,“ dodal.
O post ombudsmana přitom Křeček usiloval už dříve. V roce 2014 ho do úřadu nominoval Senát i prezident Zeman. Křeček už v té době na brněnském úřadu působil jako zástupce ochránce práv, kam ho navrhla opět hlava státu, tehdy jí byl Václav Klaus. Poslanci ale tehdy dali přednost Anně Šabatové.
V roli jejího zástupce pak působil Křeček až do loňského dubna, kdy mu skončilo funkční období; v kanceláři ale zůstal až do prosince. Mezitím proběhly dva neúspěšné pokusy o jeho znovuzvolení zástupcem ombudsmanky. V obou případech ho nominoval prezident Zeman – stejně jako nyní do čela úřadu.
Dvakrát ale sněmovna Křečka ve funkci odmítla potvrdit; nyní ho poslala většinou 91 hlasů přímo do čela úřadu. Poslanci mu dali přednost před advokátem Janem Matysem a vládním zmocněncem u Evropského soudu pro lidská práva Vítem Alexanderem Schormem.
Ombudsmanka Šabatová si jeho zvolení nepřála
Proti Křečkově kandidatuře se přitom vyslovila i Šabatová, již donedávna zastupoval. O tom, že se s ní na některých tématech a zaměření úřadu celkově neshoduje, se opakovaně hovořilo. Připustil to i Křeček: „Nebrala mě jako zástupce, byl jsem zcela odříznut a do řízení jsem nemohl zasahovat.“
Šabatová pak jeho nominaci označila za nepříliš šťastnou. „Není vnitřně připraven zastávat se každého bez rozdílu. A deklaruje to. K tomu ombudsman připraven být musí, i kdyby to mělo přinést nevoli veřejnosti. Když jste přesvědčen o tom, že je něco správně, nesmíte se zabývat tím, jestli vás za to někdo pochválí, nebo ne,“ uvedla Šabatová pro Hospodářské noviny.
Kritiku slyšel Křeček také ve sněmovně při volbě, v níž nakonec zvítězil. Výhrady vůči němu měla hlavně opozice, například šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová označila jeho zvolení za „degradaci úřadu“.
Jeho kritici se odvolávali také na hlasy přímo z kanceláře ombudsmana, v lednu to ostatně připustil i přímo Křeček. Řekl tehdy, že by v případě svého zvolení „nešel do příliš přátelského prostředí“.
Poté, co získal potřebné hlasy ve sněmovně, řekl, že si to musí s lidmi v úřadu „vyříkat“. „Ve sněmovně zaznívaly nějaké hlasy, že někteří pracovníci byli nespokojeni s mojí volbou, tak to si musíme vyjasnit. Obecně bych vyzýval k tomu, abychom se všichni zklidnili, protože taková hysterie kolem žádné volby ochránce práv zatím nebyla. Je to úplně zbytečné. Mám něco za sebou, jsem zkušený člověk a jistě to budu dělat tak, aby byli lidé spokojeni,“ reagoval po svém zvolení Křeček.
Ochránce práv nemá řešit diskriminaci, řekl Křeček
Někteří kritikové například poukazují na to, že Křeček relativizoval práva menšin, jako jsou příslušníci LGBT komunity či Romové. Podle Křečkova vyjádření například není případ, kdy nájemce odmítne ubytovat Roma či zaměstnavatel dát Romovi práci, případem pro ombudsmana, ale má ho řešit pouze soud.
Podle Křečka by se úřad ombudsmana neměl zabývat třeba otázkou diskriminace. „Ombudsman musí zůstat ochráncem obyčejných lidí před běžnými soudy v denním střetávání se s právem, a ne na sebe nabalovat další věci,“ prohlásil. Romové by se podle něj měli o svá práva starat sami.
Jedním z případů, kdy Křeček projevil opačný názor než dosavadní ombudsmanka Šabatová, byla kauza studentky, které škola nepovolila nosit hidžáb. Zatímco podle Šabatové škola dívku nepřímo diskriminovala, protože šátek je projevem náboženství, podle Křečka měla škola právo určit, jak mají žáci při výuce vypadat.
Kritiku Šabatové si Křeček vyslechl třeba také v roce 2014, kdy na sociální síti relativizoval násilí: ukrajinská speciální jednotka Berkut tehdy na kyjevském náměstí Nezávislosti zastřelila víc než stovku lidí. Šabatová tehdy Křečka vyzvala, aby dbal pověsti svého úřadu.
Dvacet let v ČSSD
Stanislav Křeček se narodil 20. května 1938 v Praze. Vystudoval geologickou průmyslovku a střední výtvarnou školu, absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (UK). Poté byl soudním čekatelem, ale začátkem 70. let musel z justice odejít a živil se jako horník, dělník, geolog nebo výtvarník.
Po roce 1989 se Křeček stal advokátem, v roce 1990 byl také několik měsíců poslancem České národní rady. Zatímco dříve byl členem Československé strany socialistické, po Sametové revoluci vstoupil do Demokratické strany práce.
Nakonec zakotvil v ČSSD, do níž vstoupil v roce 1993. Za sociální demokraty se vrátil mezi zákonodárce: poslancem se stal v roce 1998 a ve sněmovně se udržel až do roku 2013. Působil tam v ústavně právním, petičním, mandátovém a imunitním výboru. Vedle toho také Křeček založil Sdružení nájemníků ČR, dodnes je jeho čestným předsedou.
Opakovaně byl zvolen zastupitelem Prahy 2, kde působil mezi lety 1994 až 2002 a 2006 až 2010. Jeho politická kariéra ale nebyla jen dlážděna úspěchy: Křeček se také dvakrát neúspěšně ucházel o křeslo senátora. Poprvé neuspěl v roce 1996, kdy v Praze 8 prohrál ve druhém kole s Alenou Palečkovou (ODS). V roce 2012 jej ve finále volby v Praze 2 porazil Libor Michálek (nestraník navržený Piráty).
V roce 1998 se ukázalo, že Křeček řadu let neoprávněně používal titul JUDr. Později ale rigorózní zkoušku složil a titul doktora práv řádně získal v roce 2005.
Ombudsmanku Annu Šabatovou zastupoval od svého odchodu ze sněmovny v roce 2013 až do loňského prosince. Ve funkci ho nahradila Monika Šimůnková, která dříve působila jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
