Z Česka odletěli zbylí vyhoštění pracovníci ruské ambasády

Zbylá část vyhoštěných zaměstnanců ruského velvyslanectví v pondělí po 16:40 odletěla z ruzyňského letiště do Ruska. Do letadla, které zamířilo do Moskvy, nastoupilo odhadem šest až sedm desítek lidí. Česko museli opustit kvůli kauze Vrbětice do konce května. Od úterý by na ruské ambasádě v Praze mělo působit sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) také vznikne nová pracovní skupina, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic, kde v roce 2014 explodovaly dva muniční sklady.

Mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová řekla, že výjezdní příkaz dostalo celkem 123 ruských občanů. Třicet z nich má diplomatický pas a zbytek služební. „Mohu konstatovat, že (ruská strana) stanovený termín splnila,“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Počet členů konzulárních úřadů Ruska v Brně a Karlových Varech zůstává nezměněný, stejně jako českých zástupců na konzulárních úřadech v Petrohradě a v Jekatěrinburgu.

Ruský vládní speciál Iljušin 96-300 dorazil na ruzyňské letiště z Moskvy v pondělí po 13:00. Letadlo po přistání narolovalo poblíž budovy třetího terminálu ruzyňského letiště. Poté následovalo nakládání rozměrných zavazadel.

Zhruba po hodině a půl k letišti přijel jeden větší autobus a jeden minibus s vyhoštěnými Rusy a jejich rodinami. Odhadem šlo asi o šest až sedm desítek lidí, kteří s sebou měli po většinou menší a příruční zavazadla. Odlet byl původně plánovaný na 16:00, v tento čas však teprve začal nástup cestujících. Letoun nakonec vzlétl asi o 40 minut později. Jeho cílem je moskevské letiště Vnukovo.

Vyhoštění jako důsledek práce GRU

O snížení obsazení ruské ambasády v Praze rozhodlo Česko v dubnu po diplomatické roztržce s Ruskem kvůli výbuchům ve Vrběticích. Roztržka ČR a Ruska je vyústěním zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců české ambasády v ruské metropoli.

Poté rozhodla ČR o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd dostalo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Na českém velvyslanectví v Moskvě nakonec k pondělku dostalo výpověď 89 místních sil, sdělilo ministerstvo zahraničí. Zůstalo jich tam 19. Česko dostalo z řady zemí nabídku pomoci v souvislosti s chodem ambasády, o věci se dále jedná.

Kulhánek zároveň vyzval k tomu, aby Rusko upustilo od označování Česka (i dalších států) za zemi, která vůči němu provádí nepřátelská opatření. „Bez toho kroku se jen stěží můžeme vrátit ke standardní diplomatické komunikaci a začít uvažovat o možnostech úplné normalizace vzájemných vztahů,“ uvedl. Česko podle něj také nemá zájem na ukončení aktivit střední školy při ruském velvyslanectví, dlouhodobě podle něj ale nebyla v souladu s mezinárodním právem. Zda škola bude po prázdninách fungovat jako jiné zahraniční školy v Česku, záleží prý na ruské straně.

Odškodnění pro obyvatele v okolí Vrbětic má řešit nová pracovní skupina

Vrbětice byly tématem i na pondělním jednání vlády. Podle Kulhánka vznikne pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev financí a obrany, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v pátek avizoval, že v pondělí předloží vládě návrh postupu, jak odškodnit obyvatele v okolí Vrbětic. Nejjednodušším způsobem podle něj je speciální zákon schválený parlamentem. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pondělí uvedla, že debata se povede i o tom, zda nevyužít některý z již platných zákonů.

Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který ve vrbětickém areálu skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl už dříve europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák (STAN).

Do Ruska by mohla směřovat žádost o náhradu škody

Co se týče možného vymáhání škody, premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu avizoval, že ministerstvo financí připravuje právní kroky. Dodal, že škody přesahují jednu miliardu korun.

„Pracujeme na tom ve spolupráci s právníky ministerstva financí. Máme již nějaký návrh hotový, ještě se čeká na některé úkony orgánů činných v trestním řízení, ale myslím, že v nejbližší době bychom mohli přikročit k tomu, že budeme směřovat na Ruskou federaci žádost o náhradu škody,“ řekl v pondělí Kulhánek.

Podle ministra by šlo o poměrně náročný mezinárodněprávní úkon, myslí ale, že by další kroky mohly být podniknuty během června. 

„Bezpečnostní situace se změní“

Pondělnímu vyhošťování diplomatů se věnovala také 90' ČT24. „Bouchat šampaňské podle mě bude na místě ve chvíli, kdy se podaří narovnat česko-ruské diplomatické vztahy, a v tom nás čeká ještě dlouhá cesta. Je to úspěch v tom směru, že po letech máme stejné stavy na ambasádách, nicméně ty stavy jsou takové, že ambasády jsou dnes prakticky nefunkční,“ uvedl poslanec Ondřej Veselý (ČSSD).

Podle poslance Pavla Žáčka (ODS) se sníží aktivita ruských tajných služeb v Česku. „Nejenom že se změní bezpečnostní situace v České republice, ale i mimo ni. Víme, že rezidentury byly základnou k ofenzivnímu působení do dalších států, do Německa, Polska,“ sdělil Žáček.

Nahrávám video

Česká republika by podle Veselého měla žádat o náhradu škod a omluvu. „Pokud jde o možnost vymožení, tak já tvrdím, že pokud zůstane v Ruské federaci stávající autoritativní režim, je šance velmi nízká,“ sděluje s tím, že nelze předpokládat, že by současný režim takovou škodu dobrovolně uhradil a přihlásil se k ní.

Podle Žáčka Česko musí žádat o náhradu škod, i když „předpokládáme, jak to dopadne“. „Věřím, že to narovnání nastane, až se v Kremlu vymění garnitura, která nastoupí po Vladimiru Putinovi a jeho lidech,“ sdělil Žáček.

Vláda schválila šest kandidátů do orgánu kontroly tajných služeb

Ministryně Schillerová v pondělí rovněž uvedla, že vláda schválila šestici kandidátů do orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Mezi kandidáty jsou především zaměstnanci ministerstev, ale i prezidentské kanceláře. S pětičlenným nezávislým kontrolním orgánem počítá česká legislativa od roku 2018, kvůli přísným požadavkům na jeho členy se však dosud nepodařilo najít dostatek kandidátů na jeho obsazení.

Kabinet navrhl poslancům do nového orgánu poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) a bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobodu, vedoucího odboru legislativy a práva prezidentské kanceláře Václava Pelikána, vedoucího bezpečnostního odboru ministerstva zahraničních věcí Hynka Pejchu, náměstka ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost a vzdělávání Jiřího Nováčka, ředitele bezpečnostního odboru na vnitru Josefa Veselého a ústavního právníka Jana Kudrnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...