Z Česka odletěli zbylí vyhoštění pracovníci ruské ambasády

Zbylá část vyhoštěných zaměstnanců ruského velvyslanectví v pondělí po 16:40 odletěla z ruzyňského letiště do Ruska. Do letadla, které zamířilo do Moskvy, nastoupilo odhadem šest až sedm desítek lidí. Česko museli opustit kvůli kauze Vrbětice do konce května. Od úterý by na ruské ambasádě v Praze mělo působit sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) také vznikne nová pracovní skupina, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic, kde v roce 2014 explodovaly dva muniční sklady.

Mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová řekla, že výjezdní příkaz dostalo celkem 123 ruských občanů. Třicet z nich má diplomatický pas a zbytek služební. „Mohu konstatovat, že (ruská strana) stanovený termín splnila,“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Počet členů konzulárních úřadů Ruska v Brně a Karlových Varech zůstává nezměněný, stejně jako českých zástupců na konzulárních úřadech v Petrohradě a v Jekatěrinburgu.

Ruský vládní speciál Iljušin 96-300 dorazil na ruzyňské letiště z Moskvy v pondělí po 13:00. Letadlo po přistání narolovalo poblíž budovy třetího terminálu ruzyňského letiště. Poté následovalo nakládání rozměrných zavazadel.

Zhruba po hodině a půl k letišti přijel jeden větší autobus a jeden minibus s vyhoštěnými Rusy a jejich rodinami. Odhadem šlo asi o šest až sedm desítek lidí, kteří s sebou měli po většinou menší a příruční zavazadla. Odlet byl původně plánovaný na 16:00, v tento čas však teprve začal nástup cestujících. Letoun nakonec vzlétl asi o 40 minut později. Jeho cílem je moskevské letiště Vnukovo.

Vyhoštění jako důsledek práce GRU

O snížení obsazení ruské ambasády v Praze rozhodlo Česko v dubnu po diplomatické roztržce s Ruskem kvůli výbuchům ve Vrběticích. Roztržka ČR a Ruska je vyústěním zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců české ambasády v ruské metropoli.

Poté rozhodla ČR o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd dostalo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Na českém velvyslanectví v Moskvě nakonec k pondělku dostalo výpověď 89 místních sil, sdělilo ministerstvo zahraničí. Zůstalo jich tam 19. Česko dostalo z řady zemí nabídku pomoci v souvislosti s chodem ambasády, o věci se dále jedná.

Kulhánek zároveň vyzval k tomu, aby Rusko upustilo od označování Česka (i dalších států) za zemi, která vůči němu provádí nepřátelská opatření. „Bez toho kroku se jen stěží můžeme vrátit ke standardní diplomatické komunikaci a začít uvažovat o možnostech úplné normalizace vzájemných vztahů,“ uvedl. Česko podle něj také nemá zájem na ukončení aktivit střední školy při ruském velvyslanectví, dlouhodobě podle něj ale nebyla v souladu s mezinárodním právem. Zda škola bude po prázdninách fungovat jako jiné zahraniční školy v Česku, záleží prý na ruské straně.

Odškodnění pro obyvatele v okolí Vrbětic má řešit nová pracovní skupina

Vrbětice byly tématem i na pondělním jednání vlády. Podle Kulhánka vznikne pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev financí a obrany, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v pátek avizoval, že v pondělí předloží vládě návrh postupu, jak odškodnit obyvatele v okolí Vrbětic. Nejjednodušším způsobem podle něj je speciální zákon schválený parlamentem. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pondělí uvedla, že debata se povede i o tom, zda nevyužít některý z již platných zákonů.

Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který ve vrbětickém areálu skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl už dříve europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák (STAN).

Do Ruska by mohla směřovat žádost o náhradu škody

Co se týče možného vymáhání škody, premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu avizoval, že ministerstvo financí připravuje právní kroky. Dodal, že škody přesahují jednu miliardu korun.

„Pracujeme na tom ve spolupráci s právníky ministerstva financí. Máme již nějaký návrh hotový, ještě se čeká na některé úkony orgánů činných v trestním řízení, ale myslím, že v nejbližší době bychom mohli přikročit k tomu, že budeme směřovat na Ruskou federaci žádost o náhradu škody,“ řekl v pondělí Kulhánek.

Podle ministra by šlo o poměrně náročný mezinárodněprávní úkon, myslí ale, že by další kroky mohly být podniknuty během června. 

„Bezpečnostní situace se změní“

Pondělnímu vyhošťování diplomatů se věnovala také 90' ČT24. „Bouchat šampaňské podle mě bude na místě ve chvíli, kdy se podaří narovnat česko-ruské diplomatické vztahy, a v tom nás čeká ještě dlouhá cesta. Je to úspěch v tom směru, že po letech máme stejné stavy na ambasádách, nicméně ty stavy jsou takové, že ambasády jsou dnes prakticky nefunkční,“ uvedl poslanec Ondřej Veselý (ČSSD).

Podle poslance Pavla Žáčka (ODS) se sníží aktivita ruských tajných služeb v Česku. „Nejenom že se změní bezpečnostní situace v České republice, ale i mimo ni. Víme, že rezidentury byly základnou k ofenzivnímu působení do dalších států, do Německa, Polska,“ sdělil Žáček.

Nahrávám video

Česká republika by podle Veselého měla žádat o náhradu škod a omluvu. „Pokud jde o možnost vymožení, tak já tvrdím, že pokud zůstane v Ruské federaci stávající autoritativní režim, je šance velmi nízká,“ sděluje s tím, že nelze předpokládat, že by současný režim takovou škodu dobrovolně uhradil a přihlásil se k ní.

Podle Žáčka Česko musí žádat o náhradu škod, i když „předpokládáme, jak to dopadne“. „Věřím, že to narovnání nastane, až se v Kremlu vymění garnitura, která nastoupí po Vladimiru Putinovi a jeho lidech,“ sdělil Žáček.

Vláda schválila šest kandidátů do orgánu kontroly tajných služeb

Ministryně Schillerová v pondělí rovněž uvedla, že vláda schválila šestici kandidátů do orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Mezi kandidáty jsou především zaměstnanci ministerstev, ale i prezidentské kanceláře. S pětičlenným nezávislým kontrolním orgánem počítá česká legislativa od roku 2018, kvůli přísným požadavkům na jeho členy se však dosud nepodařilo najít dostatek kandidátů na jeho obsazení.

Kabinet navrhl poslancům do nového orgánu poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) a bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobodu, vedoucího odboru legislativy a práva prezidentské kanceláře Václava Pelikána, vedoucího bezpečnostního odboru ministerstva zahraničních věcí Hynka Pejchu, náměstka ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost a vzdělávání Jiřího Nováčka, ředitele bezpečnostního odboru na vnitru Josefa Veselého a ústavního právníka Jana Kudrnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 14 mminutami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 5 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 6 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 17 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 18 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.