Vyzkoušeli jsme „obchvat“ Česka. Z jednoho konce země na druhý je rychlejší jet zahraničím

Nahrávám video

Na stavbě dálnic si už vylámalo zuby několik vlád. Za ministra dopravy Aleše Řebíčka se stavěly nejdražší autostrády v Evropě, za Víta Bárty jeho resort naopak nestavěl vůbec a dnes se více slibuje než buduje. Zatímco v Česku se za posledních 10 let postavilo 150 kilometrů nových dálnic, v Polsku to byly dva tisíce. Hanuš Hanslík a Ondřej Golis z Reportérů ČT vyzkoušeli, zda se dá projet z jednoho konce republiky rychleji oklikou přes Německo a Polsko než po českých dálnicích.

Minulý týden přivítal premiér Andrej Babiš (ANO) v Praze rakouského předsedu vlády Sebastiana Kurze. Po jednání, na kterém řešili i dosud neexistující dálniční propojení obou zemí, Babiš přiznal, že Česká republika ve výstavbě dálnic zaostává.

Podle loňské studie Světového ekonomického fóra je Česko v kvalitě silnic a dálnic až na 76. místě mezi Burundi a Íránem. V rámci Evropské unie je šesté nejhorší. Na podzim koloval na sociálních sítích jako vtip snímek z navigace, podle kterého bylo při ucpané D1 rychlejší Českou republiku z jednoho konce na druhý objet přes okolní země než projet.

Dodržování povolené rychlosti a dvě přestávky

Reportéři ČT se to rozhodli vyzkoušet – a to za normálního provozu ve všední den. Krátce po desáté hodině dopoledne se vydali na cestu z Aše do Bohumína.

Zatímco Hanuš Hanslík na východ vyrazil přes Německo a Polsko a navigace mu před startem ukazovala 6 hodin a 22 minut, Ondřej Golis zvolil cestu po tuzemských dálnicích. Trasa kolem Karlových Varů, Prahy, Brna a Ostravy měla podle navigace trvat 6 hodin a 36 minut – tedy o 14 minut déle než německo-polská alternativa.  

Pro cestu si obě posádky domluvily jasná pravidla. Kromě dodržování povolené rychlosti to byly také dvě bezpečnostní půlhodinové přestávky. 

Česká trasa

Během své cesty jel Golis kolem Chebu, kde posádka najela na dálnici D6. Pokud by vyšly plány ministerstva dopravy z roku 2009, které slibovalo, že tuto dálnici v celé délce dokončí do roku 2016, jel by redaktor po dálnici až do Prahy. Aktuální slib pro karlovarskou dálnici zní rok 2026.

V současnosti ale D6 tvoří tři nespojité úseky. Po jejich projetí se Golis dostal na Pražský okruh. Tam sice provoz zhoustl, posádka jím však projela hladce.

Pak projela i kritickým úsekem dálnice D1 na Vysočině. Právě tam byla loni kalamita, která nakonec stála křeslo tehdejšího ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO). Vládu kvůli dálnicím kritizoval i prezident Miloš Zeman, když po Ťokově rezignaci jmenoval nového ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO). 

Posádku následně zpomalila kolona na D1 u Brna. Poté minula odbočku na Vídeň, rakouské metropoli nicméně stále chybí dálniční spojení s Brnem. Češi se sice s Rakušany na tomto plánu dohodli v roce 2009, a dokonce slibovali, že na české straně bude dálnice hotová už v roce 2013.  Ťok se však později vyjádřil, že reálný termín započetí stavby je kolem roku 2020.

„Naši předchůdci, bohužel, vybrali trasu kolem Mikulova místo toho, aby trošku přemýšleli a udělali trasu přes Břeclav, už jsme to mohli mít hotové,“ vyjádřil se k problematice premiér Babiš.    

Německo-polská trasa

Cesta přes Německo a Polsko začala na českých okresních cestách. Po zhruba půlhodině se posádka ocitla na německé dálnici.

Během své cesty jel Hanslík přes bývalou Německou demokratickou republiku (NDR). Na jejím území jsou téměř tři tisíce kilometrů dálnic. Z toho skoro dva tisíce existovaly už v době znovusjednocení Německa v roce 1990. Asi polovina však nebyla od druhé světové války opravována, proto po pádu železné opony musela být de facto postavena znovu. 

Po více než 270 kilometrech plynulé jízdy čekal posádku už druhý přejezd hranic – tentokrát do Polska. 

V Polsku jsou v současnosti přibližně čtyři tisíce kilometrů dálnic. Celkem jich chtějí mít Poláci přes 7,5 tisíce. Jen za posledních 10 let postavili dva tisíce kilometrů a dalších tisíc teď mají rozestavěných. Česko za poslední dekádu postavilo jen 150 kilometrů dálnic. 

Krátce před třetí hodinou odpoledne projížděla posádka po dálnici kolem polské Wroclawi. Tam se poprvé dostala do mírné zácpy. Krátkou kolonu zavinilo čekání před mýtnou branou, trvalo ale jen několik minut. 

V podobné koloně uvízl Hanslík ještě jednou – opět u mýtné brány. Tentokrát ale na konci placeného úseku dálnice. Za mýtné v Polsku zaplatila posádka v přepočtu necelou stokorunu. Krátce po čtvrt na šest už vůz přijížděl na náměstí Tomáše Garrigua Masaryka v Bohumíně. 

Cesta přes zahraničí jako rychlejší a pohodlnější

Posádka jedoucí přes Německo tak dorazila do cíle o dvanáct minut dříve a 650 kilometrů dlouhá cesta jí trvala 7 hodin a 8 minut. Česká trasa byla sice o 50 kilometrů kratší, redaktor se ale do Bohumína dostal až za 7 hodin a 20 minut.  

Zatím tak řidičům v některých případech nezbývá nic jiného než Českou republiku objíždět. Ne proto, že by to bylo kratší, ale proto, že je to zatím rychlejší a pohodlnější.

Redakčně kráceno a upraveno. Celá reportáž je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...