Vystrčil: Senát by se mohl začít zabývat penzijní reformou 11. prosince

Nahrávám video

Sněmovna začala ve třetím čtení projednávat důchodovou reformu, předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda by ji chtěl schválit nejpozději do 10. listopadu tak, aby se jí mohl co nejdříve zabývat Senát. „Pokud penzijní reformu dostaneme 11. listopadu, tak předpokládám, že bychom se jí mohli začít zabývat 11. prosince,“ řekl v pořadu Týden v politice znovuzvolený šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). V rozhovoru mluvil rovněž o svých plánech pro nové volební období nebo o možném prodloužení třicetidenní lhůty Senátu pro projednávání zákonů.

Podle Vystrčila je avizovaný 11. listopad poměrně hraničním termínem. „Já jsem několikrát říkal nejen Marku Bendovi, že by bylo dobře, kdyby nám takové zákony, které mají svoji účinnost od 1. ledna 2025, posílali dříve, protože schvalovat je 11. prosince je přesně ta situace, kterou máme úplně nejméně rádi,“ konstatoval Vystrčil. Případné vrácení návrhu zákona do sněmovny je podle něj v takto pozdním termínu komplikované a může způsobit provozní problémy.

Znovuzvolený předseda Senátu neočekává, že by projednávání penzijní reformy mělo zkomplikovat to, že v horní komoře posílila opozice. „Já si myslím, že opozice bude mít dostatek prostoru, aby, pokud je bude mít, vyjádřila své výhrady,“ sdělil. „Nepředpokládám, že by se o něčem dlouho mluvilo. To v Senátu není zvykem a hlavně to nemá žádný smysl, protože pokud bychom zákon neprojednali do třiceti dní od jeho postoupení Senátu, tak je automaticky schválen,“ vysvětlil Vystrčil, proč neočekává obstrukce.

Vystrčil chce zintenzivnit kontakt s mladou generací

Posílení opozice v Senátu vedlo také k tomu, že Vystrčil obdržel při volbě předsedy pouze 62 ze 79 hlasů, což je méně než v předchozím období. „Je to pořád docela významná většina. Já za důvěru všem senátorkám a senátorům děkuji a budu se snažit pozici vykonávat tak, aby to bylo ku prospěchu Senátu a České republiky,“ řekl.

„Rád bych zintenzivnil kontakt Senátu, senátorů a senátorek s mladými lidmi, aby o horní komoře více věděli a třeba o ní i více psali na sociálních sítích, aby bylo zřejmé, že Senát jako horní komora má svůj význam a je nedílnou součástí našeho parlamentního systému,“ popsal Vystrčil jeden ze svých cílů.

Znovuzvolený předseda by rád pokračoval i v modernizaci fungování horní komory. „Už jsme se v naprosté většině zbavili listinných podob materiálů. Rád bych, kdybychom začali ještě více komunikovat elektronicky a kdyby se v tomhle směru zase Senát dostal kousek dál,“ zdůraznil.

Senátor je příliš často vystaven dvojímu tlaku

Vystrčil se vyjádřil také k výhradám opozice, že senátoři z vládních stran mnohdy nekriticky přijímají vládou navržené zákony schválené ve sněmovně. „Na můj vkus se příliš často stává, že senátor je vystaven dvojímu tlaku. Ten první je, že zákon obsahuje spoustu dobrých věcí a bylo by velmi vhodné, aby co nejdříve fungovaly a byly v zákoně napsány. Druhá věc je, že v tom samém zákoně jsou někdy věci, které se senátorovi nelíbí,“ poznamenal.

„Senátor má dvě možnosti – buď řekne, že mu to nelíbí a bude hlasovat pro navrácení do sněmovny. Potom ale hrozí, že zákon vůbec neprojde a nebude platit a tím pádem se nestanou ani ty dobré věci. Anebo řekne, že bude věřit panu ministrovi, že to opraví a bude hlasovat pro verzi zákona tak, jak je, byť ví, že tam všechno není úplně dobře,“ dodal Vystrčil.

Podle něj je logické, že příznivci vládní koalice budou tolerantnější a v zákonech vidí spíše jejich pozitiva, zatímco kritici kabinetu poukazují především na jejich nedostatky.

Delší lhůtu na projednávání zákonů by Vystrčil uvítal

Na začátku volebního období aktuální sněmovny se podle Vystrčila uvažovalo nad tím, že by mohlo dojít k prodloužení lhůty na projednávání zákonů v Senátu ze stávajících třiceti dnů. K dohodě ale nedošlo a na konci volebního období už to podle předsedy horní komory nemá smysl. Nevyloučil ale, že by se po volbách do dolní komory v příštím roce téma mohlo znovu otevřít. „Já osobně bych uvítal, kdybychom měli delší lhůtu na projednávání zákonů,“ sdělil.

Znovuzvolený předseda se vyjádřil také k tomu, zda jednání v horní komoře ovlivní fakt, že řadu nových senátorů tvoří bývalí poslanci. „To uvidíme, já doufám, že se poslanci spíš přizpůsobí atmosféře Senátu, než abychom se my přizpůsobili tomu, co oni zažívali ve sněmovně a že kultivované jednání v Senátu zůstane v té podobě, jak jsme doposud byli zvyklí, protože bylo racionální a nepovídalo se tam o věcech, které vlastně ani k projednávání toho zákona často nepatří,“ řekl Vystrčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 1 hhodinou

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 2 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
03:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
11:10Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 13 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 13 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
včera v 20:24

VideoZájem zahraničních investorů o Česko klesá, rozhoduje i kvalita pobídek

Šedesát procent firem uvádí, že k rozvoji české ekonomiky přispívají i investiční pobídky. Čerpat ji plánuje také japonská Toyota Motor Manufacturing Czech, pro kterou se Česko stane jediným místem v Evropě, kde bude vyrábět elektromobily. Od státu má přislíbeno zhruba 1,5 miliardy korun. „Je to klíčová věc minimálně pro období, než se objem výroby navýší natolik, aby tato výroba byla zisková,“ uvedl její prezident Robert Kiml. V příštích třech letech hodlá firma nabrat až tisíc nových pracovníků. Své peníze chce vložit kupříkladu také německá společnost Daimler, mají jít do nového závodu v Chebu. Investice nových investorů, kteří v Česku ještě nejsou, ale klesají. „Investovaná částka je kolem dvaceti miliard korun, při vrcholech v letech 2006 až 2014 to bylo hodně přes 100 miliard,“ řekl výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.
včera v 20:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.