Vysoké školy v některých krajích mají navýšit počet přijímaných studentů, oznámil Bek

Vysoké školy, které působí v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji, by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent. Dostanou na to navíc asi 71 milionů korun, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V těchto krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nižší než 25 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji se jedná o asi čtrnáct procent, v Ústeckém zhruba o šestnáct procent.

Ministerstvo školství zároveň podle Beka připravuje podmínky pro vznik veřejné neuniverzitní vysoké školy v Karlových Varech. V pondělí šéf resortu kraj navštíví a bude jednat o možném projektu. Žádné rozhodnutí zatím nepadlo, sdělil.

Vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25 až 34 let je podle Beka v Česku v porovnání s vyspělými zeměmi málo, zároveň jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly, uvedl. Letošní meziroční nárůst rozpočtu vysokých škol o čtyři miliardy korun podle něj podpoří univerzitní vzdělávání v regionech s nižší mírou vzdělanosti.

Vysoké školy budou letos pracovat s částkou 34,9 miliardy korun. Podle dat OECD za rok 2023 mělo vysokoškolské vzdělání v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Průměr zemí OECD byl 41 procent.

Výjimka pro výzkumné univerzity a umělecké VŠ

Počet přijímaných studentů by měly podle Beka zvýšit všechny vysoké školy s výjimkou takzvaných výzkumných univerzit, jako je například Univerzita Karlova, či uměleckých vysokých škol, od nového akademického roku o tři procenta.

Univerzita Karlova je největší vysoká škola v Česku, podle statistik ministerstva měla předloni 51 560 studentů, na všech veřejných vysokých školách jich bylo 280 175. Resort podle ministra uvítá, pokud se Univerzita Karlova rozhodne navýšit počet studentů, nebude to ale její povinnost. Pro většinu univerzit podle něj naproti tomu tříprocentní navýšení povinnost bude. Nárůst by měl být postupný tak, aby neohrozil kvalitu vzdělávání, dodal.

„Významně se rozšíří okruh oborů, v nichž si stát bude objednávat vyšší nárůsty počtu studentů,“ řekl dále Bek. Dříve to stát udělal třeba v případě studentů medicíny. Ministerstvo podle něj připravilo schéma financování k přijímání vyšších počtů studentů například do oborů, které souvisí se školstvím. Více peněz by mělo jít například do oborů učitelství, školní psychologie, ale i například zdravotnických a technických studijních programů. Zmínil i například energetiku či výrobu a vývoj čipů, polovodičů.

Studentů učitelství by školy měly v novém akademickém roce přijímat o pět procent více, prohlásil Bek. V dalších letech se podle něj počítá s vyšším nárůstem. Největší podporu by měly školy dostat na navýšení počtu přijímaných na nelékařské zdravotnické obory.

Zlepšit se mají podle ministra i podmínky studentů. Například ubytovací stipendia vzrostou z 5400 korun na 6150 korun ročně a dotace na stravování se zvýší z 17,95 koruny na 20,50 koruny na jedno jídlo, oznámil resort. Rozpočet podle Beka počítá i s vyššími stipendii pro doktorandy. Ta se navyšují o čtrnáct procent, celkově na částku 1,91 miliardy korun. Zlepšit podmínky doktorandů má i novela vysokoškolského zákona, kterou v lednu vrátil Senát k projednání sněmovně.

Rozpočet podle Beka umožňuje navyšovat i výdělky vysokoškolských učitelů. Jak budou vysoké školy odměňování akademiků zlepšovat, záleží podle něj na příslušných orgánech vysoké školy. „Platí, že tentokrát mohou na mzdách růst vysoké školy více než regionální školství a tím se napravuje jakási nespravedlnost,“ řekl Bek. Platy učitelů v regionálním školství, do kterého patří mateřské, základní a střední školy, podle něj letos vzrostou o sedm procent.

Průměrný plat učitele v základní škole byl podle rozpisu rozpočtu na rok 2025 loni 54 488 korun, v roce 2025 má být průměrný plat 58 219 korun. U středoškolských učitelů se měl v průměru zvýšit o 4131 korun na 59 523 korun.

Podle rektora navýšení rozpočtu pomůže jen částečně

Navýšení rozpočtu vysokých škol o čtyři miliardy podle rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše pomůže, ale pouze částečně. „Ta optimálnější částka, o které jsme se bavili, by se měla blížit meziročnímu nárůstu někde kolem deseti, lépe dvanácti miliard korun,“ sdělil s tím, že ale vnímá ekonomickou i geopolitickou realitu.

Částku okolo deseti až dvanácti miliard korun zmínila i rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková, podle níž jsou vysoké školy chronicky podfinancované. „Vysoké školy pak nejsou konkurenceschopné v oblasti mezd,“ sdělila s tím, že se to týká národního i mezinárodního hlediska.

Nahrávám video

Navyšování počtu studentů jde podle Bareše správným směrem. Kvalitu výuky by růst počtu studentů ovlivnit neměl. „Například na Masarykově univerzitě si vytipováváme studijní programy, které mají vysokou míru výběrovosti a vysokou studijní úspěšnost,“ podotkl s tím, že posilují i pedagogické kapacity. Podle Králíčkové vysoké školy s navyšováním kapacit počítají. „My, jako vysoké školy, jsme na ten nárůst připraveni,“ dodala.

Králíčková se vyjádřila také ke zlepšováním podmínek pro studenty. „Péče o to, aby se všem studujícím ze sociálně ohrožených vrstev dařilo studovat na vysokých školách, je jak ze strany státu, tak ze strany vysokých škol,“ uvedla. Univerzita Karlova podle ní speciálně navyšuje sociální stipendium nad rámec toho, co posílá stát.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
08:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 46 mminutami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
19:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
14:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 3 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
16:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 3 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
15:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...