Vyhlazení Lidic otřáslo světem. Welští horníci ho ztvárnili ve filmu, obnovení pomohla britská sbírka

Před 80 lety nacisté v odplatě za smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili vesnici Lidice. Muže popravili, ženy poslaly do koncentračních táborů, část dětí zavraždili a část jich poslali na převýchovu. Hrůzné události vyvolaly vlnu sounáležitosti, která překročila hranice země i kontinentu. Na obnovení vesnice přispívali lidé sami postižení válkou z celého světa, solidarita vedla k natočení filmů i přejmenování měst. A zachycená svědectví vedla i k odsouzení nacistických zločinců v Norimberku.

Lidice nebyly první vesnicí, která lehla popelem při běsnění nacistů. Na území tehdejšího Sovětského svazu stejným nebo ještě zvrhlejším způsobem vyhladili desítky obcí. Osud středočeské vsi ale popsala oficiální zpráva. Zločiny, o kterých dosud nikdo nevěděl, tak otřásly celým civilizovaným světem.

Vyhlazování Lidic začalo 9. června, o život z původních asi pěti set obyvatel přišlo 340 lidí. Kvůli spolupráci s odbojem nacisté dva týdny poté vyhladili i osadu Ležáky na Chrudimsku s dalšími 22 oběťmi.

Tragédie silně rezonovala v zahraničí. Už na začátku srpna 1942 obdržel exilový československý ministr zahraničí Jan Masaryk dopis od vrcholného britského politika Anthonyho Edena, ve kterém ho ujišťoval, že se Velká Británie necítí být vázána smlouvami s Německem v roce 1938 – země tak zneuznala platnost mnichovské dohody.

Britský politik se rozhodl, že Lidice budou žít

Právě ve Spojeném království, kde sídlila československá exilová vláda, vznikla i nejvýznamnější zahraniční iniciativa na obnovu Lidic, hnutí „Lidice shall live!“ (Lidice budou žít!) organizované labouristickým politikem Barnettem Strossem. Název odkazoval na prohlášení Adolfa Hitlera, že „Lidice musí zemřít“.

Silný ohlas měla mezi tamními horníky, kteří organizovali sbírku na poválečné obnovení obce z města Stroke. Jen lidé z okolí tohoto města věnovali přes 32 tisíc liber, které po válce putovaly na stavbu více než 150 domů v nových Lidicích. Sbírka ale dalece překonala hranice města. Jsou zaznamenány i případy, kdy na obnovu Lidic přispěli lidé, kteří sami kvůli německému bombardování přišli o své domovy.

Plakát Lidice shall live!
Zdroj: Wikimedia Commmons

Stross, který po válce upozorňoval i na porušování lidských práv komunistickým režimem, následně uvedl, že úspěch nespatřuje ve zdaru lidické sbírky, ale v tom, že zpráva o vraždění nevinných lidí obletěla celý svět. Ve svém výroku přitom nijak nezveličoval.

Obří odezvu měla za oceánem. Ve Spojených státech se vyvraždění Lidic stalo stejně silným symbolem jako japonský útok na základu Pearl Harbor. „Heslo ‚Remember Pearl Harbor and Lidice!‘ (Pamatuj na Pearl Harbor a Lidice!) se stalo symbolem, jež znal prakticky každý obyvatel severoamerického kontinentu,“ uvádí Památník Lidice.

Nahrávám video

Lidice jako města, ženy i tank

Už 12. července 1942, měsíc po tragédii ve středních Čechách, se městečko Stern Park Garden ve státě Illinois přejmenovalo na Lidice. Následovala jej řada dalších, Lidice tak dnes lze najít na mapě v Brazílii, Mexiku nebo Panamě. Také Latinská Amerika s tragédií silně rezonovala, jméno Lidice v ní dávali rodiče svým dcerám. Ženy pojmenované po vypálené obci ale lze najít po celém světě – od Kanady přes Irsko po Turecko. 

Tragédie vypálených obcí zasáhla také československé vojáky v zahraničí. Například příslušníci 1. samostatného československého polního praporu v Sovětském svazu vyhlásili sbírku, za jejíž výsledek následně pořídili dva tanky, které nesly jména „Lidice“ a „Ležáky“. Později k nim přibyl i tank „Jánošík“.

Osud středočeské vsi se také už v roce 1942 dočkal prvního filmového zpracování. Jen o rok později měl premiéru další snímek Tichá ves, který natočil režisér Humphrey Jennings ve waleské hornické vesnici Cwmgiedd. Její obyvatelé na sebe sami vzali role Lidických. „Horníci se tak vžili do svých rolí, že se díky jejich hereckým výkonům na plátně vytrácí dělicí linie mezi tím, co je skutečnost a co fikce. Účinek na diváka je díky tomu mimořádný,“ uvádí Památník Lidice.

Konec druhé světové války pak přinesl požadavek na zúčtování s válečnými zločinci. Nejznámějším byl Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku. Během jednání několikrát zaznělo jméno středočeské obce a šokovaným divákům byly promítnuty i záběry, které nacisté při vyhlazování natočili. Masakr byl u soudu nazván „jedním ze zločinů, který nikdy nezmizí z paměti lidstva“.

Konec války ale také přinesl možnost obnovy obce. Každá lidická žena a dítě měly nárok na rodinný domek v nových Lidicích, které vyrostly vedle místa tragédie, kde dnes stojí památník. V roce 1947 do Československa přijeli zástupci Lidice shall live, aby předali peníze, které vybrali na obnovu ve sbírce. Barnett Stross byl za svůj přínos oceněn nejvyšším státním vyznamenáním, řádem Bílého lva.

Stross také vedl iniciativu k vybudování největší růžové zahrady na světě s 23 tisíc keři z celého světa, které propojily staré a nové Lidice. Právě růže se tak stala symbolem obnovení vyhlazené obce.

Lidický růžový sad
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...